Jaké výhody má pěstování na balících slámy?

Když vrcholí sklizeň obilovin na polích se objevují balíky slámy. Když si jich teď pár obstaráte u farmářů či zemědělských podniků, můžete na nich v nové sezoně pěstovat zeleninu.

Nové systémy zahradničení se objevují stále. Trendy v podobě přírodních nebo permakulturních zahrad přinášejí možnosti i tam, kde se tradiční postupy nehodí. Zatímco přírodní zahrady fungují hlavně jako okrasné a relaxační, ty permakulturní spíše spadají mezi užitkové – a využívají vše, co je v dosahu bez nutnosti velkých investic. Právě tyto parametry splňuje i pěstování na balících slámy. Původně se objevilo v zámoří, kde tuto metodu stále vylepšuje Joel Karsten, její zakladatel a nadšený propagátor. Praktické poznatky a zkušenosti sbírá od široké skupiny laických zahradníků.

foto Shutterstock

Není sláma jako sláma

Slámu si jako materiál oblíbili ekologičtí zahradníci už dávno. Běžně ji ale využívali jen jako kyprý mulč, který chrání půdu před výparem, udržuje ji drobtovitou a vlhkou. Výsadní postavení se těší při pěstování jahod, které se slámou podkládají, aby plody zůstaly čisté a nehnily od země. Nový systém ovšem využívá celé balíky slámy – de facto jako malé, samostatné pěstební kontejnery. Další podstatný faktor? Balíky zůstávají svázané po celou dobu, kdy je na zahradě máme. Doba pěstování se časově omezuje na jednu sezonu, na jaře se „balíková zahrada“ musí založit znovu.

foto Shutterstock

Jak to funguje?

Za sucha se sláma dá popsat jako neměnný materiál. Ovlhčená naopak podléhá procesu rozkladu, při kterém bakterie mění obsaženou celulózu na další látky, stejně jako při kompostování. Tím vzniká teplo, které zlepšuje možnosti pěstování pro rostliny. Důsledek? Rostliny můžete vysazovat až o dva týdny dříve, a když je překryjete fólií (čímž vytvoříte jednoduchý fóliovník), časový posun ještě posílíte. Bakteriím ovšem samotná celulóza k životu nestačí, pro pěstování rostlin musíte dodat ještě vodu, a především živiny. Popsaný proces se řídí mikrobiálními zákonitostmi, takže se nedá uspíšit – zabere asi dva týdny. Až uplyne potřebný čas, uvnitř balíků se zvýší teplota, nastartuje se rozklad a vznikne kompost. Přesně v tomto termínu se na povrch vysévají semena do vrstvy substrátu, který se na plochou stranu nasype. Další možnost? Sazenice se mohou vysazovat i do substrátem vyplněných jamek.

Co si ohlídat?

• Abyste uspěli, musíte klást balíky tak, aby pevná strana byla po obvodu, odříznutá naopak nahoře – jen tak stébla nasají dost vody.
• Velké kulaté balíky se pro tento účel nehodí – z důvodu hmotnosti a náročné manipulace. Naskytne-li se vám možnost levně je koupit, princip zůstává stejný.
• Minimální počet balíků začíná na čtyřech až pěti. Naklaďte je vedle sebe po dvou do podoby širokého záhonu, ale nechte mezi nimi uličku. Efektivní bývá i tvar U, kdy čelo tvoří tři, boky vždy jeden až dva kusy.
• Pro výsadbu se zásadně používá několik centimetrů vysoká vrstva zahradnického substrátu. Musí být propařený, bez semen plevelů, bez zárodků chorob. NIKDY nepoužívejte půdu ze zahrady! Náklady na substrát se vám jistě vrátí v podobě peněz ušetřených za ochranné prostředky (například proti padání rostlin, za dezinfekci půdy dusíkatým vápnem a podobně).

 


Hlavní výhody

*úspora těžké práce (hlavně rytí a okopávání) *bez nutnosti plít *nemožnost přemokření *pohodlná pracovní výška *variabilita sestavení *bez nutnosti hlídat střídání plodin *výborný zdravotní stav rostlin *ochrana před mrazíky *prodloužení pěstební sezony zjara i do podzimu *jednoduché pracovní vybavení *využití neúrodných míst *zdroj kompostu pro další rok *výnos i při krátkodobém pronájmu plochy


Nevýhody? Také se najdou…

Na balících slámy se z důvodu jednoletého cyklu nedají pěstovat vytrvalé plodiny – počínaje chřestem, revení či křenem a konče cukrovou kukuřicí a dalšími vzrůstnými typy. Jahody zkusit můžete, ale musíte je pěstovat jako jednoletou kulturu a obnovovat každý rok. Pokud chcete balíkový systém využít i pro česnek, který se vysazuje na podzim, zahajte proces zúrodňování nových balíků až před samotnou výsadbou, tedy v říjnu.


 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Jaké výhody má pěstování na balících slámy?

Zajímavé