Předpěstování zeleniny

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Užitková zahrada, Záhony a výsadby

Únor je ideální pro první výsevy zeleniny. Víte, které druhy začít předpěstovávat už nyní a které vysadit později přímo na volný záhon nebo do skleníku?

Po dvou se vysévají druhy, které se spolu i vysazují. Jsou to především papriky, ale také okurky hadovky do skleníku.

 

Předpěstování je sice náročnější a pracnější než přímý výsev či výsadba, ale některé druhy s delším vývojem by bez něj jen těžko dorostly do fáze, kdy plodí. A proč pěstovat zeleninu bez sklizně?

 

Co si doma ohlídat

Chcete-li si vypěstovat zdravé a silné sazenice, potřebujete k tomu vhodnou teplotu. Pro klíčení a vzcházejí potřebují semena více stupňů, ale pro další pěstování by měla klesnout přibližně na dvanáct stupňů, aby byly sazenice silné a zdravé a měly dostatek dobře vyvinutých kořenů. Vyšší teplota v bytech je nutí rychle růst a předčasně kvést, navíc neodnožují, a proto i zakládají méně plodů. Jestliže nemáte ideální prostředí pro předpěstování, odsuňte výsev o několik týdnů, aby rostliny do poloviny května, kdy se přesazují ven, setrvaly v nepříliš vhodných podmínkách co nejkratší dobu. Platí to třeba pro zeleninové papriky nebo celer. Profesionálové je vysévají už v únoru, doma ale začněte o dva až tři týdny později. Dříve se vysévají především kultivary určené pro rychlení a sklizeň od konce jara, které pěstujete v teplých nebo poloteplých sklenících.

Výsev po jednotlivých semenech je náročný na provedení i stejnoměrné naplnění sadbovačů substrátem.

 

Vlastní sadbu si však můžete připravovat během celého jara. Budete ji potřebovat i v létě, kdy je už nabídka na zahradnických trzích velmi omezená. Předpěstování je o něco jednodušší – výsevní truhlíky už nemusíte mít v bytě, ale venku. A proč i později rostliny předpěstovávat a nevysít je přímo na záhon? Budete mít lepší kontrolu nad jejich kvalitou. I když je pravda, že někteří zahradníci si připravují výsevní záhon s jemně prosetou kvalitní půdou. Na větší plochu tak mohou vysévat více druhů a péče o ně – včetně přepichování – je srovnatelná jako při použití truhlíků či sadbovačů.

Při přepichování vybírejte ty nejkvalitnější rostliny.

 

Truhlíky, nebo sadbovače?

K předpěstování zeleniny se dají použít jak obyčejné truhlíky, tak sadbovače. Ty jsou stále oblíbenější, protože do nich dáváte po jednom či dvou semenech a odpadá tím pracné přepichování. Rostlina si také lépe vytvoří vlastní kořenový systém, který se při přesazování nepřeruší a nepoškodí. Platí to ovšem jen pro velmi kvalitní osivo se vzcházivostí téměř sto procent. Času při tomto způsobu předpěstování příliš neušetříte, odpadá sice pikýrování, ale pracnější bývá příprava sadbovačů – míchání substrátu, pečlivé plnění do jamek i velmi náročný výsev. Plata jsou navíc velká a jen s obtížemi je doma někam umístíte, jejich rozměry se přizpůsobují pěstebním stolům ve velkých zahradnictvích. Na parapety potřebujete menší nebo je musíte rozdělit. U sadbovačů také pěstujete až do přesazení na záhon i slabší rostliny, netřídíte. Při přepichování z truhlíků ano.


Kořenová zelenina

• K předpěstování jsou vhodné celer bulvový a celer řapíkatý, první sejete od února do března, druhý od února do dubna. Na záhon je přesazujete koncem května a během května nebo června.

• Přímý výsev se hodí pro mrkev, karotku, kořenovou petržel, pastinák, červenou salátovou řepu, ředkev bílou, ředkev černou, ředkvičky a tuřín. Tyto druhy kořenové zeleniny se vysévají přímo na záhon a jednotí se, část rostlin se vyhazuje, jejich kořeny špatně snášejí manipulaci.

