Čas třešní

Třešně patří mezi první ovoce sezony, ale jejich nových výsadeb je v zahrádkách jako šafránu. Příčinou většinou bývá častý problém – strom kvete, ale neplodí. Chybu je však možné snadno napravit vhodným výběrem odrůdy pro dané stanoviště, řezem v náležitou dobu a správnou volbou kompatibilní odrůdy, která kvete ve stejném termínu.

Aby bylo pěstování třešní a višní úspěšné, je třeba zvládnout dvě věci – ochránit stromy před mrazy a dosáhnout jejich opylení.

Kde se třešním daří

Třešně a višně jsou náročné na dobrou humózní půdu dostatečně zásobenou draslíkem, fosforem a vápníkem. Nevhodným stanovištěm jsou půdy těžké, zamokřené, kyselé nebo písčité. Třešním vyhovují prakticky všechny pěstitelské oblasti, kde se daří meruňkám a broskvoním. Višně se naopak spokojí i s podhůřím. Obě peckoviny preferují mírné svahy obrácené k jihovýchodu, jihu a západu. Nedaří se jim jen v mrazových kotlinách.

Podnože a výsadba

Na velikost stromku má vliv typ podnože. Pro třešně i višně nízkých tvarů, jako jsou zákrsky či čtvrtkmeny, se nejčastěji používají slabě rostoucí podnože. Podnož ‘Gizela 5’ tvoří menší koruny a štěpovanci dříve nastupují do plodnosti. Pro půdy horší kvality je vhodnější podnož ‘Colt’. Oba ovocné druhy se vysazují na podzim nebo na jaře. Před výsadbou u prostokořenných sazenic zkraťte kořeny a odstraňte poškozené části až na zdravé dřevo. Rostliny sázejte jen tak hluboko, aby místo štěpování zůstalo na úrovni půdy. Po výsadbě stromek pravidelně zalévejte, jakmile se ale sazenice ujme, zálivka již není potřeba. Dostatek vláhy však třešně potřebují dva týdny po odkvětu a v době intenzivního růstu plodů.

Odrůdy a plodnost

Třešně jako první ovoce sezony.

Jak ale dosáhnout, aby třešně nejen kvetly, ale i plodily? U cizosprašných odrůd je ideální vysadit alespoň dvě třešně odlišných odrůd s podobným termínem kvetení. Pozdně kvetoucí odrůdy třešní je také možné vysazovat v kombinaci s raně kvetoucími odrůdami višní. Při výběru odrůd je dobré vědět, že ani včely špatnou volbu nezachrání, protože ne všechny odrůdy jsou navzájem kompatibilní. Vysvětlení je prosté – odrůdy mají různé složení pylu, proto ke vzájemnému opylení, resp. oplození dochází jen u těch, které mají pylové zrno shodných vlastností. Ani samosprašné odrůdy třešní a višní nejsou samospasitelné, i když zahradnické katalogy slibují vysokou úrodu. I samosprašné odrůdy třešní, jako je ‘Stella’, ‘Lapins’, ‘Grace Star’, sloupovitá ‘Sylvia’ či ‘Sara’ v omezené míře potřebují k opylení včely a v blízkosti strom stejné či jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu.

Srdcovky, nebo chrupky?

Třešně zrají postupně od konce května do druhé poloviny srpna. Srdcovky a polochrupky dozrávají nejdříve, proto nebývají napadány vrtulí třešňovou, která nestačí naklást vajíčka. Nejranější je odrůda ‘Rivan’, která plodí na přelomu května a června, od poloviny června pak následuje ‘Kaštánka’ a ‘Karešova’, která patří k nejplodnějším raným odrůdám srdcovek. Sezonu poloraných třešní v polovině června uzavírá polochrupka ‘Burlat’. Chrupky mají tuhou dužninu, pevnou slupku a zrají později, zpravidla až od poloviny července. Na začátku července dozrává samosprašná ‘Stella’ a poté ‘Sam’, ‘Summit’, ‘Vanda’, ‘Van’‚ ‘Kordia’, ‘Těchlovan’ a ‘Napoleonova’. Pozdními odrůdami ‘Regina’ a ‘Hedelfingenská’ na přelomu července až začátkem srpna třešňová sezona končí. U višní je výběr odrůd snazší, protože jsou zpravidla samosprašné. V současné době trh nabízí odrůdy ‘Fanal’, ‘Favorit’, ‘North Star’ a ‘Újfehértoi fürtös’. Pro vyšší polohy je vhodná cizosprašná ‘Vackova’, která je poměrně odolná vůči chorobám a škůdcům. Odrůda ‘Fanal’ je značně odolná proti mrazu i monilióze. Zraje týden před ‘Morelou pozdní’, která je rovněž velmi otužilá a odolná proti pozdním jarním mrazíkům, avšak k monilióze je náchylná. ‘Morela’ zraje v poslední dekádě července, někdy až začátkem srpna.

Kdy provádět řez

První řez u třešní je nutný ihned po výsadbě. Postranní větve se zkrátí přibližně o dvě třetiny na očko směřující ven z koruny. Terminál by měl ostatní výhony převyšovat asi o 15 až 20 centimetrů. Výchovný řez třešní a višní se provádí na jaře, přibližně jeden až dva týdny před začátkem květu. Řezem se upraví délka postranních větví, popř. i terminálu a řez se opakuje i následující dva až tři roky po výsadbě. Pozdější udržovací řez je nezbytný jednou za tři až čtyři roky. Koruna se pouze prosvětluje, vyřezávají se nevhodné větve a výhony suché, poškozené a rostoucí dovnitř koruny. Udržovací řez je nejlepší provádět v létě, po sklizni. U višní si uvědomte, že kvetou a plodí na loňských výhonech. U odrůd se sklonem k vyholování větví je nutné zkrátit všechny dlouhé odplozené výhony, proto je na jaře zpětným řezem sesaďte na vhodně postavenou větev. Vzdušnou korunu višní udržujte zmlazovacím řezem bezprostředně po sklizni. Rány po výchovném řezu, průklestu i zmlazování ošetřete vždy stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.

Kompatibilní odrůdy třešní aneb vhodní opylovači

• ‘Burlat‘ – ‘Karešova‘, ‘Kaštánka‘, ‘Rivan‘
• ‘Hedelfingenská‘ – ‘Karešova‘, ‘Granát‘, ‘Kordia‘, ‘Napoleonova‘
• ‘Karešova‘ – ‘Burlat‘, ‘Rivan‘, ‘Kaštánka‘, ‘Napoleonova‘
• ‘Kaštánka‘ – ‘Karešova‘, ‘Burlat‘, ‘Rivan‘, ‘Napoleonova‘
• ‘Kordia‘ – ‘Sam‘, ‘Van‘, ‘Stella‘, ‘Hedelfingenská‘
• ‘Napoleonova‘ – ‘Van‘, ‘Karešova‘, ‘Kaštánka‘, ‘Stella‘, ‘Hedelfingenská‘
• ‘Rivan‘ – ‘Burlat‘, ‘Karešova‘
• ‘Sam‘ – ‘Granát‘, ‘Kordia‘, ‘Van‘, ‘Napoleonova‘
• ‘Těchlovan‘ – ‘Van‘, ‘Hedelfingenská‘, ‘Stella‘
• ‘Van‘ – ‘Granát‘, ‘Kordia‘, ‘Napoleonova‘

FOTO: THINKSTOCK

Čas třešní

Čas třešní