Pergoly – nejoblíbenější zahradní stavby

Pergoly patří k zahradním prvkům, které jsou nejen hezké, ale především užitečné. Poskytnou stín a také poslouží jako opora pro spoustu krásných popínavých rostlin.

Při posezení nebo odpočinku vás pergoly ochrání před sluncem, ale také pohledy z ulice či od sousedů. Anebo před deštěm a větrem. K tomu však potřebujete stavbu zastřešenou, ideálně transparentními deskami, konstrukci je pak možné nechat porůst vhodnými rostlinami.

Vhodný doplněk terasy

Pergol existuje několik typů. Zřejmě nejoblíbenější jsou ty navazujíc na zeď domu, které chrání terasu. Díky instalaci ke stěně získávají pevnost. Tradiční pergoly umístěné v prostoru mívají dřevěné hranoly s průřezem nejméně deset krát deset centimetrů, usazují do betonu nebo se kotví kovovým bodcem. Nejen do romantických zahrad se hodí historizující typy, pro něž jsou typické mohutné sloupy z kamene nebo cihel. V horní části jsou pak silné dřevěné trámy.

Podle umístění pak lze část pergoly uzavřít či zakrýt, například pokud dělí užitkovou část zahrady od okrasné, anebo naopak více otevřít, jestliže tak lépe uvidíte na rozkvetlý. Pergoly však nemusejí sloužit jen k odpočinku – rohová se snadno promění v přístřešek pro auto. Speciální skupiny tvoří ty, co jsou určené jako podpěry pro popínavky. Často bývají jejich součástí i truhlíky anebo mají horní trámy uzpůsobené k zavěšení nádob s rostlinami.

Konstrukce – ideální je dřevo

Ideálním materiálem na stavbu pergoly je dřevo. Do zahrady se hodí a snadno se s ním pracuje. Vyžaduje sice určitou péči a nátěry musíte pravidelně obnovovat, ale díky novým technologiím i stále dokonalejším lakům to není velká zátěž. Nejčastěji se využívá dřevo jehličnanů, hlavně smrkové, neboť má nízkou hmotnost a je dostatečně pevné. Zvolit můžete taktéž borové, které je však křehčí a s vysokým podílem smoly. Samozřejmě je možné použít také další druhy trvanlivějších a pevnějších dřevin, mezi něž patří buk nebo dub, nicméně jsou finančně nákladnější, a to v porovnání se smrkem až trojnásobně.
Chcete-li bezúdržbovou konstrukci, podívejte se po pergole z plastu. Jednoduchou pergolu kryjící posezení umístěné volně v zahradě můžete doplnit snímatelným látkovým potahem nebo ji nechat obrůst rostlinami, jejichž listy fungují přes léto a u neopadavých celoročně jako zelená střecha.

Připraveno pro rotliny

Boční stěny pergol, ale i altánů může vyplňovat treláž, což je mřížová konstrukce zhotovená obvykle z překřížených dřevěných latěk, bambusu nebo kovu, případně i z plastu. Na výběru materiálu záleží nejen proto, že mimo sezonu, když rostlinám opadají listy, bude opora viditelná a stane se sama výrazným zahradním doplňkem. Třeba kovové se ale mohou na přímém letním slunci silně zahřát a rostliny by se o ně mohly spálit, proto je volte jen do stínu či polostínu

Treláž poskytne oporu popínavým rostlinám, jako je hrachor, pnoucí růže či plamének, případně dřevinám, například révě nebo vistárii. Zároveň chrání před poničením větrem nebo silnými lijáky.

Pergoly poslouží jako opora pro mnohé druhy pnoucích rostlin. Jen je třeba u některých druhů počítat s jejich nečekanou hmotností a přizpůsobit tomu pevnost konstrukce.

Aby na vás nepršelo

Dříve se k zastřešení pergol používal rákos nebo lepenka, které střídal sklolaminát a v současnosti patří k nejrozšířenějším polykarbonátové desky. K zastřešení pergoly lze samozřejmě využít i tradiční střešní krytinu, jako jsou šindele nebo plech, mají však velkou nevýhodu, nepropouštějí světlo. Jaké jsou klady a zápory jednotlivých typů?

Polykarbonátové desky – jsou pružné, odolné, nereagují na výkyvy teplot a nedeformují se vlivem slunečního záření. Z jedné nebo obou stran jsou opatřeny ochranou před UV zářením a u čirého provedení jsou průsvitné z 95 a u matného 75 procent. Prodávají se v různých profilech a barevných odstínech, hladké nebo strukturované. Jednoduchá bývá obvykle i jejich montáž, i když prodejci doporučují, aby ji provedli odborníci. K zastřešení pergol se používají nejčastěji jednodutinkové desky o síle čtyři až deset milimetrů. K dostání jsou ale také extrémně houževnaté plné panely. V porovnání se sklem je plný polykarbonát lehčí o polovinu, dutinkový dokonce o 93 procent. Nevýhodou je jeho nízká odolnost proti poškrábání.

Sklolaminátová krytina – vyrábí se z polyesterové pryskyřice vyztužené skelným vláknem. Je zabarvena do teplého žlutého odstínu a skelné vlákno lehce rozptyluje světlo, které materiálem prochází, přitom samo není vidět. V čirém provedení mají sklolaminátové desky průsvitnost asi 82 a v kouřovém 70 procent. Kromě přirozeného rozptylu světla je jejich předností i vysoká únosnost. Tato krytina je nabízena také v mnoha odstínech žluté, zelené, hnědé a dalších barevných provedeních. Sklolaminát je navíc levný, prodává se ve velkých formátech a pergolu jím lze zastřešit i z jediného zakoupeného kusu.

Hliníkové a tradiční zastřešení – jestliže konstrukci doplníte neprůhlednou krytinou, spíš než pergolu si vytvoříte přístřešek. Na výběr máte například hliníkové profily, které se však za horkého počasí silně přehřívají a sálá z nich teplo. Vhodnější je proto tradiční krytina uložená na latě či bednění, případně lehký asfaltový šindel nebo poplastovaný plech.

Zastínění markýzou – nabízí velkou variabilitu, když si chcete regulovat množství světla a stínu. Box výsuvné markýzy se instaluje na zeď přilehlého domu, toto řešení tedy není vhodné pro stavby umístěné v prostoru. Látka, ačkoli je impregnovaná, neochrání před deštěm. Podobné řešení nabízejí i různé typy plachet, které ale mohou být použity i mimo pergolu. Kompromis mezi zastřešenou pergolou a zimní zahradou nabízejí i hliníkové konstrukce určené k zastřešení teras. Jejich výhodou je boční ochrana před silným větrem a za horka stačí boční výplně pouze otevřít.

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

Pergoly – nejoblíbenější zahradní stavby