Zázračný česnek
Snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, brání kornatění cév, posiluje imunitní systém i střevní sliznici a všestranně povzbuzuje trávení. Je také prokázáno, že česnek brání rakovinnému bujení… Pokud chcete raději chodit na zahradu než do lékárny, když vás něco zabolí, nezmeškejte podzimní termín výsadby této zeleniny.
Česnek je nejen výborná léčivka, ale především tradiční surovina české kuchyně. A to běžný česnek kuchyňský i ten medvědí, který si v posledních letech získává velkou oblibu. Bez větších problémů si ho zvládnete vypěstovat sami i na malé zahradě.
Podzim, nebo jaro?
Česnek se pěstuje dvěma způsoby, které se liší v termínu výsadby. Častěji se sází na podzim, přesněji v říjnu a listopadu. Někdy je ale vhodnější počkat do jara a sázet ho v březnu. Obojí má svá pro a proti.
Při podzimním sázení se nejčastěji chybuje právě při volbě správného data, když se příliš spěchá. Základní pravidlo říká, že do zimy by měl česnek zakořenit, ale nikoli rašit nad úroveň záhonu. Teplota půdy by měla poklesnout pod devět stupňů. Pokud je teplý rok jako letos, může vhodný čas přijít klidně až v druhé polovině listopadu. Také nikdy nevynechte moření sadby, omezíte tak výskyt houbových chorob, například fuzariózy, sklerotiniové hniloby nebo botrytidy, které mohou česnek napadnout z půdy.
Jednotlivé namořené stroužky se vysazují do hloubky sedm až deset centimetrů a do brázd vzdálených zhruba třicet centimetrů od sebe. Doporučená vzdálenost mezi rostlinami je patnáct až dvacet centimetrů. Půda by měla být střední, hlinitá nebo hlinitopísčitá, pozor na přehnojení dusíkem. Česnek se doporučuje pěstovat na záhonu dva až tři roky po organickém hnojení, sázet ho do půdy čerstvě obohacené hnojem či kompostem mu nedělá dobře. Naopak vhodné je přidat do zeminy přípravky s obsahem síry, na kterou je tato plodina náročná. Velmi častou chybou při sázení česneku je zaměňování podzimních a jarních odrůd. Není totiž jedno, kdy který česnek vysadíte.
Česnek jako lék
V posledních letech se mluví o vznikající rezistenci nejrůznějších nemocí bakteriálního původu na známé léky, a tak se mnozí vracejí k přírodním léčivým látkám, takzvaným fytoncidům. Patří mezi ně i česnek. O jeho pozitivních účincích na lidské zdraví se můžete dočíst na papyrech starého Egypta a používali jej lidé už v době neolitu. Po staletí se používal proti moru a jeho šťávou se ošetřovaly rány vojáků; obsahuje antibiotické látky, které ničí choroboplodné zárodky.
Česnek obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, kyselinu křemičitou a celou řadu důležitých prvků, jako jsou draslík, selen, zinek, vápník a další. Jeho výrazný pach způsobuje půlprocentní obsah alicinu. Ten se uvolňuje při krájení a drcení. Právě toto antibiotikum brání množení mnoha kmenů bakterií a jeho účinek je porovnatelný s penicilinem. Seznam nemocí, na které alicin účinkuje, je dokonce ještě delší než u penicilinu.
Kromě klasického používání v kuchyni si můžete vyrobit i speciální koncentrované přípravky. Je to třeba tinktura, kdy skleničku čerstvých stroužků zalijete čtyřicetiprocentním lihem a po čtrnácti dnech macerování se užívá čajová lžička třikrát denně.
Česnek vyléčí i úporné plísně na nohou, kdy se omytá a osušená místa potírají rozkrojenými stroužky dvakrát denně. Pro posílení účinku se vyhojená místa preventivně otírají ještě dvakrát týdně.
Můžete si z něj vyrobit i léčivý olej na ušní potíže. Pět stroužků česneku jemně nasekejte a vařte tři hodiny při nízké teplotě ve sto dvaceti mililitrech olivového oleje. Poté vymačkejte a přidejte dvacet kapek oleje eukalyptového a směs nalijte do tmavé skleněné lahvičky. Přípravek kapejte skleněným kapátkem do uší po dvou kapkách každé dvě hodiny, a to po dobu dvou až pěti dní.
Jaký vybrat?
V Česku má tradici pěstování česneku paličáku. Jméno dostal podle toho, že jeho hlavice je pevně uzavřená a velké stroužky jsou seskupeny kolem středového květního stvolu. V Evropě se častěji pěstují takzvané nepaličáky, které tvoří více volně spojených a různě velkých stroužků, tyto odrůdy netvoří květní stvol. Zatímco se sklizní těch prvních nejsou žádné problémy, při špatném termínu sklizně nepaličáku se česnek snadno rozpadá ještě v půdě.
Přehled odrůd a termín jejich výsadby
Výsadba na podzim
Odrůdy: ´Benátčan´, ´Dukát´, ´Unikát´, ´Havran´, ´Anton´, ´Havel´, ´Lukan´, ´Václav´, ´Karel IV´
Výhody podzimní výsadby:
+ Nový česnek sklízíte o několik týdnů dříve, rané odrůdy už v červnu.
+ Využijete pozemek po sklizené zelenině, pokud je čistý a nezaplevelený.
+ Nabídka podzimní sadby bývá širší než jarní.
Nevýhody podzimní výsadby:
– Někdy je těžké dobře odhadnout termín a časná výsadba vede k příliš rychlému rašení, česnek snadno napadá plíseň a hůře přezimuje.
– V těžké půdě česnek špatně raší a často hnije, na jaře ho nelze dosadit.
– S blížícím se koncem sezony se krátí čas pro potřebnou přípravu, tedy namoření.
Výsadba na jaře
Odrůdy: ´Japo II´, ´Lumír´, ´Matin´
Výhody jarní výsadby:
+ Využijete zimní vláhu.
+ Máte čas na moření sadby.
+ Lépe vzcházejí.
+ Jediný možný termín výsadby pro těžší a vlhké půdy.
Nevýhody jarní výsadby:
– Za suchého jara je sklizeň výrazně slabší.
– Záhon se snadněji zaplevelí a vyžaduje častější okopávku a pletí.
– Sadbu si musíte obstarat už na podzim.
Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock
Více informací se nachází v záříjovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Zázračný česnek
