Co dělat v říjnu

Rubrika: Kalendář

Spárová skalka

Podzim je ideální pro založení skalky.

Podzim je ideální k založení nové skalky, protože blížící se mráz může s kameny ještě mírně pohnout a půda se do jara usadí. Na jaře už ji stačí jen osázet. Kromě klasické skalky ve svahu si můžete vybudovat i tzv. spárovou skalku. Vhodná je do menších rovinatých zahrad. Staví se z plochých deskovitých kamenů, které se vrstevnatě odlupují, např. z břidlice nebo opuky. Kameny by měly být minimálně 40 cm dlouhé a do půdy se za sebe a vedle sebe zapouštějí na výšku, s mírným sklonem na východ. Rozestupy mezi kameny by měly být od pěti do 20 centimetrů. Tyto spáry vyplňte zeminou se štěrkem a na jaře do nich vysázejte skalničky.

Připravte krmítka

S přikrmováním ptáků počkejte, až napadne sníh. Do té doby si sami najdou v přírodě dostatek potravy. Už teď si ale můžete připravit krmítka. Důkladně je vymyjte horkou vodou, odstraníte tak případné parazity, kteří v nich přežívají. Před zavěšením venku je nechte vyschnout.

Okousané rododendrony

Jestliže jsou listy vašich rododendronů na okrajích nepravidelně, obloukovitě vykousané a poškozeny jsou případně i pupeny, máte co dělat s larvami lalokonosce. Zasáhnout proti nim můžete chemickými přípravky Calypso 480 SC, Agrion Delta a Decis Flow 2,5 nebo si v zahrádkářských prodejnách opatřete jejich přirozené nepřátele – parazitické hlístice. Obsah sáčku s hlísticemi rozmíchejte v zálivkové vodě, kterou pak okolí rododendronů zalijte.

Spalte škůdce

Pokud jste během sezony opatřili ovocné stromy lepenkovými pásy, nastal čas na jejich odstranění. Spolu se škůdci, kteří se v nich ukrývají, je neprodleně spalte. Množství škůdců zničíte i seškrabáním staré borky. Kůru zachytávejte např. na rozložené noviny a vše pak opět spalte. Stejně postupujte i u shrabaného jírovcového listí poškozeného klíněnkou nebo jalovcových větví napadenými sporami rzi. Listy hrušní postižené rzí už nejsou infekční, takže je můžete zkompostovat.

Domečky a úkryty

Do zahrady zakomponujte domečky pro užitečný hmyz.

Zatímco v Anglii prožívají různé hmyzí ubytovny a kryty pro drobné zahradní živočichy boom, u nás se zatím moc nerozšířily. Právě nyní, při podzimním úklidu zahrady, je ale čas na užitečné pomocníky myslet. Pokud jim nechcete vhodný domeček zakoupit, ponechte na kraji zahrady malou kupku listí, větví nebo kamenů, pomůžete tak ježkům, případně i ještěrkám. Pro čmeláky a slunéčka můžete zase zkusit zimní úkryt sami vybudovat. Návodů najdete na internetu celou řadu.

Uložte jiřiny

V našich podmínkách nejsou jiřiny mrazuvzdorné. Ke konci vegetace však hlízy nejvíce přirůstají, proto je vyryjte až pozdě na podzim – obvykle v říjnu, kdy květy spálí první mráz. Stonky zkraťte na deset centimetrů a očištěné hlízy nechte několik dní volně prosychat. Pak je uložte do chladného a větraného sklepa. Abyste zabránili jejich vysychání, vložte je do čistého, na několika místech proděravělého mikrotenového sáčku, postačí ale i papírový pytel. V suchém skladu je můžete zasypat rašelinou.

Zralá jablka

Kromě vybarvení slupky poznáte zralá jablka podle tmavnoucích jader a především snadného oddělení stopky od větévky. Plody nikdy netrhejte silou, ale jemně jimi v ruce otáčejte. Zůstane-li vám jablko v ruce, je zralé.

Výsadba česneku

Na konci měsíce je čas na vysazení česneku. Na stejné místo ho vysazujte nejdříve po pěti až šesti letech. Upřednostňuje hlubší hlinitopísčité půdy zásobené živinami a slunné polohy. Nejvhodnějšími předplodinami jsou košťáloviny nebo okurky, nevhodné jsou naopak brambory, rajčata a jiná cibulová zelenina. Před výsadbou česnek rozdělte na stroužky a sadbu namořte proti houbovým chorobám a háďátku zhoubnému. Na jaře můžete na záhon k česneku vysít aksamitník, nejlépe odrůdu ‘Ground control‘, která česnek proti háďátku prokazatelně ochrání.

Šípková marmeláda

Šípková marmeláda je bohatá na vitamín C a další vitamíny.

Při toulkách přírodou určitě narazíte na šípkové keře. Jejich plody slouží v zimě ptákům jako potrava a využít je můžete i vy. Vyzrálé šípky zbavte stopek a zbytků okvětí, vsypte do hrnce, zalijte vodou a zvolna vařte, dokud nezměknou. Změklé šípky pak prolisujte přes husté síto. Ke vzniklému protlaku přidejte cukr (na 100 g hmoty asi 30–60 g cukru), několik hřebíčků pro vůni, jedno oloupané a na malé kousky pokrájené jablko a želírovací prostředek. Směs asi 15 minut povařte a ještě horkou ji lijte do připravených sklenic. Vzniklou marmeládu můžete používat jako prevenci proti nachlazení a infekci.

Růže

Zkontrolujte, jestli z podnoží růží nevyrážejí plané výhony. Pokud tomu tak je, tyto tzv. vlky odstraňte. Jednak rostlinu před zimou vyčerpávají, a navíc by mohly časem nad štěpovanou odrůdou převládnout. S přikopčením růží ještě počkejte.

