Zahradnictví jako velká zahrada


Štěkeň je český městys s dlouhou historií. Za návštěvu stojí sám o sobě, my jsme se tam ovšem podívali do jednoho zahradnictví. Kromě tradičního nákupu tu můžete strávit celé dopoledne jen tak na procházce. Majitelka Lenka Solarová je totiž zahradní architektka a areál je vlastně přehlídkou různých krajinářských a zahradních úprav v malém.

Cesta je v tomto zahradnictví určujícím prvkem, symbolickou červenou nití...

Cesta je v tomto zahradnictví určujícím prvkem, symbolickou červenou nití…

Pozemek zahradnictví je poměrně rozsáhlý. Když ho však majitelka kupovala, byl zanedbaný a zarostlý náletovými dřevinami. Původně plánovala, že zde postaví dům a bude provozovat klasické zahradnictví, zvelebování pozemku mělo přijít až na závěr. Ale člověk míní… Zatímco dům zde dosud nestojí, na okraji obce podél silnice do Písku vznikl zelený prostor, který budí pozornost chodců i automobilistů. „Úplně na počátku nebylo v plánu otevřít zde rovnou zahradnictví. A také mě vůbec nenapadlo, že to bude atraktivní prostor pro kolemjdoucí, jde spíše o druhotný efekt,“ hodnotí situaci Lenka Solarová.

Ukázkové zahrady

Hned u vstupu do zahradnictví začínají malé ukázky různých zahradních úprav.

Hned u vstupu do zahradnictví začínají
malé ukázky různých zahradních úprav.

Ačkoli je areál zatím stále ve výstavbě, už má co nabídnout. U vstupu se nachází klasické zahradnictví s kontejnerovanými květinami a dřevinami určenými k prodeji. O pár kroků dál se už ale otevírá svět miniaturních zahrad. „Napadlo mě, že by pro zákazníka, který přijde s požadavkem na nějakou zahradní úpravu či celou zahradu, bylo zajímavé vidět skutečné příklady realizací i použití různých materiálů. Obrázky jsou sice hezké, ale vidět vše naživo a moci se mezi záhony projít a prožít, jak by zahrada mohla vypadat, je přece mnohem zajímavější,“ uvádí majitelka. Pozemek měl k uskutečnění tohoto nápadu vhodné dispozice. Vedla jím cesta ohraničená kamennými valy a zídkami, okolo se rozprostírají volné plochy, ale je zde i lesík a různá zákoutí. „Fragment té cesty je zachován s tím, že zeď, tvořící oporu stráně, jsme obnovili a vzrostlé duby jsou pak vlastně liniovou zelení původní cesty,“ vysvětluje Lenka Solarová. „Jinde jsme zase dřívější zídky opravili nebo znovu přistavěli, abychom využili to, co dané místo nabízí, zdůraznili jeho funkci i estetickou stránku, ale tak, aby úpravy současně respektovaly náladu místa.“S kamennými zídkami dobře korespondují solitérní kameny zvolené vždy tak, aby v daném místě působily přirozeně. V lese jsou proto oblé valouny, u vstupu do zahradnictví zase lomový kámen. „Chtěli jsme také, aby tu byly kameny různých velikostí, protože zákazníci většinou nemají představu, kolik ten který kámen váží, zda je možné s ním manipulovat a jak ho přemístit. Tady vidí konkrétní kámen, řekneme si, kolik váží a jak se sem dostal, jak by se dal případně podobný přemístit k nim na zahradu a podobně. Snažili jsme se, aby zde bylo zastoupeno v maximální míře to, co je možné v zahradě použít. Klient si proto už tady může utřídit své představy a zkonkretizovat požadavky.“

