La Bambouseraie de Prafrance


V malé jihofrancouzské obci Generaques nedaleko města Anduze se nachází unikátní soukromá zahrada, která zcela jistě stojí za návštěvu. Uchvátí i návštěvníky, kteří nejsou zahradními nadšenci.

Dračí údolí je plné bambusů.

Zahrada rozkládající se na 84 hektarech obsahuje jednu z nejstarších sbírek bambusů v Evropě. Založil ji v roce 1856 amatérský botanik a velký fanda do cizokrajných rostlin Eugène Mazel. Dnes je možné zde vidět na tři sta druhů a kultivarů bambusů od drobných rostlin, které tvoří trávníky, až po desítky metrů vysoké velikány. Kromě bambusů jsou zde vysazeny i další okrasné a také užitkové rostliny z tropických a subtropických oblastí. Vznik zahrady

Dračí údolí – pavilon Fénix

Zakladatel zahrady Eugène Mazel se narodil roku 1828 ve francouzské usedlosti Montsauve. Jako obchodníkovi s kořením mu bambusy učarovaly natolik, že založil první bambusovou zahradu v Evropě a veškeré jmění věnoval své vášni – zahradničení. Mnohé druhy se mu podařilo aklimatizovat tak, že zde rostou lépe a dosahují větších rozměrů než ve své domovině. Mazel byl zapálený pro botaniku a zahradu, pilně studoval, pracoval a podařilo se mu k vlastní usedlosti připojit i sousední statek Prafrance. Zde se pokoušel pěstovat a aklimatizovat exotické rostliny, o kterých si myslel, že by se mohly přizpůsobit mnohdy nevlídnému klimatu a křemičité půdě na úpatí pohoří Cévennes. V této oblasti jsou srážky nerovnoměrně rozloženy a každoročně po dlouhé období jeho rostliny trápilo sucho. Nelitoval proto prostředků a nechal vytvořit kanál, kterým do zahrady přivedl vodu z řeky Mialet Gardon. Voda teče tři kilometry po úbočí kopců nebo podzemním potrubím až do kanálů v zahradě, kde zásobuje rybníčky, vodopády a fontány. Odtud se opět vrací do řeky. Mazel zemřel v roce 1890 a zahrada od té doby několikrát změnila vlastníka. Je ale stále unikátem, který rozhodně stojí za návštěvu. Neznámé bambusy

Phyllostachys pubescens f. heterocysta

Bambusy se stávají běžnou součástí soukromých zahrad a zahrádek. Ještě v 19. století však byly v Evropě málo známé. Jsou starou primitivní skupinou rostlin zařazovaných mezi lipnicovité trávy (čeleď Poaceae) a pocházejí z tropických oblastí Asie, Afriky a Střední Ameriky. Bylo popsáno 75 rodů a přes 2000 druhů a variet nalezených v tropických oblastech. Určování bambusů v nekvetoucím stavu je někdy ale komplikované a stává se, že je jeden druh určen několika botaniky různě. Jméno bambusu pochází z malajštiny a svou zvukomalbou připomíná zvuk, který vytvářejí dutá stébla, když se roztrhnou v ohni. Stejně jako pšenice, kukuřice nebo rýže vytváří bambus stéblo, nikoli kmen. V závislosti na druhu může ale toto stéblo u některých gigantických bambusů růst až neuvěřitelnou rychlostí jeden metr za den. Výhonky jsou kónické, pokryté ochrannou vrstvou a průměr stébla a počet nodů (kolének) je předem daný. Stébla bambusů netloustnou jako kmeny, ale jak rostlina sílí, vyrůstají každoročně silnější. Některé druhy kvetou každý rok, jiné jen jednou za život a pak odumírají. Než takový bambus vykvete, trvá zpravidla desítky let. O to hůře se pak rostliny nahrazují, pokud jich vykvete více najednou a následně odumřou. Další rostliny

