Kosatce, jak je neznáte

Botanici tvrdí, že slavná francouzská lilie, znak králů, ve skutečnosti vyobrazuje stylizovaný kosatec. Stačí pohlédnout na nezaměnitelný tvar květu této trvalky, a nejspíš dáte překvapivé teorii za pravdu. Ve volné přírodě kosatce osídlují rozmanité biotopy po celé Evropě i Asii: od mokřadů přes horské oblasti až po sušší náhorní planiny. Proto mezi nimi – vedle tradičních zahradních odrůd – najdete vhodné adepty na skalky, trvalkové záhony i extenzivní štěrkové plochy. Pravidlo úspěchu zní: respektujte původ i přirozené nastavení daného kosatce.

Kosatec žlutý

Iris pseudacorus

foto Shutterstock

Vysoká trvalka pochází z bažinatých míst v okolí stojících vod a pomalých toků. Jednobarevné, sytě žluté květy se objevují v červnu a rozvíjejí se do července. Odrůda ´Holden Clough´ zaujme nápadným hnědým žilkováním. Široké, sytě zelené mečovité listy připomínají puškvorec, na což poukazuje druhový latinský název (v překladu „jako puškvorec”). Trsy tvoří větší porosty, množí se zjara z oddenků, ale i samovýsevem. V našich podmínkách je mrazuvzdorný, nejlépe vynikne na větší ploše, třeba v přírodních zahradách.

Tipy pro pěstování: Jde o poměrně mohutnou rostlinu, proto potřebuje dost místa. Nejlépe se mu povede v sousedství větších koupacích jezírek nebo potůčků. Nevysazujte ho ale k menším skořepinovým jezírkům, svou velikostí by je zastínil a vytlačil z jejich okolí ostatní druhy.

Kosatec sibiřský

Iris sibirica

foto Shutterstock

Oblibu pěstitelů si získal pro svou intenzivní modř drobnějších květů s výrazným žilkováním a světlými skvrnami (odrůdy ´Blue Moon´, ´Perry´s Blue´), velké poptávce se ale těší i bílé odrůdy (´Butter and Sugar´, ´Snow Princess´). Podle názvu lze usuzovat na mrazuvzdornost a opravdu – jde o odolnou, nenáročnou rostlinu, kterou navíc nemusíte pravidelně přesazovat. Kosatec sibiřský má rád vlhčí (nikoli bažinatou) půdu v sousedství vody, dobře zakořeněný se ale vyrovná i se sušší. Kvete od poloviny května do konce června.

Tipy pro pěstování: Pro dělení trsů si vzhledem k jejich pevnosti připravte ostrý rýč. Potřebují vysazovat hlouběji, aby po sesednutí půdy nezůstaly nad povrchem, pak se vylamují a usychají. Suché úzké listy se odstraňují v dubnu i později, chrání založené pupeny před chladem.

Kosatec síťkovaný

Iris reticulata

foto Shutterstock

Tento drobný druh se nabízí i pod příznačným názvem kosateček. Nejčastěji se využívá na skalky, kde upoutá časným termínem kvetení (ten v teplých oblastech připadá už na březen). Bere na sebe modrou, fialovou nebo bělavou podobu s výrazným tečkováním, nepřesáhne 15 centimetrů. Listy se objeví až později. Kosateček vyrůstá z plochých cibulí, koření mělce, po odkvětu zatahuje. Vysazuje se do propustného substrátu, je třeba dbát na odvodnění a podsypat jej štěrkem. Na vhodném stanovišti se rozrůstá do početných skupin.

Tipy pro pěstování: Když kosatečku určíte společné stanoviště se skalničkami, které později v sezoně odebírají vodu, uděláte mu tím z dlouhodobého hlediska tu nejlepší službu. Ve vlhkých oblastech se často po odkvětu vyrývá a na podzim zase vysazuje, aby cibule neshnily.

Kosatec nízký

Iris pumila

foto Shutterstock

Suchomilný druh je doma v krasových oblastech Balkánu, Karpat i Pyrenejí, často se vysazuje do skalek či větších štěrkových záhonů. Termín kvetení připadá na duben, nejlépe mu svědčí vlhké jaro a suché léto. Patří mezi vápnomilné rostliny a doplňuje krasovou květenu, kupříkladu koniklece, hlaváčky či tařice. Dosahuje asi do třiceti centimetrů, vyrůstá z plochých oddenků, které se drží na povrchu půdy – tím se podobá zahradním kultivarům. Přesazuje se po třech letech, pokud ne, musí se přihnojit, aby kvetl.

Tipy pro pěstování: Počítejte s tím, že jde o vyšší a mohutnější druh, který se nehodí do malých skalek nebo koryt. Výborně se mu daří na kamenných zídkách a teráskách, vždy by ale měl mít svůj vlastní prostor. Blízkou společnost ostatních rostlin typicky neocení.

Dagmar Cvrčková

foto Shutterstock

Kosatce, jak je neznáte