Košťáloviny pro dlouhé léto

Dovolenou o prázdninách si vybírají hlavně rodiče školních dětí, řada lidí si ale bere volno už v červnu nebo naopak až v září. Letní měsíce tak může mnoho zahrádkářů strávit doma na zahradě a věnovat se zelenině, která potřebuje nejen častou závlahu, ale i pozorný dohled, péči a kontrolu zdravotního stavu.

Košťáloviny potřebují k dobré úrodě tři věci – vodu, výživu a čas.

Košťáloviny potřebují k dobré úrodě tři věci
– vodu, výživu a čas.

Mnohdy se jedná o plodiny s dlouhou dobou pěstování, tedy košťáloviny (s výjimkou kedlubnů) a plodovou zeleninu. Plodové zelenině se věnujeme často, košťáloviny však díky svým zvýšeným nárokům stojí trochu stranou zájmu.

Dobré stanoviště

Velké košťáloviny, tedy zelí, květák, kapusta, brokolice a růžičková kapusta, ke kterým se řadí i o trochu méně náročný kadeřávek a obří kedlubny, potřebují místo s hlubokou kvalitní půdou. Vyžadují půdu těžší, hlinitou, se kterou si hůře poradí jiné zahradní plodiny, jako je třeba salát nebo hrášek. Košťálovinám, hlavně hlávkové kapustě a zelí, nevadí ani chladnější a vlhčí polohy v údolí, naopak zde výborně prospívají. Obecně mají rády hodně vody, zálivka musí ale vždy směřovat ke košťálu, nikoli na listy a hlávky. Půda by měla být v okolí košťálu zkypřená, aby se na ní netvořil škraloup a voda po něm nestékala pryč.

Přihnojování v sezoně

Velké košťáloviny, tedy zelí, květák, kapusta, brokolice a růžičková kapusta, ke kterým se řadí i o trochu méně náročný kadeřávek a obří kedlubny, potřebují místo s hlubokou kvalitní půdou.

Velké košťáloviny, tedy zelí, květák, kapusta,
brokolice a růžičková kapusta, ke kterým
se řadí i o trochu méně náročný kadeřávek
a obří kedlubny, potřebují místo s hlubokou
kvalitní půdou.

Košťáloviny mají dlouhou dobu pěstování – rané druhy kolem čtyř měsíců, pozdní pět až šest měsíců (pozdní kruhárenské zelí nebo odrůdy na skladování). Přihnojování je proto naprosto nezbytné a jeho interval by měl být kolem tří až čtyř týdnů. Nejlepší přihnojení je rostlinným zákvasem z kopřiv nebo kostivalu. Plochy, na které plánujete košťáloviny vysadit, byste také měli na podzim předchozího roku dostatečně vyvápnit. Na nedostatek vápníku jsou citlivé hlavně oba druhy kapusty a brokolice.

Ekologická ochrana

Brukvovitou zeleninu ohrožují především škůdci, houbové choroby je díky pevným voskovým listům tolik nenapadají. Základem ochrany před běláskem zelným a můrou zelnou je určitě pravidelná vizuální kontrola a likvidace vajíček a mladých housenek. Hodně vám pomůže také společné pěstování s aromatickým celerem, který bělásky odpuzuje, podobně jako do daleka vonící heřmánek. Ten je vhodnější vysadit kolem záhonu – potřebuje hodně světla a mezi robustními sazenicemi by neprospíval. Stejný efekt mají i listy a vyštípané výhonky rajčat, které se kladou mezi řádky. Z výhonků rajčat lze vyrobit i repelentní postřik, který bělásky rovněž odpuzuje.

Dřívější brokolice

U košťálovin si na sklizeň musíte počkat řadu měsíců, což možná mnoho zahrádkářů odrazuje od jejich pěstování. Výbornou volbou je proto brokolice, která dozrává dříve a sklízí se už po třech měsících. Na zahradě se navíc dočkáte i opakované sklizně, když po odříznutí centrální hlávky narostou za pár týdnů další menší v paždích listů. Při pěstování ve velkém není tento způsob pěstování ale efektivní.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Košťáloviny pro dlouhé léto

Košťáloviny pro dlouhé léto