Když bylinky, tak do spirály

Voňavá sklizeň se dá využít na mnoho způsobů: od vyrábění přírodní kosmetiky, přes podomácku nasušené čajové směsi až po dochucování pokrmů. Co do krásy navíc mohou některé bylinky směle soupeřit i s okrasnými trvalkami. Nejvíce jim to ale sluší v bylinkové spirále, která každé zahradě dodá zajímavé kouzlo.

Před
Prostor sice vypadá jako stvořený pro všechny světlomilné rostliny náročné na teplo, výsadbě hluboko kořenících rostlin tu ale brání retenční šachta umístěná pod zemí.

foto Lucie Peukertová

Na velké venkovské zahradě, o kterou se stará rodina s malou dcerou, sehrají bylinky důležitou roli. Majitelé je potřebují hlavně při vaření, ocení proto bohatý sortiment. Při výběru místa pro bylinkový záhon padla volba na dosud nevyužité zákoutí na jižně orientované části pozemku, která je po celý den osluněná. Proč toto místo doposud neobsadily žádné rostliny? Kvůli retenční šachta pod zemí, do které teče přebytečná voda z jímky na dešťovku. Tento prvek, pečlivě ukrytý pod zemí, neumožňuje osázet půdu hluboko kořenícími dřevinami. Bylinková spirála tedy nabízí optimální řešení, díky kterému nezůstane prostor na plném slunci ležet ladem. Bylinkám navíc nebude vadit ani občasný přísušek, který tu hrozí především v létě. Na řešený prostor bezprostředně navazují keře drobného ovoce a zeleninové záhony – jedlé rostliny tak bude mít paní domu vysázené pěkně u sebe.

kresba Lucie Peukertová

Jak připravit terén?

I když bylinky nekladou na kvalitu půdy a zásobu živin žádné zásadní požadavky, samotná spirála už se bez přípravy neobejde. Obecně se k vytvoření spirálovité „konstrukce“ používají kameny nebo cihly, v našem případě poslouží jako stavební materiál přírodní neopracovaný kámen ze zahrady. Základová část spirály by se neměla stavit na povrch stávajícího terénu, plochu je nutné nejdříve perfektně odplevelit a vyrýt půdu zhruba do hloubky deseti centimetrů. Zeminu nemusíte nikam odvážet, stačí ji odházet vedle budoucího bylinkového záhonku. Na středovou část spirály, na kterou se ještě bude navyšovat zemina, doporučujeme nasypat vrstvu štěrku nebo drobných kamenů, které zafungují jako drenáž pro zásak přebytečné dešťové vody. Teprve potom se na popsanou vrstvu navyšuje zemina. Částečně si vystačíte s původní zeminou, na dokončení budete ale potřebovat i další zeminu ze zahrady – spirála se staví mírně do výšky, proto volte zeminu dobře propustnou pro vodu.

zavinutka trubkovitá, foto Shutterstock

yzop lékařský, foto Shutterstock

Stavíme spirálu. Značka: Pevnou!

Základ spirály tvoří plocha s přibližně kruhovým půdorysem. Ten byste si měli předem vyměřit a vytyčit – bude pak mnohem jasnější, kde musíte půdu vyplít a vyrýpat. Stavba pak začíná od obvodu, přičemž kámen pokládaný pod úroveň okolního terénu nesmí tvořit celistvý kruh, ale otevřenou spirálu. Co to znamená v praxi? Že se při dokončení prvního kola začne linie stáčet směrem dovnitř. Tímto způsobem vzniknou jednotlivé „terasy“, na které se nakonec vysadí bylinky. Možnost navýšení ve středové části závisí hlavně na průměru spirály, v našem případě vznikne menší spirála o průměru necelých tří metrů, která bude navýšena přibližně o 60 centimetrů nad úrovní okolního terénu. Když základní část spirály zahloubíme, vede to k žádoucímu zpevnění celé stavby. Pokud by se kameny položily na zeminu bez úpravy, začaly by se časem uvolňovat. Jednotlivé kusy pečlivě vybírejte a pevně usaďte do zeminy. Dobrou pomůckou bude gumová palice, kterou se kameny položené na upravený půdní povrch ještě zatlučou. Další, neméně důležitý úkol? Skládání kamene tak, aby se do sebe sousední kusy zaklesly, a opět se tím podpořila pevnost stavby. Jakmile vznikne spodní část spirály, měli byste na středovou část s drenáží nakupit zeminu do plánované výšky. V dalším kroku se zemina zhutní a vytvarují se z ní jednotlivé terasy pro výsadbu. Teprve potom se po obvodu opět vyskládají kameny. Ty mohou být kladeny v jedné nebo ve více vrstvách. Konečnou úpravu pak představuje dosypání zeminy pod horní úroveň kamenů. Při zálivce by se neměla splavovat, proto nesmí převyšovat samotný kámen. Po dokončení posledních úprav přichází řada na výsadbu bylinek: pro lepší představu si je nejdříve po spirále rozmístěte a upravte mezi nimi spon. Jakmile máte vysázené rostliny, důkladně je zalijte a zamulčujte (ideálně štěrkem stejné barvy, jakou má kámen).