Výsev letniček

I na podzim je vhodná doba k výsevu některých letniček. Na jaře totiž tyto rostliny vyklíčí rychleji, než kdybyste je vysévali až po zimě. Vysít můžete např. hlaváček letní nebo ostrožky.

Moštování

Z přebytků úrody vyrobte zdravý mošt.

Přebytky úrody jablek či mechanicky poškozené plody můžete vylisovat a připravit si z nich mošt. Ovoce je nutné před lisováním rozdrtit – ruční drtič, stejně jako lis, zakoupíte v zahrádkářských potřebách. Jablka nesmějí být plesnivá nebo nahnilá a ani příliš kyselá. Z nezralých by byl mošt trpký, z přezrálých zase mdlý. Barvu jablek bude mít mošt lisovaný hned po rozdrcení plodů, chcete-li čirý, musíte ho nechat usadit a teprve pak stočit. Vylisovaná šťáva se rychle kazí, proto ji buď brzo zkonzumujte, nebo sterilujte čtvrt hodiny ve vodě horké 80 °C.

Drobné ovoce

Postarejte se i o stromky a keře rybízu a angrešty. Půdu kolem nich odplevelte a zkypřete tak, aby se ke kořenům snáze dostala vláha. Vyplatí se je také nejpozději do konce října přihnojit. K jahodníkům přihrňte půdu z kompostu, která rostliny nejen ochrání před zimou, ale dodá i potřebné živiny. Maliníkům obnovte kvůli závlaze mulč, pokud jste to neudělali hned po sklizni.

Dostatek vápníku

Jestli půda na vaší zahradě obsahuje dostatek vápníku, si můžete snadno ověřit jednoduchým testem. Na tácku nalijte na trochu vysušenou zeminu ocet. Dojde-li k šumivé reakci, nemusíte zahradu vápnit. Jestliže ale vápnit budete, nepoužívejte vápno ze stavby, nýbrž dolomitický vápenec, který upraví i pH půdy.

Konec grilování

Na začátku října vás možná ještě sluníčko přiláká na zahradu k poslednímu grilování. Gril po něm omyjte a ošetřete přípravky ke konzervaci, které pořídíte v každém hobbymarketu nebo zahradním centru. Dřevo nebo dřevěné uhlí v pytlích uložte na suché místo v kůlně nebo dřevníku.

Čas vína

Vříjnu se sklízejí hrozny pozdních odrůd révy vinné. Pokud révu nepěstujete, je pravý čas k její výsadbě. Přestože vaše zahrada neleží na jižní Moravě, můžete si vysadit několik sazenic u jižní zdi domu nebo u pergoly. I z malé sklizně je možné si připravit vlastní burčák.

Oranžový turek

Dýně je typický symbol Halloweenu.

 

Dýně se dřív pěstovaly jako ozdoba kompostů a na podzim se buď zavařily, nebo se z nich upekl koláč. Pak je ale dostali do rukou aranžéři a symbol Halloweenu, americké obdoby našich dušiček, byl na světě. Pokud si chcete letos z dýní také něco vytvořit, vyzkoušejte třeba jednoduché svícínky. Odřízněte vršek menší dýně a zbylou část vydlabejte. Na dýni si pak předkreslete vzor, který se vám líbí, a vyřízněte ho nožem do hloubky dvou až tří milimetrů. Snažte se přitom neproříznout plod skrz naskrz. Nakonec do dýně vložte čajovou svíčku a zapalte ji.

Poslední rajčata

Za chladných nocí už rajčata nevyzrávají. Vykopejte proto zdravé rostliny, napadené plísní bramborovou rovnou zlikvidujte, a zavěste je kořeny vzhůru do teplé místnosti. Některé plody dozrají a týden nebo dva je budete moci ještě sklízet.

Na co ještě nezapomenout

  1. Nastává čas ke zmlazení živých listnatých plotů
  2. Za vlhkého podzimu se znovu připravte na slimáky a jejich sběr. Při úklidu zahrady můžete narazit i na jejich vajíčka, která rovněž zničte.
  3. Začátkem října můžete vysít zimní cibuli určenou k jarní sklizni.
  4. K vřesům přisypte jehličnatou hrabanku.
  5. Naposled posečte trávník, aby před zimou ještě obrostl.
  6. Vysejte černý kořen a kořenovou petržel – vzejdou časně zjara.
  7. Prázdné zeleninové záhony připravte na další sezonu a zryjte.
  8. Zazimujte pařeniště a skleníky.

 

Poznámky zahrádkáře

  • Věnujte se hrabání trávníku. Déle ležící vrstvy listí ho totiž za podzimních dešťů výrazně poškodí. Pomoci vám mohou zahradní vysavače.
  • Vytrvalé bylinky zastřihněte po prvním mrazíku asi pět centimetrů nad zemí. Netýká se to však stálezelených druhů, ty se seřezávají po odkvětu.
  • Očešte pozdní švestky, zimní jabloně a hrušně a sklízejte i plody ořešáků.
  • Stále můžete vysazovat růže, okrasné listnaté keře a stromy a ovocné dřeviny, vyjma broskvoní, meruněk a ořešáků.
  • V nižších polohách můžete ještě nechat kořenovou zeleninu na záhonech, ve vyšších už ale pastinák, petržel nebo černý kořen skliďte.
  • Do konce měsíce přesuňte všechny poslední přenosné rostliny na jejich zimoviště. Pamatujte, že čím tmavší místo vyberete, tím chladnější musí být.
  • Za sucha nezapomeňte zalévat rododendrony a další stálezelené dřeviny.
  • Během suchých dnů vybírejte kromě jiřin ze země i mečíky.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Co dělat v říjnu

Co dělat v říjnu