Pro zdravou kůži

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, rss-feed, Zdravá zahrada

Kromě všeobecně známého a hodně využívaného heřmánku najdete na zahradě a v přírodě také další byliny pro zdravou pokožku dětí i dospělých.

 


Sedmikráska chudobka
(Bellis perennis)

Ze sedmikrásky se využívají nejen její květy, ale i listy, které rozemnuté dobře hojí nejrůznější drobná poranění.

SBĚR: Květy a mladé listy sbírejte od dubna do srpna na čistých místech, tedy raději ve volné přírodě než v parcích. Na jaře má vždy nejvíce účinných látek.

VYUŽITÍ: Hodí se k péči o dětskou pokožku, přeceděný odvar z květů se přidává do koupele. Připravit si z ní můžete i obličejovou masku pro léčbu akné a zarudlé pokožky – sedmikráskový čaj, med a obilné otruby smíchejte a nechte nabobtnat, poté nanášejte na vyčištěnou pokožku.

 

 


Měsíček lékařský
(Calendula officinalis)

K oblibě měsíčku přispívá i to, že se velmi snadno pěstuje na zahradě z přímého jarního výsevu. Květy použijete při hojení ran, odřenin či popálenin.

SBĚR: Celé květy trhejte během slunného dopoledne, když jsou plně otevřené, a nechte je dobře proschnout. Používají se jak obvodové jazykové, tak i drobné trubkovité květy ze středu.

VYUŽITÍ: Měsíček obsahuje karotenoidy, jež potlačují zánětlivé procesy, pomáhají rychlému hojení ran, podporují i odtok lymfy z okolí poranění. Přispívají i k přímé obnově kožních buněk, a proto umožňují hojení rozsáhlých odřenin nebo popálenin. Z byliny se dělá odvar na omývání ran nebo také obklady. Snadná je i domácí výroba léčivé masti na drobná poranění, nehojící se rány nebo jizvy.

 

 


Violka trojbarevná
(Viola tricolor)

Violka se objevuje v první polovině jara, často ve společnosti žlutě kvetoucí violky rolní. Najdete ji například kolem cest, na krajích polí a luk nebo světlých lesů. Dá se i pěstovat na zahradě.

SBĚR: Využívá se její kvetoucí část, která se odstřihuje kousek nad zemí. Sbírá se od května do prázdnin. Při pěstování se violka od dubna vysévá přímo na záhon, pozor, semena se nezasypávají půdou. Mladé rostliny se přepichují a pěstují na mírně zastíněném místě, celodenní slunce jim nevyhovuje.

VYUŽITÍ: Kožní problémy léčí hlavně slizové látky obsažené v listech. Bylina snižuje pocení a potlačuje záněty. Třísloviny obsažené v nati zase přispívají k rychlejšímu hojení a zmírňují svědění.

 

 


Dub letní, dub zimní
(Quercus robur, Q. petraea)

Svíravé účinky dubové kůry jsou známy velmi dlouho, ale dnes se využívají už méně.

SBĚR: Kůru loupejte z mladých větví, které by neměly být silnější než pět centimetrů, v květnu, ještě před vyrašením listů.

VYUŽITÍ: Odvar z dubové kůry se využívá proti nehojícím se mokvajícím plenkovým dermatitidám u dětí nebo při jiném rozsáhlejším poškození kůže. Vysuší ji a zklidní, působí i jako mírné anestetikum. Urychlí hojení a zabraňuje rozvoji dalších infekcí, třeba mykóz, které by poškozenou pokožku mohly napadnout. Pozor, účinek dubové kůry může být velmi silný a příliš vysušovat. Proto raději než odvar používejte tělové mléko s extraktem.

 

 


Prha arnika
(Arnica montana)

S arnikou se setkáte pouze na horách, velké zlatožluté květy vyrůstají na vyšších stvolech a jejich jednotlivé jazykové lístky jsou zakončené typickou trojicí zoubků.

