Připravte plodové zelenině sluneční past

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada

Plodová zelenina patří k nejnáročnějším na pěstování. Ovšem pokud jí najdete dobré místo a správně se o ni staráte, sklízíte úrodu tři měsíce – od počátku prázdnin až do přelomu září a října.

foto Shutterstock

Plodová zelenina se řadí mezi teplomilné druhy. To může komplikovat pěstování ve středních a vyšších polohách, mnozí si myslí, že bez fóliovníku nebo skleníku se to nedá. Opak je pravdou. Inspiraci lze nají v ekologickém zahradničení, které s oblibou využívá takzvanou sluneční past – jde o to zeleninu vysadit tam, kde se síla dopadajících paprsků násobí. Třeba ke kamenné zdi, která se přes den ohřívá a díky tomu bývá v jejím okolí vyšší teplota i dvě hodiny po západu slunce. Pravá sluneční past se ale vysazuje z rostlin, které dokážou vytvořit příjemné mikroklima pro náročnější druhy. Má tvar podkovy otevřené k jihu, severní stranu chrání vyšší stromy a do boků se postupně snižuje, tvoří je keře drobného ovoce. Střed se hodí právě pro teplomilnou zeleninu nebo středomořské bylinky. Vypěstovat takovou podkovu sice potřebuje prostor a především čas, ale pak ji využíváte několik let.

Obdobným způsobem lze vysadit podkovu z jednoletých plodin, konkrétně z kukuřice, slunečnice nebo topinamburů. Čas na jejich výsev je právě od poloviny května.  V zahradě se jich můžete vytvořit hned několik. Je lepší vysít ochrannou bariéru ve dvou až třech řadách, aby byla hustější. Více rostlin také lépe odolá případným škůdcům. Záhon plodové zeleniny, která chrání, by měl být v rovině půdy, nepoužívají se vyvýšené, protože rychleji vysychají. Kromě dostatku tepla a vody je třeba rostliny také kontrolovat, zda je neničí choroby a škůdci.

Tyčková rajčata, foto Shutterstock

Rajčata

Rajčata mají velmi silné a do hloubky rostoucí kořeny. Vždy je jim tedy lépe na záhonech než ve skleníku nebo v nádobách, do těch se hodí jen menší keříčkové druhy. Dobře se vyrovnají s méně kvalitní půdou. Často je ale zničí plíseň bramborová, která se objevuje hlavně v deštivém létě. Vlhkost se totiž drží na drsných listech lépe než na hladkých. Chcete-li si prodloužit dobu sklizně, chraňte rostliny je před deštěm a zalévejte pouze ke kořenům. Rajčata v nádobách lze dlouhodobě chránit třeba pod přesahem střechy – vždy by ale měla být na jižní nebo jihozápadní straně domu, kam se opírá dlouho slunce. Na záhonech raději než polyetylénový kryt nebo fóliovník nad nimi postavte stříšku.

Zeleninové papriky, foto Shutterstock

Papriky a baklažány

Papriky i baklažány jsou velmi náročné na teplo, venku se proto dají pěstovat jen v teplých oblastech. Navíc nesnášejí půdu těžkou jílovitou s minimem vzduchu, ta totiž zůstává dlouho studená a keříky na takových záhonech viditelně zaostávají v růstu. Proto je raději pěstujte v nádobách, kde můžete kvalitu substrátu lépe kontrolovat. Platí to jak pro drobnější chilli papričky, tak pro zeleninové papriky, které ovšem potřebují objemnější květináč nebo truhlík. Pokud se rozhodujete, které druhy přednostně vysadit do fóliovníku, jsou to právě papriky a baklažány. Plodí totiž nejvíce na přelomu léta a podzimu, kde ve vyšších polohách už mohou přicházet velmi chladné noci, které nasazování plodů a dozrávání zastaví. V krytých, byť nevytápěných prostorech můžete sklízet až do října.

Baklažány, foto Shutterstock

Okurky, dýně, cukety, melouny

Okurky, dýně, cukety a melouny rostou rychle, proto se sejí přímo ven do kyprého a prohřátého záhonu. Okurky mají velmi jemné a křehké kořeny, potřebují kolem sebe vzduch, který získají ve vrstvě polorozloženého kompost, napůl zetlelé sláma a podobně. Nezapomeňte tento organický materiál dostatečně prolít vodou a teprve potom záhon zakryjte prosátou zahradní zeminou. Zeleninu sejte do hnízd.

Předpěstovaná okurky salátovky se používají jen do skleníků či fóliovníků, tady se také používají sazenice roubované se silnějšími kořeny. Díky nim jsou rostliny odolnější proti chorobám pocházejícím z půdy, například fusariovému vadnutí, které je častěji napadají právě v uzavřených prostorech.

foto Shutterstock

Pozor na přepichování

Okurky ani tykve nesnášejí přepichování. Buď se tedy sejí přímo na místo pěstování nebo se dávají do květníku po jednom či dvou semenech a poté se sazenice přesadí s celým vyklopeným balem – tak se kořenový systém poškodí jen minimálně. Rajčatům naopak přesazování nevadí, zakořeňují dokonce i ze stonku, pokud se dávají na záhon přerostlá.
Před samotnou výsadbou je ale vhodné vykopané jamky nejdřív nalít vodu a teprve vložit sazenici. Pak se zahrne suchou půdou – tak zůstane voda u kořenů a neodpařuje se z povrchu.

foto Shutterstock

Znáte indiánskou trojici?

Indiáni při pěstování kombinovali plodiny tak, aby šetřili místo i práci, což se jim dařilo třeba díky kombinaci kukuřice, popínavého fazolu a dýní. Kukuřice, použít můžete cukrovou nebo pukancovou obstará oporu fazolím, dýně zase stíní půdu. Chcete-li to také vyzkoušet, připravte si velký záhon s kvalitní zeminou, nejprve vysejte kukuřici, za dva až tři týdny, kdy je vysoká asi patnáct centimetrů a přihrnutá, sejte fazol a dýně, které rostou stejně rychle. Kukuřice by měly být od sebe vzdálené třicet centimetrů, ke každé se přisévají tři až čtyři semena pnoucího fazolu. Před kukuřici nebo do meziřadí dejte dýni, na metr čtvereční jedno až dvě semena.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Připravte plodové zelenině sluneční past