Které bylinky pomohou diabetikům?

Při diabetu dochází k poruše metabolismu cukrů, které se nedostanou z krevního oběhu do orgánů. Z tohoto onemocnění vyplývá i mnoho dalších, přidružených potíží. Vedle cukrovky prvního typu, kterou řadíme mezi nevyléčitelná onemocnění, se v pozdějším věku může projevit i cukrovka druhého typu. Tu už pacienti částečně ovlivnit mohou – správnou výživou a některými bylinami. Kterých šest rostlin umí vyladit cukry přírodní cestou?

Jestřabina lékařská

Tato domácí bylina (Galega officinalis) pochází z jižní a východní Evropy, ale najdete ji růst i v západní Asii. Jde o vytrvalou rostlinu z čeledi bobovitých, která roste jako poměrně mohutný trs a dosahuje výšky minimálně půl metru. Má ráda těžší hlinité půdy bohaté na živiny, dříve se vysévala i jako krmná plodina, v důsledku čehož má rozsáhlá teritoria výskytu na většině území Evropy. Šíří se podzemními oddenky a tvoří velké kolonie. Nejvýraznější jsou na ní dlouhé hrozny světle fialové nebo narůžovělé barvy. K léčení se využívá její kvetoucí nadzemní část, obvykle se sklízí od června do srpna. U silných rostlin se vám může poštěstit sklizeň i několikrát ročně. Jestřabina se potom suší ve stínu v tenké vrstvě, aby proschly i silnější stonky. Materiál je důležité nepřekládat, aby nedošlo k rozdrolení jemných listů.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Nálev se připravuje z jedné čajové lžičky nati, kterou přelijete čtvrt litrem vroucí vody a necháte patnáct minut vylouhovat. Tento odvar se pije dvakrát až třikrát denně. Jestřabina prospívá nejen lidskému organismu, ale i zahradě. Využívá se jako rychle rostoucí zelené hnojivo – díky silnému kořenovému systému totiž umí vázat vzdušný dusík, čímž zlepšuje kvalitu půdy.

 

Brusnice borůvka – listy

Borůvka (Vaccinium myrtillus) se využívá především pro své silné antioxidační účinky, dokonce se považuje za superpotravinu. Méně se už využívají její listy, ačkoli se o nich všeobecně ví, že se podílejí na metabolismu cukrů. Užívání těchto listů pomáhá v počáteční fázi diabetu druhého typu, kdy se léčba nezakládá na podávání medikamentů, nýbrž na výběru vhodných potravin. Pro diabetiky je významný obsah myrtilinu a kyseliny pantotenové, látek ovlivňujících hladinu krevního cukru. Zvlášť myrtylin účinkuje natolik spolehlivě, že se někdy tato látka označuje za rostlinný inzulin. Oválné listy borůvky s jemným vroubkováním po okraji se sbírají zjara, ještě než začnou dozrávat plody. Jsou tuhé, drobné a obsahují poměrně málo vody, tím pádem se dobře suší. Borůvky se většinou na zahradách nepěstují, potřebují vlhkou kyprou půdu s kyselým pH stíněnou vyššími stromy. Nejlépe těmto požadavkům odpovídá vřesoviště, to ale musí být dost prostorné. Pozor, takzvané kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum) se pro léčení použít nedají.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Třikrát denně pijte šálek odvaru, který připravíte z listů sbíraných na jaře. Poměr je lžička sušených lístků (nebo dvě lžičky čerstvých) na 250 ml vody, doba užívání ale nesmí přesáhnout měsíc. Mírně ovlivňovat metabolismus cukrů umí také plody borůvek, které se dají konzumovat dlouhodobě, jak sušené, tak čerstvé. Diabetikům (a nejen jim) tedy velmi prospěje jejich pravidelné zařazení do jídelníčku.

 

Lopuch větší

Statný bodlák (Arctium lappa) najdete na zanedbaných místech téměř všude v Evropě. Bezpečně ho poznáte podle širokých plstnatých listů. Roste jako dvouletka, vykvétá až druhým rokem. Snadno se vysemeňuje a může být invazivní, v žádném případě se ho tedy nepokoušejte pěstovat na vlastní zahradě. Často se přidává do léčivých čajových směsí, a nejen do těch pro diabetiky. Díky hořkým glykosidům totiž umí výrazně zlepšit lidské trávení. Užívá se nálev ze sušeného kořene, který se nejčastěji sklízí na podzim (v říjnu), nebo naopak v předjaří (v březnu či dubnu), kdy obsahuje nejvíce účinných látek. Je silný, i půl metru dlouhý a má významný obsah inulinu, tedy jednoduchého cukru, který se snadno tráví.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Kořen lopuchu se využívá i jako netradiční zelenina. Jeho oříšková chuť vynikne při správném termínu sklizně – tedy v předjaří. Dá se vařit, ale i jíst v syrovém stavu.

