Ovoce radosti

Kustovnice neboli goji je ovoce, které je již několik století neoddělitelnou součástí tradiční čínské medicíny. U nás se její drobné plody podobné brusinkám prosazují jako přírodní antioxidant, který vás zbaví nejrůznějších neduhů.

Kustovnice neboli goji je ovoce, které je již několik
století neoddělitelnou součástí tradiční čínské
medicíny.

První zmínka o kustovnici čínské (Lycium chinensis) se váže k dynastii Ming, která v Číně vládla v letech 1368 až 1644, a dodnes se drobné červené bobule považují za přírodní zázrak. K popularitě ovoce přispěl i mýtus o Číňanovi jménem Li Qing Yuen, jenž se prý díky jeho pravidelné konzumaci údajně dožil neuvěřitelných 252 let. Dalším příkladem pozitivních účinků plodů kustovnice jsou tibetští mniši. Ti ji pravidelně konzumují, a proto se zřejmě dožívají vysokého věku v plném zdraví, vitalitě a svěžesti. Kustovnice čínská pochází z Himálaje, ale pěstuje se v severních a západních oblastech Číny, v Koreji, Japonsku a Tibetu. Opadavý keř s převislými větvemi z čeledi lilkovitých vypadá na první pohled nenápadně, ovšem jen do června, kdy bohatě rozkvete trubkovitými květy purpurové barvy. O opylení se postará hmyz. Na rozdíl od ostatních druhů kustovnic, kterých je téměř sto, nemá kustovnice čínská trny na výhoncích. Vzrůstná a vitální je však stejně jako například u nás rozšířená kustovnice cizí (L. barbarum), která je považována za invazivní rostlinu.

S výsadbou opatrně
Keř kustovnice dorůstá brzy až do výšky tří metrů, a pokud má dostatek prostoru, volnou plochu zakrátko ovládne a zaplní. Proto se kustovnice čínská hodí k výsadbě pouze tam, kde nebude utiskovat ostatní rostliny. Vhodná je jako solitéra, k ozelenění neúrodných ploch a svahů, ale v žádném případě nelze kustovnici čínskou doporučit do malé zahrady.

Snadné pěstování
Pěstování kustovnice čínské je jednoduché. Miluje slunce, dařit se jí ale bude i na přistíněných stanovištích. Roste dobře v kypré půdě bohaté na živiny. V zimě nevymrzá, bez potíží snese i teploty -25 °C. Sazenici kustovnice čínské běžně nekoupíte. Najdete ji ale třeba v e-shopech, které se specializují na asijské rostliny. Doba výsadby nastává v březnu až květnu nebo na podzim od září do listopadu. Podaříli se vám sehnat semena či řízek, máte vyhráno. Semena ochotně klíčí a dřevité řízky spolehlivě zakoření bez zvláštní péče. První úrodu můžete očekávat již třetím rokem.

Plody kustovnice se používají nejčastěji do čaje.

Pravidelný řez
Kustovnice je vitální keř a už v prvním roce vytvoří více než metrové výhonky. Řezem ji proto usměrněte tak, aby zbytečně nepřerůstala a udržela si pohledný tvar. Pokud rostlina vytvořila jen jeden výhon, je třeba ho zkrátit ve výšce 10–15 centimetrů, aby se v následujícím roce rozvětvil. Základní tvar keře s pěti až šesti kosterními větvemi pak pravidelně udržujte podzimním řezem ihned po sklizni. Další péče o keř spočívá pouze v odstraňování nevhodně rostoucích, suchých či polámaných větví. Průklest si však můžete ponechat až na předjaří.

Využití v kuchyni
Plody kustovnice čínské dozrávají koncem října. Jeden až dva centimetry velké bobule červenooranžové barvy se sklízejí setřásáním do plachty, protože při kontaktu s pokožkou dochází k jejich oxidaci a nevzhlednému zčernání plodů. Plody lze konzumovat čerstvé nebo sušené. Suší se při teplotě do 35 °C ve stínu nebo velice zvolna v sušičce. Po usušení jsou velké asi jako hrozinky a mohou se přidávat všude tam, kde se používá sušené ovoce, například do zákusků, muffinů, koláčů či bábovky. Zdravé je přisypat hrst sušených plodů do cereálií k snídani, protože podle Tibeťanů „kdo snídá kustovnici, bude šťastný celý den“. Čerstvé plody se výborně hodí i do ovocných salátů, k lisování šťávy či přípravě čaje, který se připravuje podobně jako šípkový. Deset až dvacet bobulí se zalije vroucí vodou a nechá se dvacet minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem nebo citronem.

Vitaminová bomba
Plody kustovnice čínské jsou považovány za zázrak přírody, ovoce mládí a elixír života. Bez nadsázky jsou malou přírodní lékárnou, protože obsahují osmnáct druhů aminokyselin a ze stopových prvků například zinek, železo, měď, vápník, selen a fosfor. Dále jsou v nich zastoupeny vitaminy C, B1, B2, B6 a E, které podporují imunitu, paměť jea hubnutí a přitom snižují únavu a mají vliv na celkovou regeneraci organismu. Drobné peckovice jsou rovněž bohatým zdrojem karotenoidů, jejichž obsah předčí i mrkev, a další cennou látkou je prvek germanium, který působí proti rakovinovým buňkám v těle. Rovněž je třeba zmínit protizánětlivé účinky plodů, jejich schopnost neutralizovat volné radikály, čímž zpomalují proces stárnutí, a stimulovat hypofýzu k vylučování regeneračního růstového hormonu. Traduje se, že pokud se kustovnice pije ve formě čaje po celý rok, přináší dokonalé zdraví a dlouhý věk. Proto je označována jako plod dlouhověkosti nebo i ovoce radosti.

FOTO: THINKSTOCK A SHUTTERSTOCK

Ovoce radosti

Ovoce radosti