Rýt, nebo nerýt?

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Technika

Rytí se desítky let považovalo za jediný správný způsob, jak uchovat půdu na záhonech kyprou a bez plevele. V poslední době odborníci tvrdí, že není třeba. Co tedy platí: rýt, nebo nerýt?

Pěstujte na zahradě různé druhy zeleniny, záhony díky tomu zůstanou na konci sezony kypré a čisté a nemusejí se už rýt. Platí to pro brambory, mrkev nebo salátovou řepu. Naopak cibuloviny, rajčata, kedlubny nebo salát povrch půdy tolik nechrání, proto byste měli obnovit její strukturu a doplnit na tato místa živiny. K tomu slouží právě rytí. Ovšem pokud podzim co podzim takto obrátíte všechny záhony, větší úrodnosti tím nedosáhnete.

 

Kdy je rytí nutné

Principem a cílem rytí je převrstvení půdy tak, aby se původní vegetace, tedy třeba drn nebo zelené hnojivo, dostala na dno. Výsledkem by tedy měly být pravidelné hluboké otevřené brázdy a tmavý povrch půdy, ideálně bez viditelného původního porostu. Chcete-li zahradu zrýt bez větší námahy, obracejte zeminu po malých úkrojcích, platí to hlavně pro těžší půdy. Pozor také na příliš mokrý nebo naopak vyschlý záhon, i to práci znesnadňuje. U svažitých pozemků pracujte vždy po vrstevnicích.

Rytí není nutné na konci každé sezony, ale neobejdete se bez něj v těchto případech:
Při zapravování větších dávek zeleného a organického hnojení – rostliny se doporučuje nejprve přejet sekačkou nebo nechat přejít mrazem, aby se s nimi lépe pracovalo. Do půdy se také zarývá málo rozložený surový nebo čerstvý zahradní odpad, hnůj či jiná podestýlka z výběhů. Naopak zralý kompost stačí pouze lehce zapravit drápkem nebo dávat i na povrch přímo k rostlinám.

Když aplikujte větší dávky vápenných či průmyslových hnojiv, které pokryjí potřebu rostlin na několik let. Jestliže ho dáváte jen malé množství, stačí hnojivo na záhon nasypat a důkladně zalít nebo počkat, až nasněží.

Při zrušení jahodiště a dalších víceletých plodin. Zvlášť pokud máte záhony pokryté černou netkanou textilií, je pod nimi půda utužená a vyschlá. Rýčem ji provzdušníte a vrátíte jí strukturu i schopnost lépe zadržet vodu.

Prohlubování půdního profilu – v tomto případě nejprve dáte ornici z první brázdy stranou a na prokypřené dno s neúrodnou zeminou sypete organický materiál, který zakryjete úrodnou půdou z další řady. Tak postupujete až na konec, na závěr použijete ornici z prvního řádku. Jde o pracný způsob, který ale obohacuje spodní vrstvy o živiny a organické látky. Pokud takto upravujete jen jediný řádek, třeba pro výsadbu vinné révy nebo ovocné stěny, používá se termín rigolování. Při něm je ale výkop hlubší, třeba přibližně na dva rýče.

Měníte trávník na záhon – rozšiřujete-li užitkovou část zahrady, trávník zryjte na podzim a rostliny sem vysejte či vysaďte na jaře.

Jaký vybrat rýč

V obchodech se zahradnickými potřebami najdete hned několik druhů a typů rýčů. S jedním si v zahradě vystačíte málokdy, každý je totiž určený na něco jiného. Klasický s rovným zakončením použijete pro zarývání zeleného hnojení či trávníku. Vytváří pravidelné odkrojky, zelený drn či hnojení se jím dobře zaklopí na dno brázdy. Rýč s ostrou nebo zakulacenou špičkou se hodí pro kamenité a těžké půdy, protože lépe proniká povrchem. Nedosáhnete s ním tak hluboko jako s klasickým a zemina se také více drobí. Chybět by vám neměly ani rycí vidle, ačkoli jimi půdu neryjete a nepřevracíte, slouží hlavně k nadzvednutí zeminy třeba při sklizni kořenové zeleniny nebo i pro snadné pletí.


Klady a zápory rytí

Klady

  • těžká půda se provzdušní a prohřeje
  • odstraníte plevele včetně pampelišky, kokošky, lociky a dalších
  • zarytím průmyslových hnojiv bráníte zasolení půdy
  • přes zimu se do země dobře vsakuje sníh a voda
  • vajíčka a larvy škůdců na povrchu vyschnou nebo je sezobou ptáci

Zápory

  • živiny se převrácením dostanou nahoru a odtud se snadněji vymývají
  • semena z hlubších vrstev se vynesou na povrch a pozemek se na jaře zaplevelí
  • vytrvalý oddenkatý plevel se rytím rozdělí a pletí je poté těžší
  • u mělké půdy se na povrch dostane neúrodné podorničí
  • u lehkých půd se zelené hnojení rozloží už na podzim, na jaře pak obsah živin klesá

 


Tip redakce

Se změnou klimatických podmínek zemědělci i zahradníci stále častěji bojují s erozí půdy. Té lze zabránit tím, že maximálně omezíte dobu, kdy na záhonech nic neroste. V zimě je mohou krýt a chránit některá zelenina nebo zelené hnojení. Nejenže zabrání růstu plevelů, ale jejich kořeny také váží živiny. Ty se jinak po zrytí a ponechání půdy ladem ztrácejí do hlubších vrstev a na jaře jsou pro vysazené rostliny nedostupné. A třeba kostival má schopnost vázat některé chemické prvky, proto je dobré ho ponechat na záhonu i mimo sezonu.

 

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Rýt, nebo nerýt?