Sezona pěstování začíná v lednu

Rubrika: Péče o zahradu, Záhony a výsadby

Se zahradničením můžete začít opravdu už v lednu. Některé druhy zeleniny a letniček mají natolik dlouhý vývoj, že s jejich předpěstováváním je třeba začínat právě v těchto dnech. Samozřejmě při dodržování základních pravidel a zásad. Seznamte se s nimi.

Mezi rostliny s dlouhým vývojem patří především teplomilné druhy, například zeleninová paprika, z květin pak krásná kraspédie, kterou milují floristé specializující se na suchou vazbu. Začít s předpěstováním by měli i ti, kdo chtějí mít vlastní pelargonie pěstované ze semen nebo drobnokvěté begonie, takzvané voskovky.

Jak vypadá zdravá sadba

Pěkná mladá rostlina připravená k výsadbě na venkovní záhon nebo do skleníku musí mít silný krček a několik pěkně vyvinutých listů sytě zelené barvy. Taková sazenice dobře drží v půdě, a když se ji pokusíte povytáhnout nebo celý sadbovač či květináč otočíte, vidíte spleť bílých kořínků. To je všechno. Není vůbec nutné, aby měla rostlina založené květy nebo květní stvoly. Naopak. Zkracuje se tak její život, předčasně založené květy směřují už jen ke tvorbě semen. Mezi další chyby, které se při pěstování sadby stávají, patří slabé listy s náznaky hnědnutí nebo zasychání. Pozor také na obnažené kořeny nebo křehký, tenký a dlouhý hypokotyl, což je holé místo mezi kořenovým krčkem a prvními nasazenými listy. To vše ukazuje na špatný způsob pěstování, nejčastěji jde o nevhodnou kombinaci teploty, osvětlení, zálivky a výživy.

Jak zabránit vytahování

Nežádoucí vytahování sazenic vzniká při předpěstování v příliš vysokých teplotách nebo nedostatkem světla, případně kombinací obojího. Doma panují takové podmínky často. Proto byste měli sadbu vždy umísťovat na jižní okno, kde je maximum světla. Na rozdíl od léta se nyní nemusíte bát popálení sazenic, slunce je ještě nízko nad obzorem a nemá takovou sílu. Světlo dodá i odrazová deska potažená alobalem, umístěná za truhlíkem se sadbou. A samozřejmě rostliny ocení umělé přisvětlování.

Vyšší teplotu semena potřebují jen na vyklíčení, poté jim vyhovuje prostředí s osmi až deseti stupni. Proto určitě sadbovače nedávejte do kuchyně či obývacího pokoje, kde bývá nejtepleji. Pomůže i větrání.

Příčinou vytahování rostlin může být i pozdní jednocení – to se provádí u hustých výsevů v době, kdy se objeví první pár pravých lístků. U některých typů dražších osiv je nejvhodnější přesný výsev, kdy jednotlivá obalovaná semena vyséváte po jednom do hnízd – odpadne tak jednocení a poškození kořenů rostlinek, které zůstávají.

Pozor na podehnívání a hnilobu

Podehnívání může mít dvě příčiny: buď jde o příliš štědrou zálivku, nebo o špatně zvolený substrát. Ten totiž při pěstování nemá prvotně dodávat živiny, ale spíš jen umožnit růst silných kořenů. Měl by tedy obsahovat hodně vzduchu, aby byl kyprý. Jako příměs, která vylehčuje, se spíše než písek hodí perlit, jenž je nenasákavý a odvede přebytečnou vodu. Zalévejte tedy tak, aby se voda dostala na půdu, nikoli na sazenice, a pozor také na časté rosení. Tento postup vede k listovým chorobám i plísním.

Hnít mohou začít i kořeny, příčinou bývá infekce v půdě nebo z povrchu nemořených semen. Proto pro pěstování sadby rychlené zeleniny vždy sáhněte po mořeném osivu, které zajistí dobrý stav klíčících semen i nově založených kořenů. Přírodní osivo z domácích zdrojů použijte spíše pro přímý výsev, kdy podmínky už není třeba tolik hlídat. Nákaze z půdy lze zabránit i používáním profesionálně připravených substrátů určených pro množení nebo čistého perlitu.

Pozor na přemokření

Pro sadbu je větší problém přemokření než sucho. Při nízké teplotě, kterou rostliny potřebují pro pomalý vývoj, zalévejte mnohem méně než třeba při pěstování v místnosti, kde teploměr ukazuje dvacet stupňů. Stačí to třeba jen dvakrát za týden a přebytečnou vodu byste z podmisky měli vždy slít. Ale pozor, pokud pěstujete sazenice v perlitu – na rozdíl od tmavé půdy je stále stejně bílý a změna jeho barvy jako u substrátu vám nenaznačí, že vyschl.

Opatrně také postupujte při přihnojování mladých rostlin. Ty nejprve čerpají většinu živin z vlastních zásob, tedy z děložních lístků, až poté z půdy. Specializované substráty pro výsevy ale obsahují jen málo živin, perlit dokonce vůbec žádné, proto sazenice začněte pravidelně přihnojovat slabým roztokem hnojiva určeného pro růst, zpravidla mívají u názvu označení start. Právě rostliny s dlouhou dobou předpěstování mají potřebu výživy vyšší. Platí to jak pro papriky a případně i rajčata, tak některé letničky. Do každé zálivky jim přidejte velmi slabý roztok hnojiva.

Do posledního centimetru

Teplomilné papriky mají poměrně pomalý a dlouhý vývoj, proto se doporučuje pěstovat je spolu s jinou zeleninou, abyste co nejlépe využili celé záhony. Vhodné jsou například kedlubny a salát, který sklidíte už za dva měsíce, a paprikám, které se mezi tím rozrostou, tak nebudou překážet. Tedy pokud vyberete správnou sadbu s kratší dobou vývoje určenou pro rychlení nebo označenou jako rané odrůdy. Sazenice si začněte předpěstovávat v únoru, mají rychlejší vývoj než papriky, a do skleníku tak budete moci vše vysadit už v březnu.

Tip redakce

Začít s předpěstováním paprik v lednu by měli jen ti, kdo mají k dispozici vytápěný skleník nebo pařeniště. Jen tam lze sazenice vysazovat brzy a vlastní zeleninu sklízet o několik týdnů dříve. Pokud máte jen běžný studený skleník, stačí pěstovat vlastní sadbu až v druhé polovině února.

redakce, foto Shutterstock a profimedia.cz