 

Gymnema lesní

I když u nás se prakticky nepěstuje, do výčtu zajímavých rostlin určitě patří. Tropická liána (Gymnema sylvestre) známá i pod jménem gurmar je tradiční součástí indické ajúrvédské medicíny. Seženete ji zpracovanou do podoby kapslí, tinktury, sušeného listu nebo drceného prášku. Roste jako několikametrová liána v tropech a subtropech, konkrétněji v Indii a Indonésii, na Madagaskaru nebo v jižní Africe. Kupodivu je příbuzná s naším známým a hojně pěstovaným barvínkem, oba se totiž řadí do společné čeledi toješťovitých. A nejzajímavější účinek gymnemy? Žvýkáte-li její čerstvé listy, ovlivní to vaše vnímání sladké chuti – nebudete ji vůbec cítit (tento efekt trvá asi tři hodiny), a tím pádem se dlouhodobě sníží vaše chuť na sladké. Podobný dopad mají i další výrobky z této liány.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Užívání gymnemy je bezpečné, pokud nepřekročíte doporučenou denní dávku, která se u dospělých lidí pohybuje okolo 500 mg. Bez konzultace s lékařem ji však nelze kombinovat s léky na snížení cukru v krvi, hrozí totiž hypoglykémie doprovázená slabostí a ztrátou vědomí.

 

Stévie sladká

Třebaže nejde o domácí druh, tato rostlina (Stevia rebaudiana) se dá v našich podmínkách celkem snadno pěstovat v květináči. Léčivé účinky bychom u ní hledali marně, ale funguje jako sladidlo: je minimálně třicetkrát sladší než cukr, ale nezpůsobuje zubní kaz a dá se doporučit i diabetikům. Některé studie dokonce uvádějí, že může zvyšovat produkci tělesného inzulinu. Komplex sladivých látek, který se nazývá steviosid, se ukrývá v celé nadzemní části, především v protistojných kopinatých listech. Z jediné rostliny jich můžete získat až půl kilogramu, dají se sušit i mrazit. Původně se vyskytovala v tropickém a subtropickém pásu jako jednoletka, postupem šlechtění se ale objevily i víceleté formy. Po pravidelné sklizni listů snadno a bez problémů obráží, množí se vegetativně pomocí zelených řízků či odnoží. Rostlinu můžete pěstovat na světlém okně či ve skleníku, popřípadě ji i letnit, mrazy ovšem musí přečkat doma. Pozor, nemá ráda přímý úpal, nejlépe prospívá na východním okně. Substrát volte lehčí, s dobrou drenáží, aby kořeny nestály ve vodě, stévie nesnáší přemokření. Čím více tepla a světla poskytne rostlině vybrané stanoviště, tím více sladkých látek bude obsahovat.

foto Shutterstock

Tip pro vás: I když si přejete rostlinu využívat trvale, přes zimu raději snižte zálivku úměrně úbytku světla, aby si stévie odpočinula. Množí se ve druhé polovině jara, kdy začne silně růst.

 

Pýr plazivý

Jeden z nejznámějších plevelů (Elytrigia repens, syn. Agropyron repens) se pyšní také léčivými účinky, mimo jiné dokáže snižovat hladinu krevního cukru. Kladně ale působí na celé zažívání, navíc má detoxikační účinek, organismus tedy čistí komplexně. A jelikož se jedná o rostlinu všudypřítomnou, jistě stojí za to ji vyzkoušet. Jako léčivé se sbírají oddenky, které získáte pomocí rycích vidlí nebo trojhrotého kopáče. Nejvyšší kvality dosahují na jaře, tedy od března do května, nebo zase až na podzim. Oddenky se vyperou, nůžkami nastříhají na menší kousky a usuší umělým teplem. Odvar se připravuje v poměru jedna lžička sušených (nebo dvě lžičky čerstvých) na větší šálek vody.

foto Shutterstock

Tip pro vás: Pokud si děláte odvar z oddenků nebo kořenů, nechte je vařit minimálně deset minut, tedy déle než nať nebo listy. Jinak se léčivé látky z pevného kořene dostatečně neuvolní.

 


DAGMAR CVRČKOVÁ absolvovala Agronomickou fakultu na VŠZ. Kromě zahrad se dlouhodobě zabývá ochranou přírody a krajiny.


text Dagmar Cvrčková

foto Shutterstock

Které bylinky pomohou diabetikům?

Zajímavé