Nasbírejte si dešťovku

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Voda na zahradě, Zahradní stavby

Tající sníh na střechách přiměl mnohé zahrádkáře obrátit sudy opět dnem dolů a postavit je k okapům. Takto získaná voda, stejně jako dešťovka má oproti té kohoutkové spoustu výhod, proto se vyplatí zadržet jí co nejvíce.

foto: Shutterstock

Je zadarmo. To bývá nejčastější důvod pro shromažďování dešťové vody. Výhod ale existuje mnohem více. Je měkká a chudá na soli, neobsahuje chlor, a proto nezhoršuje kvalitu půdy. Některé rostliny, třeba kanadské borůvky, byste měli zalévat jen jí, nikoli kohoutkovou. Dešťovka je vhodná i na dopouštění přírodních jezírek v horkých dnech. A využít se dá při údržbě a úklidu, k mytí nábytku, nářadí, chodníku nebo cest.

 

Aby se nezkazila

Možnosti používání dešťové vody v zahradě závisejí na její kvalitě. Jestliže se začne v nádrži kazit, můžete v ní akorát nahrubo umýt nářadí, nic víc. Proto je důležité vodu ze zásobníku často odebírat, aby dlouho nestála. Organismy, které zahnívání způsobují, potřebují k životu světlo a teplo. Sud či barel proto zakryjte, případně zcela či částečně zakopejte do země. Pomůže i umístění k severní stěně a do stínů. Přehřívání vody mírní také světlý nátěr nebo obal. I obyčejné sudy je dobré opatřit víkem nebo alespoň rohoží či hustou sítí, která brání komárům naklást do vody vajíčka. Zkuste také omezit množství nečistot, které se do vody dostanou ze střechy a okapů. Zakryjte je proto plastovou mřížkou, kterou lze dostat v mnoha provedeních i rozměrech.

 

Když sud, tak s kohoutkem

Zachytáváte-li dešťovku jen ze střechy garáže či domku na nářadí, vystačíte si se sudem pod okapem. Přebytek z něj lze zavést do malého okrasného jezírka, na trávník nebo přímo do záhonů třeba kapkovou závlahou. Je praktické mít ve spodní části nádrže vypouštěcí ventil. Poslouží ale i obyčejná hadice, kterou do nádrže ponoříme a její druhý konec umístíme níž, než je dno.

Pokud jsou nádoby umístěné na viditelném místě, pamatujte i na jejich vzhled. Pěkné jsou staré dřevěné sudy, pro delší trvanlivost se vyplatí vyplnit je plastovou nádrží. Ty umělohmotné lze obalit rákosovou rohoží, jutou, vytvořit z nich rozmanité kaskády.
Jenže pokud přijde horké a suché léto, zásoby v sudech zpravidla nestačí ani malým zahradám, leda by kaskáda nádob lemovala celý dům. Řešením je proto investice do velkých zásobníků. Nejrůznější typy nádrží můžete umístit i na vyvýšenou konstrukci a zalévat pak samospádem. Ty největší musí naopak stát na pevném podloží. Neměly by být průsvitné, aby ve vodě nebujely řasy.

 

Zásobárna v podzemí

Podzemní zásobníky na dešťovou vodu jsou řešením nejnákladnějším a vyžadují zemní práce, ale za to nabízejí mnoho výhod. Nejenže nezabírají místo na pozemku a nejsou vidět, ale vodu skladujete při stálé nízké teplotě a potmě, čímž si uchovává vyšší kvalitu nežli nad zemí, a to i po velmi dlouhou dobu. Takové nádrže pořídíte v nejrůznějších tvarech – do každé zahrady a na různá podloží se může hodit jiný. Silné plasty, ze kterých jsou vyrobené, mají velmi dobrou trvanlivost.

Voda sváděná do nádrže musí projít externími či interními filtry, které zachytí hrubé i jemné nečistoty jako větvičky, listí i nánosy pylu. Nezbytným doplňkem je čerpadlo, a pokud nechcete zalévat vždy velmi časně zrána, může se hodit i malá nadzemní předehřívací nádrž. Rostlinám v parném létě chladná voda nesvědčí, působí jim zbytečný šok. Přepad z podzemní nádrže může ústit do jezírka. Objemné nádrže s kvalitní filtrační soustavou umožňují používání dešťové vody i v domě na splachování či praní prádla.

 

redakce

Nasbírejte si dešťovku