Nejen malinoostružiníky…

Rod ostružiníků je velmi bohatý, ačkoli na zahradách se většinou pěstují jen dva jeho zástupci – maliníky a ostružiníky. Kromě nich ale najdete i méně známé druhy, jejichž plody jsou také jedlé. Ty doplňuje ještě celá řada kříženců.

Těmi nejzákladnějšími a také nejznámějšími kříženci z rodu Rubus jsou malinoostružiníky, které vznikly křížením maliníků a ostružiníků. Často se označují také jako tayberry – ovšem špatně. Tayberry je totiž název jedné konkrétní odrůdy. Na trhu najdete podobných kříženců celou řadu a každý má trochu jiné vlastnosti. Liší se od sebe třeba velikostí a chutí plodů, jiné zase nemají trny, což zjednodušuje sklizeň. Pokud uvažujete o jejich pěstování, zde je nabídka odrůd, které můžete koupit v ovocných školkách nebo internetových obchodech.

´Loganberry´

Tato odrůda byla vyšlechtěna už před sto lety soudcem Loganem v Kanadě a stala se základem pro další křížení. Malinoostružiníky rostou středně, jejich trnité výhony bývají dlouhé kolem dvou a půl metru. Velké tmavě červené plody dozrávají od poloviny července do koce srpna.

U této odrůdy se setkáte se dvěma klony, jeden se označuje jako LY59 AGM, druhý L654 AGM. První má silně rostoucí trnité výhony a vzhledem spíš připomíná ostružiníky. Naopak plody zase vypadají jako maliny, jen jsou větší a mají výraznější chuť. K přímé konzumaci sice nejsou moc vhodné, ale uvaříte z nich marmelády, šťávy a další výborné výrobky. Druhý klon se snadno pěstuje a je bez trnů, proto se s ním setkáte na zahradách častěji. Zcela zralé plody tmavě červené barvy připomínají velké maliny. K výhodám tohoto keře patří i dlouhá doba sklizně.

´Tayberry´

Tato základní odrůda dala jméno celé skupině kříženců maliníků a ostružiníků. Někdy se označuje i jako ´Tayberry AGM´. Dorůstá do výšky zhruba dva a půl metru, výhony pokrývají trny. Je velmi úrodná. Velké tmavě fialové plody dozrávají od poloviny července do srpna, mají dobrou, aromatickou a šťavnatou chuť. Keř se nehodí do chladnějších lokalit, může v zimě namrzat. Známý a rozšířený je klon ´Buckingham Tayberry´ – od mateřské rostliny se liší snad jen tím, že je bez trnů.

´Boysenberry´

´Boysenberry´ je poměrně známá odrůda, která vznikla křížením odrůdy ´Loganberry´ s ostružiníkem a maliníkem. Keře mívají výšku kolem dvou a půl metru a jejich větve jsou plné silných trnů. Velké tmavě fialové plody dozrávají v průběhu července a srpna, svým protaženým tvarem připomínají velké maliny, a naopak chutnají po lesních ostružinách. Tento keř je vhodný i do písčité půdy, velmi dobře odolává suchu.

´Coreano´

Tato atraktivní odrůda pochází z druhu Rubus tricolor. Vyšlechtěna byla ve východní Asii, odkud se postupně rozšířila až do Evropy. Jde o poléhavý keř, který se dá pěstovat i bez opory, může zakrývat a zároveň zpevňovat svahy nebo růst pod ovocnými stromy. Sklízíte z něj oranžovočervené plody sladkokyselé chuti.

´Dormanberry´

V chladných oblastech nebo i mírném polostínu můžete pěstovat odrůdu ´Dormanberry´, která svým růstem připomíná běžné ostružiníky, tedy tvoří rozložité keře. Sklízíte však středně velké krásně červené plody, které mají příjemnou a sladkou chuť. 

´Goldenberry´

Tato odrůda je velmi nízká, tvoří jen asi půlmetrové poléhavé keře. Zhruba centimetrové plody mají žlutou barvu, svou chutí ale připomínají maliny. Rostlina potřebuje slunečné místo.

Malinojahoda

I když by se podle jména mohlo zdát, že jde o křížence jahodníku a maliníku, ve skutečnosti jde o ostružinojahodu (Rubus illecebrosus). Rostlina dorůstá do výšky necelého metru, výhony má pokryté malými, ale za to velmi ostrými a pevnými trny. Lze ji použít i do volně rostoucích jedlých živých plotů. Plody má červené a velké jako jahoda, se specifickou chutí, které lze konzumovat přímo nebo je zpracovat v kuchyni. Na zimu nadzemní část keře odumírá, na jaře ale opět obráží.

´Medana´

Jde o poměrně známý kultivar malinoostružiníku, který byl vyšlechtěn už v roce 1962. Výhony keřů běžně dosahují délky až tři metry. Plody v barvě tmavá bordó dozrávají od poloviny července do konce srpna a jsou velké tři až čtyři centimetry. Mají aromatickou a dobrou chuť, a pokud se vám je nechce zpracovávat, můžete je i zamrazit. Často se to hodí, protože z jednoho keře sklízíte až čtyři kilogramy malinoostružin. Odrůda velmi dobře odolává virovým onemocněním.

´Sofia´

Sladká a odolná odrůda ostružiníku arktického (Rubus arcticus) bývá vysoká jen třicet centimetrů. Má slabé, mírně ochlupené zelenohnědé výhony. Na rozdíl od běžných ostružiníků kvete fialově a dává menší až středně velké červené a velmi sladké plody. Také ona po sezoně zatahuje do země a nově obráží až na jaře. Hodí se do malých zahrad i pro pěstování v nádobách.

´Variegata´

Jde o atraktivní odrůdu ostružiníku s chutnými jedlými plody a vybarvenými listy – jsou zelené s bílými okraji. Díky tomu patří ´Variegata´ mezi rostliny vhodné tam, kde se nedělají rozdíly mezi okrasnou a užitkovou zahradou. Dorůstá do výšky dva až tři metry. Potřebuje místo na slunci.

´Wineberry´

Tento tradiční japonský ostružiník (Rubus phoenicolasius) se postupně začíná prodávat i u nás. Podobá se našim ostružiníkům, tvoří keře vysoké dva až tři metry, výhony mají drobné ohebné trny. Oranžové plody s vysokým obsahem vitaminu C se po dozrání vybarvují do červena. Jsou výrazně lesklé, sladké a velmi dobré.

 

Marián Komžík, foto archiv autora

Nejen malinoostružiníky…