 Materiály a výsadby
S citem je zde přistupováno i k využívání různých materiálů. „Nemusíme vždy třeba používat mulčovací kůru, můžeme ji nahradit pískem a kamenem, ale tak, aby vše dohromady ladilo a nepůsobilo násilně,“ pokračuje Lenka Solarová. „Takže kůra je tu použitá v lesíčku, pod borovicemi, kam přirozeně patří, jinde jsme místo ní zvolili třeba písek podložený textilií a podobně. Celek tak získá zcela odlišný charakter. Na konkrétních ukázkách si lze udělat obrázek, jak určitá úprava či postup vypadají, jaké mají výhody či naopak nedostatky, zda se budou hodit do jiného prostoru vzhledem k architektuře daného domu či k místu a tak dále. Proto tady lze vidět skoro všechno a lidé si současně mohou koupit téměř všechny trvalky, které tu máme vysazené, u stromů to platí asi v osmdesáti procentech.“ I v této zahradě je ovšem nezbytný také praktický úsudek. „Není tu příliš kvetoucích rostlin, vše musí být přirozené a zde jsme vlastně stále v krajině. Občas si říkám, jestli jsem to někde třeba nepřehnala, ale uvidím.“ Kvetoucí rostliny jsou vysazeny podél cesty, jde především o cibuloviny, na jaře tu tedy kvetou tulipány, česneky apod. Dalším místem je kamenný ostrůvek v přední části pozemku, osázený hustě bylinkami, trvalkami a travinami, které se střídají v květu podle ročního období. Rostou tu například zvonky, levandule, mateřídouška či růže. U původní zídky lemující cestu je vysazen pás nízkých rostlin. „Mám ráda bohyšky a tento prostor je uzpůsobený právě pro ně, máme jich už několik desítek. Většina je ze zámeckého zahradnictví ve Ctěnicích, se kterým spolupracujeme.“ Kvetoucí rostliny zde působí primárně jako oživení celku, hlavní barvou prostoru je zelená v mnoha odstínech.

Voda a zase voda

Z podmáčeného nevzhledného místa vznikl idylický kout plný života.

Z podmáčeného nevzhledného místa
vznikl idylický kout plný života.

Prostor zahradnictví nebyl budován s celkovou a předem danou jasnou koncepcí. „Pozemek kultivujeme asi šest let, první rok jsme jen vyřezávali a čistili nálety, pak následovaly terénní úpravy. S osazováním zeleně jsme začali asi před dvěma lety,“ popisuje Lenka Solarová. Postupné úpravy se odvíjely vždy od daného místa, resp. spojení jeho charakteru se záměry majitelky a jejího týmu. Přední část pozemku nabízí různé zahradní úpravy a jsou zde také situovány kontejnerové rostliny, neboť sem přicházejí zákazníci. Půda na konci pozemku byla podmáčená, vznikl zde proto logicky rybníček a jeho okolí bylo upraveno tak, aby ladilo s vodou. „Byla tam velká skládka, čtyřicet let se o místo nikdo nestaral. Všechno jsme vybagrovali a vyvezli, pročistili jsme částečně i lesík. Snažím se tu teď vysadit břečťanový podrost, protože tu původně nerostlo nic. Rybníček tu pak vznikl docela přirozeně,“ uvádí majitelka. Byly to vlastně dvě malé tůňky, šlo tedy spíše o rekultivaci. Rybníček nejdříve nebyl příliš velký, protože nebylo jisté, zda zde bude dostatek vody. „Vegetace v místě sice naznačovala, že tam voda je,“ upřesňuje, „ale nevěděli jsme, jak bude propustné podloží, navíc to místo bezprostředně sousedilo se skládkou, což mohl být také problém.“ Nakonec bylo vše v pořádku. Rybníček sice není průzračně čistý, což ale nevadí, jde přece o přírodní vodní nádrž. Břehy v polostínu jsou osázené bohyškami, denivkami, ale i bylinkami, na hladině kvetou lekníny, daří se zde rybám i žábám. Ozdobnice vysazená na pravém břehu přirozeně odclání blízkou silnici a po plotu se pnou přísavníky, které na něm časem vytvoří zelenou stěnu. Divoce tu roste i chmel. Voda v zahradě je nejen krásná, ale i nezbytná. Tady využili místo klasického závlahového systému vodu, která se na pozemku přirozeně nachází. „Máme tu udělané dreny, jsme tu totiž v takovém malém údolí a voda se sem sbíhá z okolních strání. Měli jsme spíše problém s přemírou vláhy, zvláště při intenzivních deštích voda stéká z pole k nám dolů, kde ji naštěstí zadržuje cesta. Udělali jsme tu proto drenáže, které zajišťují potřebnou zálivku. Výsadby nezaléváme často, závlaha je v trávníku a u vstupu nejsou žádné rostliny, které by vyžadovaly pravidelnou zálivku. Stejně přirozeně funguje hospodaření s vodou i u rybníčku, pravidelně tedy zaléváme pouze kontejnerové rostliny, “ uzavírá Lenka Solarová. Více o zahradnictví na www.gardener.cz.

FOTO: AUTORKA

Zahradnictví jako velká zahrada

 


Komentáře

Napsat komentář