SBĚR: Jde o chráněnou rostlinu, a ve volné přírodě ji tedy sbírat nelze, dá se ale pěstovat na zahradě. Potřebuje podklad z rašeliny a vrstvu humusu. Místo by mělo odpovídat horskému prostředí, zvolte tedy chladnější a vlhčí stanoviště, ovšem s dostatkem slunce. Arniku můžete vysadit na kraj vřesoviště nebo velké skalky.

VYUŽITÍ: Z arniky si připravte teplý obklad – dvě čajové lžíce sušených květů přelijte šálkem vody a nechte asi deset minut louhovat – položte ho na postižené místo, překryjte ručníkem a nechte asi půl hodiny působit. Často se využívá i k napařování obličeje při akné.

 

 


Bříza bělokorá
(Betula pendula)

Pro domácí využití se hodí dva druhy břízy – bělokorá a pýřitá. Běžně rostou od nížin až po horské oblasti, najdete je prakticky všude. Léčivé jsou mladé listy a pupeny.

SBĚR: Listy se zdrhováním tenkých větviček v dubnu a květnu, suší se ve stínu. Listy břízy bělokoré mají tvar kosočtverce, pýřité připomínají srdce, vždy u nich najdete pilovitý okraj.

VYUŽITÍ: Sušené listy se využívají buď pro přípravu vlasové vody, nebo pro vnitřní pročišťovací kúru. Odvar pomáhá proti pocení nohou, na kožní vyrážky či pro omývání ložisek postižených lupénkou. Silný protizánětlivý efekt mají i mladé pupeny – roztlučou se v hmoždíři, macerují se a připravuje se z nich antibakteriálně působící pleťová voda na pleť s akné.

 

 


Přeslička rolní
(Equisetum arvense)

Přesličku v přírodě poznáte snadno, podobá se malým pravidelným stromkům. Tvoří porosty, které se podzemními oddenky šíří do plochy. Nejčastěji ji najdete na místech s chudou půdou, jako jsou navážky. V zahradě se záměrně nepěstuje, v přírodě jde o poměrně hojný druh.

SBĚR: U přesličky odstřihněte horní třetinu rostliny, pozor na větvičky s hnědými skvrnami, které jsou projevem napadení cizopasnými houbami. Nejlepší doba pro sběr je v červnu a červenci. Suší se ve stínu.

VYUŽITÍ: Kyselina křemičitá, kterou přeslička obsahuje, je látkou nepostradatelnou nejen pro stavbu kostí a chrupavek, ale i pokožky, nehtů a vlasů. Křemík tělo neumí vyrobit, musí jej získat. Ze zelené nati přesličky se uvolní jen dlouhým vařením, které musí trvat alespoň půl hodiny. Takto připravený čaj se popíjí v několika dávkách přes den. Odvar se dá využívat i pro obklady nečisté pleti, při léčbě omrzlin, bércových vředů a jiných špatně se hojících ran.

 

 


Vilín virginský
(Hamamelis virginiana)

Známější jsou sice zahradní kultivary vilínů, ale léčivý je jen původní botanický druh, sbírají se z něj listy a také mladá kůra.

SBĚR: Listy se otrhávají až ve druhé polovině léta, kůra se sloupává na jaře z mladých větviček. Strom musí být nejméně pětiletý. Pokud chcete vilín pěstovat na zahradě, potřebuje humózní vlhčí půdu, nesnáší letní sucho a úpal. Neprořezává se.

VYUŽITÍ: Vilín obsahuje flavonoidy, které pomáhají hojení ran a regeneraci tkání, a to hlavně u citlivé a poškozené pokožky. Hodí se pro děti i starší a oslabené dospělé. Působí proti lupénce, dermatitidám, ulevuje při ekzémech, obnovuje pružnost kůže a zmírňuje svědění. Připravit z něj můžete odvary, které se používají jako obklady, lze je přidávat také do koupele či omývat jimi rány.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Pro zdravou kůži