Každá kapka vody dobrá
Podle statistik spotřebuje jeden člověk denně zhruba sto litrů pitné vody. Přitom k pití či vaření je určen pouze zlomek z tohoto množství. Zbytek využívají přístroje jako pračka či myčka, desítky litrů protečou do odpadu v koupelně. U majitelů zahrad je třeba připočítat ještě další litry na zalévání. Část této drahé a upravované pitné vody můžete nahradit levnější a někdy i lepší dešťovkou.
Zadržovat a shromažďovat dešťovku v sudech nebo malých nádržích a zalévat s ní zahradu donutila sucha posledních let nejednoho zahrádkáře. Ovšem využití této vody, která je téměř zadarmo,může být mnohem širší.
Dešťovka nejen na zalévání
Dešťovku lze také použít například na splachování a odborníci vám potvrdí, že je lepší na praní než tvrdá voda z vodovodu. Nejprve ji ale musíte nashromáždit, k tomu slouží jímky, zpravidla ukryté pod zemí. Vyrábějí se z různých materiálů. K nejpoužívanějším patří plastové skořepinové nádrže, k jejich přednostem se řadí vysoká pevnost a také nízká hmotnost, což zjednodušuje instalaci. Nádoba i objemu pět kubíků váží před dvě stě kilogramů, což je asi dvacetkrát méně než betonová jímka. Tu ale ocení majitelé nemovitostí v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody. Na výběr máte i nádrže sklolaminátové nebo svařované z polyetylenových desek.
Abyste vodu z jímky dostali ke kohoutku zahradní hadice nebo do nádržky toalety, potřebuje nejen vodovodní rozvody, ale také správné čerpadlo. Využít můžete ponorné typy, umístěné přímo v jímce, nebo venkovní. Doporučuje se volit ty první, ačkoli bývají dražší. Tím, že jsou uzavřené v nádrži, pracují mnohem tišeji než ty, které vám budou stát vedle domu či ve sklepě. Samozřejmostí by měla být ochranu proti běhu na sucho. Při nedostatku vody v nádrži se čerpadlo samo vypne a později, když už je vody dostatek, opět automaticky začne pracovat.
Kam s odpadní vodou?
V mnoha menších obcích a především na chatách či chalupách umístěných na samotě či polosamotě nelze domy napojit na veřejnou kanalizaci. Majitelé jsou rozhodují mezi septiky a domácími čističkami odpadních vod. Na rozdíl od žump, v nichž se odpadní voda pouze shromažďuje a je nutné ji poměrně často nechat vyvážet, se v septiku také předčisťuje a odkaluje. Jde o nádrž, která je rozdělená zpravidla na tři komory, v nichž dochází k postupnému oddělování a usazování pevných části odpadu i částečnému rozkladu splašků. Čištění probíhá mechanickým nebo biologickým způsobem pomocí bakteriálních kultur. Odpadní voda, která se dostane do septiku, prochází jednotlivými komorami a díky hnilobným procesům a sedimentaci je vyčištěna natolik, že je možné ji pomocí pískového filtru nebo drenáže vypustit do půdy. Účinnost čistění je však velmi malá, odstraňuje jen asi pětinu biologických nečistot. Proto je třeba odtékající vodu ještě biologicky dočistit. To se provádí například zemním pískovým filtrem nebo kořenovou čistírnou. Možné je i umístění několika filtrů za sebou. Septik má nízké provozní náklady, jen dvakrát do roka potřebuje vyvézt usazeniny z první komory.
redakce, foto Shutterstock
Každá kapka vody dobrá
