Jak se v Česku swapují rostliny?

Chcete rozšířit svoji sbírku pokojovek, aniž byste zbytečně utráceli? Hledáte pro vybrané rostliny nového majitele, protože vám buď skomírají, nebo naopak přerůstají vaše bytové možnosti? Ať chcete svoji domácí džungli obměnit jakkoli, swapy vám s tím pomohou – a navíc dodají dobrý pocit, že šetříte finance i životní prostředí.

Foto: Shutterstock

Chytrý systém obchodování

Swapy u nás v posledních letech zažívají velký rozmach, a to na sociálních sítích i v reálném světě. Pokud vás tento fenomén minul, vězte, že se za anglickým slovem „swap“ neukrývá žádná složitost, nýbrž systém „obchodování“, který lidé používali už tisíce let před naším letopočtem – vzájemné vyměňování věcí a služeb bez použití peněz. Na první pohled se to může zdát zvláštní: proč bychom se v dnešní době mincí, bankovek a platebních karet měli vracet k vyměňování ve stylu „něco za něco“? Swapování má však své kouzlo, a to ve všech formách: od skupin na Facebooku, přes lokální akce, kde výměny probíhají organicky a hromadně (takže ani nevíte, od koho danou pokojovku máte), až po „kytkobudky“, pomocí kterých vlastně darujete rostlinu náhodnému kolemjdoucímu – anebo se nějaké ujmete a odnesete si ji domů.

Foto: Shutterstock

Jak hromadně ušetřit milion?

Ať se výpěstků (řízků, semínek, květináčů…) zbavujete, nebo je naopak na swapu získáváte, může vás u srdce hřát pocit, že jste svojí „troškou do mlýna“ přispěli k větší udržitelnosti a menšímu plýtvání. Jak trefně uvádí administrátor skupiny Rostlinný swap: „V tuhle chvíli je tu 1703 členů! A každý má doma v průměru dvacet rostlin? To by znamenalo, že jsme sdružení přibližně 34 060 rostlin – a to je potenciál pro dalších minimálně 34 060 řízků. Když vezmeme jako podklad, že jedna rostlina stojí v průměru v obchodě 300 Kč, znamená to, že výměnným obchodem jednoho řízku z každé rostliny ušetříme dohromady 10 218 000 Kč.“ Nutno doplnit, že od doby svého vzniku se skupina dost rozrostla a dnes si zde zeleň, pomůcky i rady aktivně vyměňuje 8000 nadšenců. A jak to na virtuálních swapech chodí?

Foto: Shutterstock

Vítejte na zeleném swapu!

Pokud používáte Facebook, můžete zde výměny sledovat v podstatě v přímém přenosu, a snadno tak pochytit „mechanismus“ vyměňování. Veřejnou skupinu zaměřenou pouze na rostliny, květináče a další příslušenství už si milovníci rostlin založili v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Jablonci, Náchodě, Kyjově, Bohumíně, Zlíně… A výjimkou nejsou ani podstatně menší, sousedské skupinky. Většina se ukrývá pod klíčovými slovy „zelený swap“, „green swap“ nebo „swap rostlin“. Protože si každý správce určuje pravidla individuálně, vyplatí se je nastudovat – některé skupiny spojují prodej, výměnu a darování, jiné se naopak zaměřují čistě na swapy, proto není radno v nich nabízet finanční odměnu. Za příliš ekologické se nepovažuje ani to, když za orchidej místo několika set korun požadujete, aby vám druhá strana donesla dvě kila kočičích granulí specifické značky. Smyslem vyměňování není poslat si někoho na nákup, ale naopak zužitkovat přebytky, které v jedné domácnosti zabírají místo a ničemu neslouží, zatímco v jiné by našly využití.

Foto: Shutterstock

Peníze nepotřebujete, trochu času ale ano

Za pokojovku, bez které se obejdete, tak můžete získat jinou rostlinu, nebo třeba pěkný šátek, domácí med, zajímavou knihu… Obvykle stačí rostlinu vyfotit, připsat její latinský název, možnosti osobního předání a vaši rámcovou představu o tom, co byste za ni rádi dostali. Rozhodně není nutné měnit pouze rostliny za rostliny, řízky za řízky a květináče za květináče. Vše záleží na domluvě – a ne vždy se pochopitelně poštěstí, že tomu, kdo touží po vašem starčeku, doma překáží něco, co si přejete vy. Ke swapování zkrátka patří i trocha toho domlouvání a občas zjistíte, že se vaše poptávka nepotká s nabídkou přebytků druhé strany – a pak se zkrátka rozloučíte. I to je rozhodně lepší varianta, než si domů donést další rostlinu či věc, kterou vlastně ani nepotřebujete.

Rýmovník za monsteru? To těžko

Běžně se nabízejí i takzvané swapy „za úsměv“ – což je pouze hezčí pojmenování pro variantu „daruji za odnos“. Platí to zejména pro rýmovník či aloe, což jsou pravděpodobně nejčastěji nabízené druhy (které sotva vyměníte za nějakou žádanější rostlinu). I na Facebooku můžete získat relativně vzácné kultivary, obvykle se ale u takové příspěvku sejde „fronta“ zájemců, kteří doufají, že nejrychlejší odřekne a předhánějí se v nabídkách. Pokud sháníte zcela konkrétní řízek, můžete buď inzerovat poptávku, nebo použít vyhledávání klíčových slov – typicky to chce napsat latinský název. Na swapu můžete udat i rostliny, které u vás doma chřadnou – vždy byste ale měli zdokumentovat a popsat pravý stav daného exempláře, aby druhá Výměnou „něco za něco“ se dá sehnat leccos – třeba i děrovaná Monstera adansonii. strana věděla, že se pouští do záchranné mise.

Foto: Shutterstock

Swapování naživo? Klidně i bez přebytků

Na sociální sítě vás dvakrát neužije? Pak by vám mohla sednout spíš nějaká lokální swapovací akce. Zapátrejte, zda se zelený swap nepořádá v nedaleké knihovně, floristické dílně, kulturním domě, univerzitní místnosti… Nebo se do organizování pusťte rovnou sami. Na rozdíl třeba od blešího trhu, kde obvykle každý u svého stolku nabízí, co už nepotřebuje, na swapech odevzdáte své přebytky, a pořadatelé je rozmístí na volně přístupné stoly (v lepším případě nějak smysluplně roztřídí). Neměníte tedy z ruky do ruky, kus za kus, ale přinesete, co už nechcete, a odnesete si, co chcete.

Rostliny a řízky určené ke swapování se typicky mohou nosit jak před zahájením akce, tak v jejím průběhu. Donáška ale překvapivě není podmínkou – na akci se platí vstupné (obvykle se vejde do stokoruny), takže vám nic nebrání si sem cíleně jít vybrat přírůstek do své domácí džungle. Abyste si opravdu vybrali zelenou radost, a ne starost, rostlinu si vždy důkladně prohlédněte – ze všech stran i ze spodu, ideálně na světle. A nezapomeňte si vzít tašku na své rostlinné úlovky – na rozdíl od obchodů si zde musíte balení obstarat sami, o to ekologičtější pocit si však odnesete. 

Text: Veronika Košťálková, foto: Shutterstock

Jak se v Česku swapují rostliny?