Sad po sezoně


Koloběh přírody říká, že sklizní vlastně nic nekončí a vše se už skrytě chystá na novou sezonu. Jak můžete ovocným stromkům či sadu pomoci se na ni připravit?

Ani po sklizni péče o sad nekončí.

Každý správný pěstitel či zahrádkář, který rozumí přírodě, se pouze přizpůsobuje jejímu rytmu a využívá její zákonitosti. Všechny zásahy, které v sadu provádíte, by tak měly jen lehce korigovat směr, kterým přírodní procesy samovolně kráčejí. To platí jak pro řez nebo hnojení, tak třeba pro kompostování. Zásady posklizňové péče

Ze stromu vyřežte suché větve.

1 Nic neodkládat – když vidíte, že stromu praskla větev, nebo při sklizni objevíte v koruně větev suchou, snažte se zasáhnout neodkladně. Místo po čerstvě zlomené větvi čistě seřízněte podle aktuální situace buď na čípek, nebo větevní kroužek a zamázněte stromovým balzámem. Suchou větev odřízněte a hned vytáhněte z koruny ven. Až totiž opadají za pár týdnů listy, už ze země nerozeznáte, která větev je suchá a která živá. 2 Hlídat zdravotní stav – na podzim už samozřejmě nejsou ochranné postřiky třeba, něco pro zdraví stromků ale udělat můžete. Odstranění nakažených plodů je posklizňový evergreen, ale je čas i na sběr a likvidaci lepicích destiček a pásů lepenky. Stromkům prospěje i důkladné vyhrabání prostoru pod korunami ostrými hráběmi. Zničíte tak spoustu škodlivých larev zakuklených v zemi i v opadaném listí. 3 Pravidelně udržovat – kůly, drátěnky, úvazky a tvarovací závaží pomáhají udržet stromky v požadovaném tvaru, případně jim umožňují dobře zakořenit. Právě po sezoně, než přijdou mrazy, je vhodná chvíle i jim věnovat trochu pozornosti, opravit je, odstranit nebo je vyměnit.

Spadané listí a plody ukliďte hráběmi.

4 Uklízet – vysoká tráva je útočištěm hrabošů. Pokud máte sad, snažte se trávu na podzim posekat a odvézt. I v kupkách posekané trávy si myši rády dělají hnízda. V této době už není vhodné trávu používat na mulčování v okolí kmenů. 5 Hnojit – podzimní termín hnojení se týká především vápnění. Zaměřte se hlavně na druhy, které měly potíže s jeho nedostatkem – u jádrovin je jasným příznakem deficitu hořká pihovitost plodů, u broskvoní a meruněk chloróza listů a klejotok. Dávka vápenného hnojiva se řídí jeho typem, u dolomitického vápence, který dodá do půdy i hořčík, se pohybuje mezi 50 až 70 g/m². Interval hnojení je nejčastěji tříletý. 6 Správně prořezávat – po sklizni se mohou prořezat peckoviny, tedy nejčastěji meruňky, švestky a broskvoně. Velmi pozdní broskvoně, které se sklízejí koncem září, můžete prosvětlit až na jaře. Vhodný čas je také pro tvarování višní za účelem jejich zahuštění. Jádroviny se ošetřují většinou až v předjaří. Výjimkou jsou letní odrůdy jabloní a hrušní, které se mohou po sklizni rovněž prosvětlit.

Podzim je ideální pro výsadbu.

7 Vysazovat – na podzim se vysazuje většina ovocných stromů. Nejvhodnější je výsadba jádrovin, třešní a švestek, malé omezení mají jen teplomilné druhy, jako jsou meruňky a broskvoně. Ve vyšších polohách, kde přichází zima přece jen dříve, odložte proto jejich výsadbu až na teplé jaro. Jarní termín více vyhovuje i ořešákům. 8 Doplňovat – sortiment ovocných druhů se každou sezonu trochu mění, je tedy vhodné si občas projít aktuální nabídku školek ve vašem okolí. Zkuste si vysadit mimo plán i nějakou novinku, třeba vás překvapí. I objevování k zahrádkaření patří. Víte to?

Správná údržba sadu se vyplatí.

Větevní kroužek se nachází v místě napojení větve na kmen či silnější větev. Jsou zde nahloučeny velice drobné spící pupeny, a místo tak vypadá jako kroužek nebo prstýnek. Pokud chcete, aby ze zbytku po uříznuté větvi nevyrůstaly žádné nové výhony neboli výmladky, musíte vést řez právě tudy. Řez na čípek má za cíl naopak povzbudit růst nových výmladků, a proto by měl být veden nad větevním kroužkem, lépe řečeno nad prvním očkem nad větevním kroužkem. Tímto způsobem se povzbuzují k zahuštění korunky takové druhy ovocných stromků, které mají sklon k vyholování, např. višně. FOTO: SHUTTERSTOCK

Sad po sezoně

Komentáře

Napsat komentář