Lékárenská zahrádka, inspirace nejen pro venkov

V současné době se opět probouzí potřeba pěstování vlastních léčivek. Využívají se nejen pro přípravu čajových směsí, ale také pro výrobu koření, sladidel nebo dokonce kosmetiky. Malé slunné místo pro užitečný a zároveň dekorativní bylinný kout můžete vyčlenit ve venkovské, ale i městské zahradě.

Všestranná levandule má vliv na klidný spánek, ale přidává se také do provensálské kořenicí směsi.

 Výběr druhů

Téma léčivých rostlin je dnes velice oblíbené a mnoho zahrádkářů se mu intenzivně věnuje. Někteří své zahrady dokonce zrekonstruovali nebo nově založili přímo v duchu lékárenské zahrady. Mezi léčivkami se nachází totiž řada druhů, které pěkně voní a také zajímavě kvetou, a stávají se tak doplňkem trvalkových záhonů. Většina těchto druhů je navíc medonosná, takže přilákají do zahrady včely, což uvítají nejen včelaři. Volbu rostlin ovlivní způsob jejich použití. Do čajových směsí jsou vhodné jiné druhy než k výrobě bylinných mýdel nebo olejů. Některé byliny mají ale všestranné uplatnění. Například z dobromysli či levandule připravíte kořenicí směs na maso i do salátů, léčivý čaj, vyrobíte oleje, octy, tinktury a další přípravky, které uplatníte i v kosmetice. Využít můžete nejen trvalky, ale i rostliny jednoleté nebo dvouleté, které však po jejich odumření musíte dosít či vysadit. Pokud s pěstováním léčivých rostlin začínáte, pusťte se do výsadby s menším počtem druhů. Lépe je tak poznáte a naučíte se s nimi účelněji pracovat. Časem můžete lékárenský záhon rozšířit.

Vhodné místo

Lékárenský kruhový záhon pěkně doplní hlavně formální zahradu.

Než rostliny nakoupíte, vyberte pro ně příhodné místo. Pro založení zahrádky s léčivými rostlinami nemusíte vlastnit rozlehlý pozemek. Mnohdy postačí záhonek o velikosti dva až tři metry čtvereční. Většině bylin svědčí otevřené slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Ideální jsou mírné svahy s jižní orientací nebo výhřevné polohy s kamenitou půdou. Kámen je pro bylinkové zahrádky zvláště užitečný. Zejména velké kusy dokážou přes den akumulovat teplo, které večer postupně uvolňují do okolí a tím vhodně upravují pěstební podmínky bylinám, z nichž mnohé pocházejí ze Středomoří.

Návrat léčivek

Léčivé účinky bylin znaly už starověké národy. Lékárenské zahrady ale zažily dobu rozkvětu v pozdější době, především ve středověku. Tehdy byla „rostlinná lékárna“ součástí každého kláštera. Pozice bylinkářů a léčitelů ovšem nebyla v té době vůbec jednoduchá. Mnozí se totiž stali předmětem zájmu inkvizice a byli prohlašováni za šarlatány a čaroděje. Je s podivem, že se tehdejší informace o léčivých účincích bylin dochovaly až do dnešních dnů. Vděčíme za to vzdělancům, kteří v klášterech žili a pro něž se byliny staly často jediným dostupným léčivem. Dnes zažívají léčivky své obrození, protože lidé ztrácejí důvěru v produkty farmaceutického průmyslu nebo na ně jednoduše nemají peníze.

Založení záhonu

Výsadba i pěstování léčivých rostlin jsou nenáročné a přinášejí potěchu a uspokojení.

Máte-li vybrané stanoviště pro lékárenský záhon, promyslete jeho tvar. Ke klasice patří pravidelné formáty jako čtverec, obdélník nebo kruh. Efektivněji ale využijete prostor a sluneční záření, když vytvoříte podlouhlý záhon zakřivený do oblouku, jehož vnitřní strana bude orientována na jih. Může být v rovině, výhodnější je ale svažitá dispozice. Oblíbené je také uspořádání do vyvýšené spirály nebo kopce doplněného většími kameny. Pokud bylinami osázíte prudší svah, nemusíte terén již nijak upravovat, stačí doplnit několik větších kamenů pro akumulaci tepla. Jakmile rozhodnete o stanovišti a půdorysu záhonu, pusťte se do jeho vytyčení a následného zrytí půdy. Jestliže jde o lehkou zeminu s obsahem písku a bez vegetace, postačí jen povrchové nakypření. Je-li ovšem půda těžká a má vysoký obsah jílu, doplňte ji množstvím křemičitého písku. Pravidelná zálivka bylin není nutná, po výsadbě ale mladé rostliny zalijte. V půdě tak nezůstanou vzduchové kapsy. Povrch záhonu můžete zamulčovat kamennou drtí, štěrkem nebo kačírkem. Mulčovací materiál zamezuje zaplevelení, ale jeho hlavní úlohou v tomto případě je akumulace tepla a udržování mikroklimatu.

Nenáročná krása

Pěstování léčivých rostlin je jednoduché i příjemné. Krásně totiž voní a jsou neuvěřitelně nenáročné. Kromě sklizně, občasného pletí a každoroční dosadby jednoletých rostlin nemusíte dělat prakticky nic. Dokonce ani pravidelně zalévat. Většina druhů je zvyklá i na letní přísušky a zálivka by jim byla spíše na škodu. Lékárenská zahrádka je proto vhodná i pro zahrádkáře, kteří nechtějí nebo prostě nemohou zahradě věnovat příliš mnoho času.

Praktické využití

Sklizeň léčivých rostlin lze zpracovat na mnoho způsobů. Uvádíme nejčastější možnosti, kterými můžete obohatit vlastní domácnost nebo ve formě dárku potěšit přátele:

• kořenicí směsi – na maso, do polévek, salátů, omáček,
• bylinné čajové směsi – léčivé, uvolňující, pro snadný spánek, pro uklidnění nervů a jiné,  používají se k pití, inhalování i k výplachům ústní dutiny,
• bylinné tinktury – mátové, meduňkové, levandulové, proskurníkové,
• přírodní bylinné masti – měsíčkové, levandulové, z majoránky, bylinkové soli,
• bylinné oleje a octy – třezalkový, mateřídouškový, mátový, měsíčkový, rozmarýnový,
• bylinkové sirupy – mateřídouškový, mátový,
• bylinné koupelové směsi, mýdla – pro uvolnění svalů, dezinfekci, povzbuzení,
• aromaterapie– polštářky, oleje.

Pestrý lékárenský záhon obsahuje širokou škálu rostlinných druhů.

Půdorys a orientace výrazně ovlivňují teplotní režim výsadby i jejího okolí.

Rostliny z jižně orientované lékárenské zahrady

Další bylinky, které by vás mohly zajímat

FOTO: SHUTTERSTOCK

Lékárenská zahrádka, inspirace nejen pro venkov

Lékárenská zahrádka, inspirace nejen pro venkov