V zeleninové zahradě sezona ještě nekončí

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada

Přihnojit, zrýt, uklidit – pokud si myslíte, že více toho už v zeleninové zahradě dělat nelze, mýlíte se. Konec podzimu je měsíc vhodný pro setí a sázení i sklizeň.

Pokud ještě nemrzne nebo nesněží, na dobře připravený záhon můžete ještě vysít kořenovou petržel, černý kořen nebo mrkev. Dokonce je to lepší než na jaře. Pozdní termín způsobí to, že semena v zemi jen nabobtnají a vzejdou až brzy na jaře, kdy rostliny už nepoškodí pozdní mrazíky. Dokonce se uvádí, že nyní vysetá zelenina dá vyšší úrodu.

 

Sázení česneku

V teplejších oblastech lze dokončit výsadbu zimního česneku, přičemž nezapomeňte na nezbytné moření, které ho chrání před houbovými infekcemi i půdními škůdci. Používá se k tomu tradičně Sulka (Sulka-K nebo Sulka extra), která obsahuje síru a ta chrání stroužky před napadením háďátkem zhoubným či vlnovníkem česnekovým přežívajícím v půdě. Pomáhá i proti houbovým chorobám, stejně jako mořidlo Rovral Aqua Flo. Stroužky se máčí aspoň tři hodiny, lépe pak přes noc v roztoku, který vyrobíte ze čtyřiceti mililitrů Sulky a litru vody o teplotě kolem dvaceti stupňů. Mezi odrůdy vhodné pro podzimní sázení patří ´Benátčan´, ´Dukát´, ´Unikát´, ´Havran´, ´Anton´, ´Havel´, ´Lukan´, ´Václav´nebo ´Karel IV.´. Výsadba běžného česneku, který koupíte v zelenině, je samozřejmě možná, ale hrozí, že vám nevzejde. Nikdy nevíte, zda jde o jarní, podzimní, tuzemský nebo z ciziny. 

 

Zelenina na záhonech

• Jestliže jste v srpnu vyseli zimní salát, nyní ho vyjednoťte asi na deset centimetrů. Teprve na jaře, když zjistíte, jak rostliny přezimovaly, protrháte je na doporučených dvacet centimetrů, které potřebují, aby vytvořily dostatek listů nebo velké hlávky.

• Trsy pažitky vyryté v říjnu a uložené pod přístřeškem očistěte od suché nati a vysaďte do květníků na zimní rychlení. Zatím je ale nechte na zahradě.

• Zeleninu, kterou necháváte na záhonech přezimovat, jako je ozimá kapusta, polníček, špenát, pór a další druhy chraňte před silnějšími holomrazy netkanou textilií.

• Záhony s černý kořenem, pastinákem a kořenovou petrželí zakryjte chvojím.

• Z kadeřávku a růžičkové kapusty odstraňte spodní žluté listy a také je chraňte před mrazem.

Nejvyšší čas sklízet

Pokud jste to ještě neudělali, měli byste sklidit kořenovou zeleninu. Ideální je k tomu suchý den. Pokud vyrýpnete zeleninu zablácenou, před uložením ji očistěte. Ale víte, že mrkev můžete ponechat v záhonu i přes zimu? Pokud přemrzne, je chuťově velmi dobrá, dokonce lepší než ta skladovaná. Nejlépe přezimuje venku pozdě vysetá mrkev, která není příliš velká. Protože není zcela mrazuvzdorná, lehce ji přihrňte zeminou. Naopak petržel přežije i teploty hluboko pod nulou, ale pouze její kořenová část. Nať musíme zakrýt chvojím.

Sklidit byste měli poslední květák a salát. Máte-li pařeniště, můžete je do ně založit, stejně jako pekingské zelí, endivii a kedluben ‘Gigant’. V teplejších dnech nezapomeňte pařeniště větrat, při mrazech naopak zateplit.

Před příchodem mrazů skliďte kořeny čekanky. Rostliny vykopejte, odřízněte z nich listy asi dva centimetry nad vegetačním vrcholem, který ale nesmíte nikdy poškodit, aby se rostliny později daly použít na rychlení. Kořeny uskladněte ve sklepě, v hlubokém pařeništi nebo i venku, v jámě hluboké třicet centimetrů. Zasypte je zeminou, tu sešlápněte, aby kořeny nenamrzly. S rychlením začněte na konci prosince.

 


Víte, že

• zimní salát je opravdu odolný proti zimě? Za holomrazů ho ale může paradoxně poškodit slunce, proto rostliny přikryjte netkanou textilií.

• nať zimní cibule můžete sbírat i v zimě? Používejte ji v kuchyni jako pažitku.

• chcete-li zimní pór sklízet také v zimě, je třeba celý záhon zakrýt listím do výšky dvaceti až třiceti centimetrů? Jen tak půda po celou zimu nepromrzne a vy budete moci kořen vytrhnout.

 


Jablka a hrušky neskladujte spolu

Ideální teplota pro dozrávání hrušek se pohybuje kolem deseti stupňů, tedy vyšší než u jablek. V takových podmínkách se však rychleji kazí, proto je častěji kontrolujte. Dříve než je uložíte do lísek, nechte je několik dní v dobře větrané místnosti. Potom každý jednotlivý plod zabalte do papíru nebo stopky namočte do rozpuštěného vosku, nikdy je neodstraňujte. Umožnili byste různým houbovým chorobám proniknout dovnitř plodu. Tímto trikem výrazně prodloužíte jejich trvanlivost.

Jablka naopak potřebují přezimovat v chladnějším prostředí. Vydrží poměrně dlouho, když je volně zabalíte do novinového papíru. Potom je stačí jen naskládat v jedné vrstvě do dřevěných lísek nebo plastových přepravek a uložit v chladné komoře či sklepě. Jablka ale můžete skladovat i v mikroténových sáčcích. Aby se k plodům dostal vzduch, je třeba pytlíky na několika pístech propíchnout. Do jednoho sáčku ale nedávejte více než tři plody. Zabalené je uložte na chladné místo a čas od času prohlédněte, zda se nekazí. Osvědčeným způsobem, jak prodloužit dobu skladování, je uložení plodů do lísek stopkou dolů. Ale dávejte pozor, aby se vzájemně nedotýkaly.

Pak je uložte na místo s dostatečnou vzdušnou vlhkostí.

 

 

Redakce

V zeleninové zahradě sezona ještě nekončí