Zelenina na uskladnění

Zelenina se většinou pěstuje jen pro přímou spotřebu. Vypěstovat jí dostatek i na uskladnění – to už je zahrádkářská maturita. Pro celoroční zásobení rodiny čerstvou zeleninou potřebujete především velký pozemek s kvalitní zahradní půdou. Záhony by měly měřit alespoň několik arů (1 ar = 100 m2), zelenina pro dlouhodobé skladování má totiž obvykle dlouhou vegetační dobu – zhruba 150 i více vegetačních dní. Část pozemku zůstane proto obsazena dlouhé měsíce. Tento typ zeleniny také často nelze jen tak s něčím kombinovat. Výjimku představuje na jaře listová zelenina pěstovaná s košťálovinami, které teprve zakořeňují a začínají pomalu růst. V létě už ale celý prostor včetně vody, výživy i slunce košťáloviny zaberou jen pro sebe. Vhodné druhy Při výběru druhů je třeba vycházet z možností zahrady, především z kvality její půdy. Zelenina na uskladnění potřebuje vždy těžší, výborně zpracovanou a kvalitní půdu s dostatkem pohotových živin včetně vyhnojení organickými hnojivy. Přednost dejte takovým zeleninovým druhům, které jsou v obchodech dražší, případně méně dostupné. Dobrou volbou je třeba pastinák, petržel, pór, růžičková a obyčejná kapusta. Pěstování brambor, zelí a mrkve zvažte – bývají na trhu celoročně v dobré kvalitě i ceně. Pokud pro ně ale máte vhodné podmínky a daří se jim u vás, klidně je pěstujte. Vybírejte správně Důležité je i rozhodnutí, kterou odrůdu a kdy vysadíte. Nápadně odlišné bývají třeba různé typy zelí. Letní je křehké, sladké, hlávky jsou volně zavinuté (odrůdy ´Juna F1´, ´Zora´, ´Unikát´). Zelí na krouhání je šťavnaté a s vysokým podílem cukrů v dužnině, které zajistí rychlé prokvašení naložené hmoty (odrůdy ´Pavlo´, ´Megaton´, ´Kamienna Glowa´). Zelí určené k dlouhodobému skladování má pevné, silně utažené hlávky s menším podílem sacharidů a je méně šťavnaté. Díky tomu případná poškození méně hnijí, rány rychle zaschnou a hlávky se prakticky nekazí (odrůdy ´Trvalo´, ´Holt´, ´Polar´). Výrazný je také rozdíl mezi mrkví a karotkou. Karotka je určená k přímému konzumu – je křehká, šťavnatá a poměrně rychle roste. Její dužnina obsahuje vysoký podíl vody, proto se při poškození snadno kazí a při skladování vodu také rychle ztrácí. Mrkev má naopak výraznější chuť – méně sladkou a šťavnatou a více voní. Roste pomaleji a vyzrává prakticky až do mrazů. Při založení do písku ale vydrží ve sklepě v dobré kvalitě do jara. Pro skladování je možné doporučit odrůdy ´Karola´, ´Maxima´, ´Rubína´, ´Koloseum´, ´Flakker´. U pastináku vybírejte ze dvou vhodných odrůd – ´Dlouhý bílý´ a ´Bielas´. Z odrůd póru je pro podzimní, zimní a předjarní sklizeň vhodná pouze odrůda ´Elefant´ a při výběru odrůd hlávkové kapusty upřednostněte ´Vertus 2´ a ´Blistra F1´. Příprava půdy Jelikož má zelenina určená ke skladování dlouhou vegetační dobu, je nutné záhon připravit a vyhnojit opravdu důkladně. Košťáloviny potřebují štědrou dávku kompostu nebo vyzrálého hnoje, která se zarývá už na podzim. Slabší nebo méně hnojený porost je třeba přihnojit ještě zhruba v srpnu, aby pěkně dorostl. Mrkev a pastinák vyžadují půdu „ve staré síle“, nehnojí se proto hnojem přímo, ale už předchozí rok na jaře. Péči věnujte i úpravě půdy – důkladně ji zryjte nebo zpracujte kultivátorem. Podstatná je rovněž závlaha. Zvláště košťáloviny jsou citlivé na přísušek, potřebují ale rovnoměrné dávky vody, jinak jim snadno popraskají hlávky. Správná sklizeň Sklizenou zeleninu hned třiďte na kusy zcela bez vady a na ostatní poškozené nebo malé, které zpracujete v kuchyni přednostně. Je dobré nechat zvláště zelí „vydýchat“ někde v chodbě, aby hlávky oschly a ukládaly se do sklepa už suché a čisté. Kořenovou zeleninu sklízejte za sucha, aby šla z kořenů snadno oklepat hlína, která by jinak ztěžovala kontrolu a třídění. Pokud to není možné, nechte sklizené kořeny oschnout pod střechou a očistěte je od hlíny později. FOTO: THINKSTOCK A ARCHIV FIRMY SEMO

Zelenina na uskladnění

Komentáře