Alej tvořená palmami Trachycarpus fortunei

Zahrada se ale může pochlubit nejen unikátní sbírkou bambusů. Mazel vytvořil rovněž bohaté sbírky jehličnanů, dubů, javorů, plaménků a okrasných rostlin. Hned za vstupní částí návštěvníci narazí na úžasné sekvoje (Sequoia sempervirens) z Oregonu, které se ve své domovině dožívají až dvou tisíc let. Nejvyšší na světě je vysoká 112 metrů a může mít obvod kmene až 13 metrů. I když na takové obří exempláře v této zahradě nenarazíte, nacházejí se zde až čtyřicetimetroví jedinci. V severní části zahrady vyrůstá malý lesík z mimořádně vzrostlých cypřišků Lawsonových. Zatímco z našich parků znáte tyto dřeviny jako poměrně subtilní, zdejší mají průměr kmene až 50 centimetrů. Nádherný je rovněž obrovský šácholan (Magnolia grandiflora) a exoticky působí palmová alej tvořená palmami Trachycarpus fortunei. Praktické a užitečné V zemích, odkud pocházejí, jsou bambusy pro domorodce nepostradatelnými rostlinami. Využívali je téměř na všechno. Sloužily ke stavbě domů, lodí, plotů, potrubí, k výrobě nábytku, kuchyňského nádobí, hůlek na jídlo, nádob na vodu, nejrůznějších nástrojů, uměleckých předmětů, ale i jako potravina či krmivo pro domácí zvířata. Historie bambusové architektury je stará jako lidstvo samo. Bambus je lehký, pružný, pevný, odolný, snadno se s ním pracuje a rychle roste. Je také na pohled pěkný a relativně levný. Dodnes se mnohde v Asii využívá pro lešení, výztuže v betonu, potrubí na vodu apod. Bambus je rovněž symbolem dlouhého života. Do jeho listů se balí jídlo, vyrábí se z nich fermentovaný nápoj a alkohol. Japonští rybáři používají velké bambusové listy, které mají antioxidační vlastnosti, k ochraně úlovku proti bakteriím a bambusy jsou nepostradatelným zdrojem krmiva pro koně, buvoly, jaky a samozřejmě pandy. Laoská vesnička

Nejmrazuvzdornější banánovník (Musella lasiocarpa) roste endemicky v Číně v provincii Yunnan ve výšce kolem 2500 m n. m. Jeho květ připomíná květ lotosu před rozvitím.

Ukázkou využití bambusů je místní vesnička tvořená několika domy postavenými ze silných bambusových stébel. Vesničku postavil tým lidí z Bambuserie za přítomnosti laoského odborníka a architektura chýší se liší podle etnických skupin. Typický laoský dům z oblasti Mekongu je postaven na sloupech a sestává ze tří částí – jakési stodoly, kam se ukládala rýže, kuchyně a obytné části. Jiný dům pochází ze severní části Vietnamu, z hor, kde žijí Hmongové. Jejich architektura je inspirována čínskou. Přízemní dům se širokou střechou připomíná želví krunýř – konstrukce je jednoduše uspořádána kolem středu. Pro Evropana jsou však zajímavé i výsadby kolem domků. K vidění jsou zde nejrůznější užitkové rostliny tropů a subtropů, například několik druhů banánovníků (Musa itinerens, M. acuminata, M. ornata, M. velutina), Ensete ventricosum – banánovníku příbuzná africká rostlina s jedlými kořeny, Chamaedorea seifrizii – bambusová palma, Musella lasiocarpa – jeden z nejmrazuvzdornějších banánovníků, Colocasia gigantea, C. esculenta – rostlina s velkými střelovitými listy a jedlými hlízami zvaná taro, Oryza – rýže, Morea – africká kosatcovitá rostlina a Schefflera actinophylla – známá pokojová rostlina. Dále tu rostou stromky anony (Anona cherimoya) plodící lahodné ovoce, mangovníku (Mangifera indica), guajávy (Psidium guajava), liči čínského (Litchi chinensis), několik druhů ananasovníku a mnohé další. Dračí údolí Oázou klidu a doslova pastvou pro oči je část nazvaná Dračí údolí. Je inspirována principy feng šuej a stylem buddhistických zahrad. Byla založena v roce 2001 krajinným architektem Erikem Borjou, který se specializuje na japonské zahrady. Podle něho se velikost, tvar a styl ať již čínské nebo japonské zahrady odvíjí od obrysu rybníčku. A jelikož byl projekt této krajiny v japonském stylu vytvořen v roce draka, byla nazvána Dračí údolí. Nejkrásnější výhled na údolí je z pavilonu Fénix vyrobeného z cedrového, akátového a kaštanového dřeva. Pravé části údolí dominuje nádherný exemplář jinanu (Ginkgo biloba) starý 140 let. Všechny zelené plochy tvoří drobné bambusy. Barvu dodávají údolí především barevnolisté japonské javory a bíle kvetoucí dříny. Tvarem jsou zajímavé pečlivě stříhané borovice. Skleník a bludiště Zdejší viktoriánský skleník byl postaven již v roce 1860 a každý rok se zde konají výstavy orchidejí, bromélií a dalších rostlin. V těsné blízkosti skleníku je umístěna sbírka bonsají. Ještě než opustíte zahradu, vyzkoušejte si svou orientaci v bambusovém bludišti. Pokud se dostanete ven, můžete navštívit bohatě zásobené zahradnictví, které nabízí nejenom sazenice četných druhů bambusů, ale i další rostliny. Cestovatelské info Generagues se nachází 3 km od Anduze, 45 km od Nîmes a 2,5 hodiny (300 km) jízdy z Lyonu. Otevřeno je denně od 1. března do 15. listopadu. Vstupné: dospělí 8,80 €, děti 5,20 €, parkování zdarma Zdarma audioprůvodce v šesti jazycích Více informací na www.bambouseraie.com FOTO: AUTORKA

La Bambouseraie de Prafrance


Komentáře

Napsat komentář