Kam umístit skleník?


Skleník prodlouží sezonu v zahradě od předjaří do pozdního podzimu. Využijete ho nejen k pěstování teplomilné zeleniny, ale i speciálních výnosných odrůd, kterým by se na běžném záhonu nedařilo. Můžete v něm i množit pokojovky, trvalky a keře řízkováním nebo si předpěstovat vlastní sadbu.

Nejen temperovaný skleník poslouží celoročně. I v nevytápěném můžete snáze nežli venku pěstovat otužilou zeleninu, jako je růžičková kapusta, pór nebo kadeřávek. Při průběžné sklizni zimní zeleniny se tak vyhnete odhazování sněhu, jak si ho mnozí vyzkoušeli letos. A rané saláty, ředkvičky a bylinky můžete pěstovat velmi časně nejen díky tomu, že jim bude ve skleníku tepleji – i první paprsky tu vzduch ohřejí –, ale opět vám v práci nebrání ležící sníh. Víte ale, jaký skleník vybrat, aby splnil všechna vaše očekávání?

Velikost a tvar

Čím větší skleník máte, tím více radosti a užitku přinese. A určitě se vám nestane, že byste prostor nevyužili. Proto si pořiďte tak velký, jaký vám velikost zahrady a finance dovolují. I když se vám místa nedostává, měl by mít základnu velkou alespoň dva a půl krát dva metry, aby se v něm dalo pohybovat a pěstování mělo smysl.

  • Klasický tvar skleníku, obdélníkový půdorys se svislými bočními stěnami a sedlovou střechou, není oblíbený jen tak náhodou. Prostor v něm můžete dokonale využít. Vyšší stěny umožní pohodlné pěstování i na bočních policích.

  • Své výhody má i japan, skleník s šikmými bočními stěnami. Ty propouštějí více světla než svislé, které ho z části odrážejí. Takto skloněná skla tak rostlinám dopřejí největší možné oslunění.

  • Pultový skleník, který přiléhá k domu, šetří místo a lépe uchovává teplo – zeď ho přes den naakumuluje a v noci postupně uvolňuje. Nejlépe vám poslouží u jižně či jihovýchodně orientované stěny. Pokud přiléhá k obytnému domu, snadno z něj přivedete elektřinu, pokud si přejete prostor vytápět. Můžete ho s domem i propojit a využít jako zimní zahradu. Na rozdíl od volně stojících typů se však neobejde bez betonových základů, protože stavba připevněná ke zdi se nesmí spolu s půdou hýbat.

Jak vybrat místo?

Skleník by měl stát na místě co nejslunnějším. Přemíru slunečních paprsků v létě lze snadno regulovat rohožemi, žaluziemi či bílým nátěrem vápenným mlékem, ovšem nedostatek světla napravit nelze – a jeho přísun je základ úspěšného pěstování.

Nejvíce světla i slunečních paprsků skleník zachytí, pokud je svou podélnou osou orientován severojižním směrem. Pokud však má sloužit především k přezimování rostlin, je důležité jeho osvětlení v zimě. Proto bývá vhodnější východozápadní orientace.

Myslete i na to, že v létě o teplo nouze nebývá, ale výhody skleníku oceníte hlavně na jaře a na podzim, kdy je uvnitř vyšší teplota nežli venku. Při výběru správného místa myslete i na to, odkud u vás fouká nejčastěji. Čím menší plochou bude stavba větru čelit, k tím menšímu ochlazování dojde.

Materiál oken

Skleníky už dávno nemusejí být pouze ze skla. To sice nejlépe propouští světlo a je velmi trvanlivé, ovšem pouze v případě, že zvolíte kvalitní, tedy minimálně čtyři milimetry silné tvrzené sklo, které se snadno nerozbije. Další vlastnosti má však lepší polykarbonát, který výrazně lépe izoluje a v noci díky tomu uchovává uvnitř více tepla. Pro celoročně temperované skleníky je ideální. Má však i nevýhody – především nižší propustnost světla oproti sklu. U polykarbonátového skleníku je ještě důležitější než u skleněného, aby byl co nejvíce osluněný. Ovšem v sezoně, kdy je slunce dostatek, se většinou nemusíte zabývat stíněním, okna sama světlo pěkně rozptylují, takže nezpůsobí rostlinám popáleniny. Tento materiál je také lehčí, díky čemuž neklade na konstrukci skleníku tak vysoké nároky – a ta může být díky tomu zase levnější. Můžete si vybrat z komůrkového polykarbonátu různé tloušťky –čím silnější je, tím lépe izoluje a je pochopitelně i dražší.

Typ konstrukce

  • Přejete si nezničitelný skleník s lehkou konstrukcí? Investujte do hliníkové. Nepotřebuje žádnou údržbu, a pokud má barevnou povrchovou úpravu, může být i pěkná na pohled.

  • Konstrukce z pozinkované oceli mají velmi dobrou trvanlivost a mimořádnou pevnost. Vyrábějí se z válcovaných ocelových profilů, jejichž životnost se prodlužuje žárovým zinkováním. Pokud si přejete skleník na míru, větší, než je běžné, nebo atypických rozměrů, přání vám splní s největší pravděpodobností právě firmy, které staví skleníky kovových konstrukcí.

  • Stále oblíbenější jsou i ty plastové. Díky tomu, že dobře izolují, hodí se k polykarbonátovým deskám, pokud si přejete skleník, který v sobě uchová co nejvíce tepla a můžete ho případně i vytápět s únosnými náklady. S plastovou konstrukcí patrně nelze počítat pro další generace, ale vám poslouží dobře.

  • Jen výjimečně se na zahradách skví skleníky s dřevěnou konstrukcí. Kdo si potrpí na přírodní materiály a dokonalý vzhled, může si ji však dopřát – ať už mu skleník postaví specializovaná firma nebo šikovný truhlář a tesař. Profily z měkkého dřeva nejsou ani drahé, ale musíte je každoročně ošetřovat nátěrem, jinak dlouho nevydrží. Luxusní dřevěné konstrukce se vyrábějí například z červeného cedru a dalších kvalitních, odolných a tvrdých dřev. Bohužel už dávno neplatí, že je dřevo ekologický materiál (přesněji jak které). Nejen exotická dřeva pocházející z pralesů na druhé straně planety jsou v tomto ohledu více než sporná.

 

Jana Bucharová, foto archiv firem a Shutterstock

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

Napsat komentář