Co škodí kompostu?


Starat se o kompost? Máte pocit, že je to věc zcela zbytečná, protože jde o ryze přírodní proces, který přece funguje nezávisle na člověku? Omyl. Právě v tomto období bývá nutné mu pomoci. Zde je návod, jak se o něj starat přes léto.

Zahradníci mohou správnému kompostování pomoci mnoha způsoby. Nejen volbou bioodpadu, který do nádob ukládají, ale například i vytvořením vhodných podmínek, které rozklad na užitečné hnojivo urychlují. Někdy tento proces trvá půl roku, jindy dva měsíce.

Jak postupovat správně

Ke správnému kompostování je třeba určitá teplota, vhodná vlhkost i správné míchání a skládání odpadu ze zahrady i kuchyně. Zatímco s teplotou, při níž se odpad začíná měnit na hnojivo, nebývá v létě problém, protože rozkladné procesy jsou už většinou nastartované zjara, u ostatního zahrádkáři chybují.

Stále se podceňuje správné míchání materiálu. S velkým množstvím slehlé posečené trávy vyklopené rovnou do kompostéru si příroda neporadí, chybí tu vzduch i mikrobi, kteří přispívají k rozkladu bioodpadu. Ten začne v ohradě či nádobě hnít a kompostér funguje spíš jako popelnice, kde přeměna na kyprou zeminu trvá až dva roky. Proto je třeba pravidelně střídat vrstvy různých materiálů, aby vznikly optimální podmínky. Dbejte také na to, aby se odpad nevršil uprostřed. Rozklad pak probíhá nerovnoměrně a je třeba ho často přehazovat. Jinak ve vysoké vrstvě uprostřed bude docházet k hnilobným procesům, a naopak po okrajích odpad proschne a nezačne se rozkládat.

Nedostatek a přebytek vody

Správné množství vody je pro rozklad organického materiálu velmi důležité – suchý materiál se prakticky nerozkládá, naopak příliš mokrý hnije. Pokud není kompost dost vysoký nebo v uzavřené nádobě, rychle vysychá a rozklad se značně zpomalí, i když je teplo. Proto v horkých dnech nezapomínejte zalévat nejen záhony, ale i kompost. Proud vody ale musí být pomalý a mírný, aby se stačil do odpadu vsáknout. Můžete použít na minimum puštěnou hadici i konev, která je lepší, neboť máte přehled, kolik vody jste dovnitř nalili. Pro plastové nádoby standardní velikosti se doporučuje jedna konev, kterou dovnitř nalijete natřikrát s půlhodinovými odstupy.

Kompost vždy rozhrňte do roviny, jinak bude zvlášť v létě po okrajích vysychat a uprostřed ve vysoké vrstvě hnít.

Kompost ve venkovní ohradě v deštivém období ohrožuje naopak velké množství vody, které pak vyplavuje živiny a dlouhotrvající lijáky ho také ochlazují. Pak je lepší ho zakrýt – vhodná je silná igelitová fólie, použít ale můžete třeba i staré plachty, PVC a podobně.

Urychlovače kompostu

Na trhu objevíte nejrůznější přípravky, které umějí urychlit zrání kompostu. Ty jsou založeny v drtivé většině na lyofilizovaných (tedy konzervovaných, aby vydržely i několik let) mikroorganismech, které po rozmíchání ve vodě obnoví svůj životní cyklus, začnou se množit a postarají o rozklad bioodpadu. Mají význam hlavně v nově založených kompostech nebo potřebujete-li nechat rozložit velké množství organického materiálu.

Pokud ale materiál mícháte s půdou, nejsou takové urychlovače zvlášť v létě třeba. V zemině se nachází dost mikroorganismů, které rozklad nastartují samy, tedy pokud k tomu mají vhodnou teplotu a vlhkost.

Vyrobte si přírodní urychlovače

Nejen majitelé přírodních zahrad, kteří dodávají rostlinám živiny pouze přirozeným způsobem, ocení kompost rozložený pomocí domácích urychlovačů z rostlin, jež se starají i o příznivé pH, vyhovující mikrobům. Jako materiál se hodí kopřivy, řebříček, podběl, heřmánek, pampelišky, kozlík lékařský a dubová kůra.

  • Směs těchto bylin upěchujte ve vhodné nádobě, ideální je dřevěný soudek, zalijte vodou, zatižte kamenem a nechte kvasit. Mezi bylinami by nikdy neměly chybět kopřivy a řebříček – čím více druhů, tím lépe.

  • Zákvas je hotový, když se na povrchu přestanou dělat bubliny a pěna.

  • Počkejte ještě pár dní a tekutinu slijte do jiné nádoby, ideálně uzavíratelné, neboť jícha dost zapáchá.

  • Zároveň si připravte medový roztok – med nechte dva týdny rozpouštět a částečně i kvasit ve vodě, doporučený poměr je jedna ku čtyřem, tedy například sto gramů medu na čtyři sta mililitrů vody. Urychlovač vám pak vznikne smíchání jíchy a medového roztoku v poměru jedna ku osmi.

  • Tak vzniká účinný koncentrát, který se před nalitím do kompostu ředí v poměru jedna ku stu, tedy do desetilitrové konve dáte sto mililitrů koncentrátu a doředíte vodou. Pozor, nikdy nepoužívejte vyšší koncentraci, vznik kompostu tak rozhodně neurychlíte, právě naopak!

Tento urychlovač dodává vznikajícímu kompostu nejen mikroorganismy, které rozkládají biologický odpad, ale i dusík a další důležité látky. Navíc láká užitečné živočichy. Nemusíte proto čekat, až se bioodpad zcela rozloží, lze ho používat jako nastýlku už zhruba po třech měsících.


Pěstování okurek a dýní na kompostu

Kompost v ohrádce zahradníci často využívají pro pěstování plodové zeleniny. Pozor, není to moc vhodné, zvlášť pro dýně. V kompostu se nachází příliš mnoho dusíku, který zkracuje dobu jejich skladovatelnosti. Naopak vysadit sem můžete nakládačky a cukety, ovšem nejprve kompost překryjte vyšší vrstvou zahradní půdy. Organické zbytky zde potom fungují jako zdroj tepla, nikoli primárně jako zdroj živin.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

Napsat komentář