Lusková zelenina

Předpěstovat se doporučuje bob zahradní, a to od února do dubna, aby unikl letnímu napadení mšicemi, ale není to nezbytné. Vysévat se dá i přímo jako ostatní luskoviny, tedy hrách zahradní, hrách cukrový, fazol tyčkový, fazol šarlatový, fazol keříčkový, vigna čínská. Hrách a bob zahradní snesou teploty kolem nuly, sít je můžete už od března, fazole ale potřebují prohřátou půdu, počkejte s nimi na květen.

Cibulová zelenina

• Sadbu si připravte u póru letního, do truhlíku ho vysévejte v březnu až dubnu a na záhon dejte v květnu; dále pak u póru zimního, ten se vysévá v dubnu a ven přesazuje v červnu. Nepikýrují se, ale při výsadbě na záhon zaštípněte jeho kořeny a zkraťte nať.

• Česnek se pěstuje pouze ze sadby.

• Mnozí pěstují i cibuli ze sazečky, je to jednodušší. Zajímavé druhy si ale musíte vysít sami. Mladé rostliny se nepřepichují, stejně jako kořenová zelenina to špatně snáší. Předpěstování potřebuje jen velká ´Globo´ s dlouhou dobou vegetace, semena se dávají v únoru po jednom do květníků.

• Přímo na záhon se vysévá pažitka, cibule zimní, cibule kuchyňská a česnek medvědí.

Plodová zelenina

• Papriky i rajčata mají dlouhou dobu vývoje a časný výsev je pro ně nezbytný. S předpěstováním zeleninových paprik začněte v únoru, s rajčaty v březnu. Na záhony se přesazují až v květnu.

• Připravit si můžete také sadbu skleníkových okurek, ačkoli vzejdou i přímo na místě. Také ostatní druhy lze předpěstovat, ale je to varianta vhodná spíš pro chladnější oblasti, kde jaro přichází opožděně. Jinde je vzcházení semen venku rychlé a bezproblémové.

• Předpěstovávají se i chilli papričky, a to od března až dubna, na záhon se dávají od května do července.

• Přímý výsev zvolte pro okurky nakládačky, okurky polní, melouny, dýně, tykve nebo patisony.

 

Listová zelenina a jednoleté bylinky

• Listová zelenina roste rychle, proto se převážně vysévá ven. Výjimku tvoří první hlávkový nebo listový salát. Je dost odolný, a proto sazenice nemusejí nezůstávat doma až do května. S jejich předpěstováním začněte v únoru a březnu, na záhon se dají přesadit už v dubnu.

• Z běžných jednoletých bylin potřebuje předpěstovat především majoránka a teplomilná bazalka. První vysévejte od truhlíku nebo sadbovače v únoru a březnu, druhou v březnu až dubnu. Ven je přeneste v květu až červnu.

• Pro výsev ven nebo přímý výsev jsou vhodné: salát ledový, salát římský, pekingské zelí, špenát, mangold, čtyřboč, čínské zelí, roketa, rukola, endivie, polníček, kerblík, kopr, koriandr, pelyněk kozalec, saturejka.

 

Brukvovitá zelenina a košťáloviny

• Poměrně velká semena brukvovitých se mohou vysévat do truhlíku řídce, a tak je přepichování snadné. Hodí se dobře i pro přesný výsev do sadbovačů. Pro pozdější letní výsevy si můžete připravit výsevní záhon, kde není třeba jednocení a sazenice se přesazují bez pikýrování na místo pěstování.

• Ranou kapustu, rané zelí a brokolici vysévejte v březnu, na záhon je přesaďte v květnu.

• Kedluben raný a květák raný lze začít předpěstovávat už v únoru až březnu a ven přesadit běhen dubna až května.

• Výsev ven nebo přímý výsev se hodí pro růžičkovou kapustu, listovou kapustu, kadeřávek, letní a pozdní květák, pozdní kedluben, brokolici pro podzimní sklizeň, pozdní kapustu, zelí kruhárenské nebo zelí na skladování.

 

Dagmar Cvrčková

Předpěstování zeleniny