Letní lupení
V poslední době se výrazně změnil pohled na syrovou stravu. Nemusíte jíst zrovna „raw food“, větším podílem syrové zeleniny si přesto zlepšíte svůj zdravotní stav i váhu.
V poslední době se výrazně změnil pohled na syrovou stravu.
Listová zelenina je k jídlu za syrova ideální. Její výhodou je především krátká doba pěstování, která málokdy přesáhne dva měsíce. Dalším plusem je malá náročnost na živiny a kvalitu půdy a možnost zeleninu pěstovat i v nádobách. Rostliny mají však slabý a mělký kořenový systém, jsou proto náročnější na zálivku a není možné je zalít do zásoby, protože jemné krátké kořeny si nevytáhnou vodu z hlubších vrstev půdy. Uplatní se však i na balkonech, v atriových zahradách nebo vnitroblocích.
Tradiční druhy
- Špenát – spíše než syrový se špenát využívá lehce spařený. Vysévat ho můžete prakticky celoročně, listy se sklízejí nejčastěji nadvakrát. Lepší je však jarní nebo podzimní sklizeň, přes léto je výnos listů přece jen nižší. Ideální jsou odrůdy, které vybíhají málo do květu (‘Harp F1’, ‘Clarinet F1’).
- Saláty – pěstovat hlávkový nebo ledový salát asi nebudete, k jídlu za syrova se nejvíce hodí směs salátů pro sklizeň mladých listů. Tyto saláty se nejednotí a v balení jsou namíchané různé odrůdy s červenými, zelenými i kadeřavými listy. Vhodné jsou i saláty listové, které se postupně otrhávají.
- Rukola – lehce pálivá chuť rukoly s trochu sliznatou strukturou si rychle našla své fanoušky. Vysévejte ji ale ve střídmém množství, brzy se přejí a nechutná každému. Klíčí a roste velice rychle.
- Polníček – nejčastěji se polníček vysévá ke konci léta. Jeho bonusem je odolnost proti chladu i mrazu – je možné ho sklízet i v zimě a vydrží až do jara. U nás jsou v poslední době zimy spíše vlhké a chladné než mrazivé, proto se bude polníček pěstovat stále častěji.
… i méně známé
- Novozélandský špenát, čtyřboč – jde vlastně spíše o merlík než špenát. Merlík i lebeda se kdysi využívaly v období nouze a dnes se opět stávají plodinami, na které se zaměřuje pozornost šlechtitelů. Čtyřboč je teplomilný, hodí se na výslunná místa a má trochu sukulentní charakter. Pěstuje se z přímého výsevu i v květnu vysazené sadby, je vzrůstný a několik rostlin vás zásobí až do podzimu.
- Hořčice listová – hrubší hořčicové listy pikantní chuti se často přidávají do směsí, samotné jsou totiž hodně ostré. Hořčice může po seříznutí i přezimovat, na jaře znovu obrazí. Tuto listovou zeleninu si ještě teď můžete vysít.
- Kopretina věncová, chryzantéma – tato listová zelenina si k nám našla cestu z asijské kuchyně, která na rozdíl od české využívá více nahořklou chuť. Do volné půdy se vysévá až do konce srpna.
- Perila – další z asijských zelenin je příbuzná našich hluchavek. Perila je dost vzrůstná a vytváří košaté rostliny. Má výrazné antiseptické a antioxidační účinky, odpuzuje hmyz, ale přitahuje motýly. Vysévá se na jaře.
Další možností, jak si vylepšit jídelníček, je pěstování či sběr medvědího česneku, šťovíku, pampeliškových listů, česnáčku a dalších bylin, které rostou i v přírodě.
Náš tip
Mezi zeleninu vhodnou ke konzumaci za syrova se vyplatí při výsevu přihodit i pár semínek aromatických bylinek, jako je bazalka, kopr či kerblík. Rostliny se spolu dobře snesou a váš salátový talíř bude zase o něco pestřejší.
FOTO: SHUTTERSTOCK
Letní lupení
Letní lupení
