Jak na bylinkovou spirálu


PŘED

Prostorná venkovská zahrada v současné době prochází celkovou rekonstrukcí, při které je třeba nejprve odstranit všudypřítomné hromady suti a odpadu. Na místě budoucího bylinkoviště se nacházejí dva vyvýšené záhony, kde se už dávno nic nepěstuje.

Prostor kolem mohutné kamenné zídky je vhodný na vybudování bylinkové spirály. Náletové dřeviny, které se tady nyní nacházejí, budou vykácené, čímž se na místo dostane více světla i slunce. Půda bude po odstranění sutě vyhovující jak pro založení vyvýšených záhonů, tak okolního trávníku.

Velkoryse pojatou bylinkovou spirálu si mohou majitelé takto velkého pozemku dovolit. Ocení ji hlavně milovníci léčivých rostlin, kteří si chtějí udělat zásoby na celou sezonu a využívat je nejen na vaření, ale třeba i výrobu domácí kosmetiky.

Kámen z nedalekého lomu

Na vybudování netradičního záhonu majitelé použijí místní kámen z pozemku, velkou část ale budou muset dovézt z nedalekého lomu. Aby spirála fungovala, jak má, je třeba nejprve vyhloubit zeminu do hloubky přibližně dvacet centimetrů a teprve potom začít stavět suché zídky, kdy se mezi jednotlivé kameny sype zemina plnící funkci pojidla. Je třeba postupovat pomalu, aby byly stěny stabilní.

Dovnitř přijde dostatečně vysoká vrstva drenáže – použít můžete zdravotně nezávadnou stavební suť, kámen, štěrk nebo třeba staré cihly, vše je třeba pečlivě zhutnit -, která bude dobře odvádět přebytečnou vodu. Až na ni se nasype zhruba třicet centimetrů kvalitní zeminy, určené pro výsadbu bylinek – doporučuje se například dobře propustná ornice. Pokud je místní půda hutnější, přidejte přídavek křemičitého písku, který ji odlehčí a zlepší propustnost pro vodu. Většině běžně pěstovaných léčivých rostlin vyhovují lehčí půdy, které nezadržují příliš vody.

Bylinky domácí i středomořské

Spirála dovoluje na rozdíl od klasického záhonu pěstovat bylinky s různými požadavky jak na půdu a světlo, tak i množství vody. Zatímco v částech celodenně vystavených slunci se bude dařit druhům světlomilným, převážně středomořským, které si poradí i s občasným suchem, v zastíněných místech lze pěstovat například domácí léčivky. Po stranách je navržená dvojice vyvýšených záhonů obdélníkového půdorysu, která mohou každý rok sloužit pro pěstování jiných rostlin ze semen, tedy třeba měsíčku lékařského (Calendula officinalis) nebo byliny podobné pcháči – ostropestřce mariánského (Silybum marianum), který se hodí hlavně do léčivých nálevů určených na očistu organismu. Povrch zeminy v bylinkové spirále je vhodné zamulčovat lokálním štěrkem nebo dřevěnou štěpkou, neplatí to pro obdélníkové záhony, kde by vrstva mulče bránila vysévání bylinek.

Sklízíte a občas zaléváte

Péče o bylinkové je nenáročná a nepotřebuje mnoho času – během sezony se léčivky hlavně sklízejí. Zvláštní péči je třeba rostlinám věnovat na jaře, kdy se odstraňuje jejich odumřelá hmota. Dřevnatějící druhy, jako je levandule lékařská (Lavandula angustifolia), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) nebo tymián (T. vulgaris) seřezávejte opatrně, abyste nezasáhli hluboko do dřeva. To platí hlavně pro levanduli v lokalitách, kde jsou tuhé zimy. Tam berte do ruky nůžky až tehdy, když už rostlina začíná opět rašit a je tedy zřejmé, jaké výhony přežily zimu a jaké ne. Na jaře také vysejte byliny na oba obdélníkové záhony a do spirály doplňte mulč.

Během sezony není třeba bylinkoviště pravidelně zalévat. Vodu rostlinám dopřejte pouze tehdy, když sucho trvá delší dobu. Výjimkou jsou libeček lékařský (Levisticum officinale) a pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum), které ocení pravidelné zavlažování. U zavinutky podvojné (Monarda didyma) pohlídejte její růst, poměrně rychle se totiž šíří svými výběžky do okolí a během několika let by mohla vytlačit některé sousední byliny. Na jaře proto vždy část výběžků vyrýpněte.

Tip redakce

Léčivky můžete u domu používat v mnoha podobách – vysadit si lze klasické bylinkoviště, spirálu či bylinný vrch nebo netradiční, historií inspirovanou klášterní lékárenskou zahradu. Zajímavé vypadají i divoké druhy léčivých rostlin, jejichž sadbu i osivo na trhu běžně seženete. V zahradách se objevují stále častěji nejen díky přírodnímu charakteru, ale hlavně znovuobjeveným léčivým vlastnostem.

Prvky

A kamenná zídka – doporučená dostavba chybějících částí

B travnatá plocha

Doporučené rostliny

1 ostropestřec mariánský – výsev Silybum marianum

2 měsíček lékařský – výsev Calendula officinalis

3 mateřídouška úzkolistá Thymus serpyllum 12 ks

4 řepík lékařský Agrimonia eupatorium 9 ks

5 meduňka lékařská Melissa officinalis 7 ks

6 pažitka pobřežní Allium schoenoprasum 10 ks

7 libeček lékařský Levisticum officinale 2 ks

8 levandule úzkolistá Lavandula angustifolia 30 ks

9 zavinutka podvojná Monarda didyma 5 ks

10 tymián obecný Thymus vulgaris 10 ks

Alternativa výsadby

Na této venkovské zahradě by šly z bylinek vytvořit i lékárenské záhony, které mají pravidelné a formální uspořádání. Pokud byste se chtěli inspirovat historií, pak zalistujte některými starými knihami nebo nahlédněte do knih Hildegardy z Bingenu, třeba si vyberete z jejích oblíbených rostlin. Bylinkové záhony můžete založit v úrovni okolního terénu nebo je zvednout. Vysokým záhonům sluší ohraničení ze dřeva vyrobené z modřínových, akátových nebo dubových hranolů nebo proutěné hatě z lískových nebo vrbových prutů. Mezi nimi vytvořte síť zahradních cest s kamenným, štěrkovým nebo mlatovým povrchem. Dáváte-li přednost organickým materiálům, vyzkoušejte třeba dřevěnou štěpku, kterou si sami vyrobíte nadrcením prutů, které zbydou po jarní prořezávce dřevin.

Komentáře

Napsat komentář