Rozrazil v dobré společnosti


V předchozím článku uváděné rozrazily je možné uplatnit v různých výsadbách. Květinová kompozice, jako je na fotografii, zaujme každého, je ale dost náročná na realizaci. Potřebujete totiž desítky sazenic a cibulí. Pokud ale záhon opravdu založíte, bude pěkný po řadu let.

Rozrazil snadno doplní další trvalky ve výsadbě.

V bohaté výsadbě jsou nejnápadnější rostliny, o kterých jsme už mnohokrát psali – jistě si všimnete okrasných česneků, levandulí i zahradních divizen. Proto se tentokrát zaměříme na méně známé druhy. Rozrazil klasnatý Tento druh rozrazilu se pěstuje nejčastěji. Bezpečně ho poznáte podle sytě modrých úzkých špičatých květenství a roste i volně v přírodě na krajích světlých hájů. Nemá rád extrémy, půda mu vyhovuje vlhčí a místo by mělo být slunné. Má také malou konkurenční schopnost, proto ho nevysazujte blízko silně se rozrůstajících druhů, jako jsou třeba trávy, třapatky nebo plamenky. Máčka plocholistá Byť vypadá jako bodlák, botanicky patří překvapivě úplně jinam – řadí se totiž mezi miříkovité, takže je příbuzná třeba s celerem či mrkví. Na zahradě se uplatňuje hlavně jako materiál pro suchou vazbu a poměrně často se vysazuje i do smíšených záhonů. Potřebuje propustnou půdu na slunci, zamokření nesnáší. Smil řapíkatý Používá se spíše jako doplňková zeleň pro balkonovky, obstojí ale i ve volném záhonu. Jelikož se pěstuje jako letnička, je nutné ho každoročně znovu vysadit. Smil existuje v řadě kultivarů, které mají různě zbarvené listy. Zvláštní pěstební nároky nemá, potřebuje slunce a sušší či dobře drenážovanou půdu. Pelyněk Ludvíkův Devízou této trvalky jsou jemně stříhané stříbřité listy, které se stávají zajímavým doplňkem letních záhonů. Nejčastěji se vysazují v kombinaci s květinami chladných barev, ale výborně vypadají i se zářivou červenou či oranžovou. Vlastní výsadba je díky nim vždy výraznější. Pelyňky potřebují propustnou sušší půdu, ve vlhku podehnívají. Kopretina řimbaba Od své luční sestry se liší květy, které nevyrůstají jednotlivě na stoncích, ale jsou nahloučeny do plochého květenství. Připomíná tak spíše kopretinu vratič. Jde o pevnou, odolnou rostlinu, která se hodí na záhony, do skupin i k řezu. Miluje výsluní a propustnou hlubokou půdu, spokojí se však i s půdou chudší. Z původního druhu byla vypěstována řada odrůd, které jsou uváděny pod názvem Chrysanthemum roseum a mohou mít jednoduché i plné květy bílé, smetanové nebo růžové barvy. Řebříček tužebníkový Tato trvalka pochází z Kavkazu, z čehož vyplývají i její nároky. Potřebuje slunce a dobře drenážovanou půdu, na podmáčeném záhonu brzy zajde. Pěstuje se ve vysokých (120 cm) i nižších (30 cm) formách. Na jednom místě ale nevydrží dlouho pěkný, za tři čtyři roky jeho trsy zeslábnou. Je proto třeba ho občas přesazovat a dělit, aby rostliny zůstaly silné a pěkně kvetly. Kraspédie kulovitá Žlutá kulovitá květenství australské kraspédie upoutají každého. Jedná se o letničku na sušší slunná místa. Její nevýhodou je poměrně dlouhé předpěstování, vysévá se do truhlíku totiž už v lednu. Pokud chcete na záhon podobnou rostlinu, ale nemáte trpělivost, vysaďte si sporýš argentinský – trvalku, která tvoří podobná kulovitá soukvětí, avšak vyšší a fialová. FOTO: PROFIMEDIA.CZ


Komentáře

Napsat komentář