šalvěj lékařská ‘Tricolor‘, foto Shutterstock

Bylinky léčivé, chutné i okrasné

Bylinková spirála sice slouží především pro pěstování léčivých rostlin a koření, zároveň ale funguje i jako dekorační prvek zahrady, proto určitě nebude na škodu, když v ní některé bylinky i krásně rozkvetou. Příjemným zpestřením budou také odrůdy s výrazně zbarvenými listy, což platí u šalvěje lékařské (Salvia officinalis) v odrůdách Tricolor nebo Purpurascens. Právě tyto dekorativní léčivky budou vysazeny hned na vrcholu spirály. Z kvetoucích rostlin spirálu ozdobí například zavinutky trubkovité (Monarda fistulosa), jejichž květy jsou vyhledávaným cílem včel a čmeláků. V záhonu nebude chybět ani měsíček lékařský (Calendula officinalis), který bude stačit vysít jen jednou, následující roky už se bude přesévat sám – stačí na místě ponechat několik zralých semeníků. Měsíček by ale určitě neměl celou spirálu zaplevelit, jakmile se tedy objeví jeho semenáčky v místech, kde nejsou chtěné, majitelé je musí vyplít. Z bylinek pro grilování nebo přípravu různých kořenicích směsí nebude chybět osvědčená dobromysl obecná (Origanum vulgare) známá jako oregano, dále pak yzop lékařský (Hyssopus officinalis), saturejka horská (Satureja montana), pelyněk estragon (Artemisisa drancunculus) nebo jeho příbuzný pelyněk brotan (Artemisia abrotanum). Pro milovníky jarních pomazánek nesmí chybět ani pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum).

pažitka pobřežní, foto Shutterstock

záplevák podzimní, foto Lucie Peukertová

Podpořte kondici jedlých rostlin

Hlavně během léta budou bylinky vyžadovat pravidelnou sklizeň. Díky ní některé rostliny stihnou znovu obrůst mladými výhony. Zmlazení se vyplatí například u máty peprné (Mentha piperita) nebo meduňky lékařské (Melissa officinalis). Vybrané druhy bylinek snesou i delší období sucha, pokud to ale jen trochu jde, během léta jim prospěje alespoň občasná zálivka – rostliny se pak udrží v mnohem lepší kondici. Extra hnojení nevyžadují, většina bylinek navíc netrpí ani chorobami nebo škůdci. Pokud by se objevilo padlí na listech zavinutky, radíme celou nať předčasně sklidit. Protože jde o jedlé rostliny, syntetické postřiky rozhodně nepřichází v úvahu. Pokud byste rostliny jen potřebovali ošetřit, pak jedině přípravky biologické ochrany, které umožňují brzkou sklizeň. Při péči o bylinky se nesmí zapomínat na předjarní ošetření záhonu, během něhož se odstraní veškerá odumřelá hmota rostlin. V případě dřevnatějících bylin ale dejte pozor, ať řezem nezasáhnete příliš hluboko do dřeva. Na hluboké zmlazení je citlivá zvláště šalvěj nebo yzop. V jarním období také musíte dosít nebo dosadit sazenice jednoleté bazalky a rozhodit semena měsíčku.

kresba Lucie Peukertová

celý článek si můžete přečíst v časopise Flóra 9/2022

text, kresby: Lucie Peukertová

foto: Lucie Peukertová a Shutterstock

Když bylinky, tak do spirály