Záhony bez plevele? Chce to čas


Z hlediska přírody a botaniky plevel neexistuje, je to pouze pojem vytvořený lidmi. I když tedy jde jen o slovo, v upravených záhonech prostě vadí. A to nejen pohledům zahradníků, ale i rostlinám samotným, neboť jim odčerpávají živiny, často jsou nositeli nemocí či hostiteli škůdců. Jak se tedy plevele účinně zbavit?

pleti

Důvod, proč jsou některé záhony bez plevele a v jiných jen těžko vidíte vysazené rostliny, bývá jediný – čas. Půda totiž potřebuje pečlivou přípravu.

Přežívají i několik let

Nežádoucí plevel se do záhonů dostává několika způsoby, často mu v tom pomáhají i sami zahradníci. Většina semen obvyklých plevelů – mezi ně patří šťovíky, merlíky, máky a další – přežívá v půdě, kde si uchovává klíčivost i několik let. Při vhodných podmínkách postupně vyrůstají. A takové prostředí jim vytvoříte například častým rytím, při němž je vynesete z hlubokých vrstev půdy nahoru. Zde mají více světla, vzduchu i živin, a proto – bohužel – lépe a více prospívají.

I dalším plevelům se daří díky lidské pomoci. Jejich zdrojem je kompost nebo neuzrálý hnůj. Nebudou-li dostatečně rozložené a neprojdou-li potřebnou fermentací při vyšší teplotě, mohou obsahovat velké množství semen, která si udržela schopnost klíčit. U kupovaného kompostu a peletovaného hnoje by se to ale stát nemělo.

Poslední skupinu tvoří rostliny, jejichž se semena dostávají do záhonů či trávníku přímo z dospělých rostlin. To platí například pro pěťour, ptačinec či smetanku.

Čas pomůže

Čas nelze ošidit, a to ani v zahradě při přípravě a zakládání větších užitkových i okrasných záhonů. Nikdy byste neměli vysazovat rostliny hned po přípravě půdy. Plánujete-li záhon ráno zrýt a odpoledne osadit, děláte velkou chybu. Lepší je počkat deset až čtrnáct dnů. Za tu dobu totiž nejen nakypřená půda slehne a obnoví příhodné podmínky pro růst kořenů, ale také vám vyklíčí většina plevelů. V neosazeném záhoně ho není třeba pracně vytrhávat, stačí jej jednoduše podříznout plečkou či motyčkou. Teprve potom můžete začít sázet.

I trávník je v ohrožení

Plevel neroste jen mezi zeleninou a květinami, ale objevíte ho i v trávníku. Nejvíce ohrožuje velké čerstvě vyseté plochy. Porost zůstává poměrně dlouho řídký, a protože v přírodě je místo bez souvislého porostu neudržitelné, hned se tady začnou uchytávat jiná semena. Nejčastěji jde o druhy takzvaně pionýrské, které bývají velmi odolné, dravě rostoucí a produkující spoustu semen. Mechanické vyrýpávání se doporučuje pouze při menším zaplevelení, většinou musíte použít nějaký spolehlivý selektivní herbicid.

Vyplít je třeba i cesty

Plevel roste i na zpevněných cestách či schodech. Doporučení, jak se ho v těchto místech zbavit, je poměrně jednoduché – co nejvíce zmenšete spáry a mezery mezi jednotlivými prvky. Plevel se uchytí hlavně tam, kde zůstává organický odpad. Pravidelné vymetání hůře přístupných míst nebo koutů schodů výrazně sníží pravděpodobnost, že se ve spárách uchytí semínka. Jednoduchým řešením na menších plochách je také použití vřelé vody.


Jak si poradit s plevelem?

TRADIČNÍ ŘEŠENÍ

  • Ať žije motyčka! Na menších zahradách zvolte jednoduché a levné řešení, které minimálně zatěžuje životní prostředí. Pořiďte si šikovnou motyčku a rotační plečku, s jejichž pomocí udržíte zeleninové i květinové záhony bez velké námahy čisté. Neocenitelnou službu udělá i kvalitní vypichovač s dlouhým ostřím.
  • S herbicidy opatrně. V obchodech najdete velmi širokou nabídku nejrůznějších herbicidů s odlišnými účinnými látkami. Používejte je velmi zodpovědně a jen v nevyhnutelných případech. Nejmenší riziko podle ekologického institutu Veronika hrozí při používání přípravků na bázi kyseliny pelargoniové, což je například Finalsan. Pozor, jde o totální herbicid na bázi mastné kyseliny, který funguje také na mechy a řasy. Účinkuje dotykově, rostliny jím musejí být vydatně postříkány. Nelze ho tedy použít do trávníku. Tam jsou lepší výrobky Dicotex či Bofix. Pozor, ani šetrné prostředky nesmíte používat v době, kdy létají včely!
 

EKOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

  • Pomozte si mulčem. Holá půda například pod ovocnými stromy, takzvaný černý úhor, se bez plevele udržuje těžko. I když ji budete pravidelně plečkovat a okopávat, stejně ji dlouhodobě neuchráníte. Lepší je použít mulč, který půdu přikryje. Vyřešíte tak hned dva problémy – zaplevelení, a také významně snížíte odpar, a tedy ztrátu vody.
  • Květiny jsou vítány Plevel v zahradě hezký není, květiny ano. Proto zkuste holá místa osadit nenáročnými letničkami, například aksamitníkem nebo lichořeřišnicí, rostlinami na zelené hnojení, jako jsou hořčice, hrachory nebo svazenka. V okrasné části zahrady můžete zamezit zarůstání mezer mezi nášlapnými kameny nebo v okolí schodiště a teras záměrným osetím vhodným druhem nízkých rostlin. Může to být třeba heřmánek římský, mateřídouška nebo úrazník.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock  

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

01_TITULKA_FLORA_4_ 2016 ok ma

                      .

Komentáře

Napsat komentář