Pěstujte zeleninu podle návodu ekozahradníků

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada, Zdravá zahrada, Zdravé pěstování

Zkuste letos při pěstování nejen plodové zeleniny vyzkoušet postupy organických zahradníků. Ti se snaží vytvořit rostlinám takové podmínky, aby byly zdravé, silné a dlouho plodily bez nutnosti používat pesticidy.

Aksamitník zlepšuje kvalitu půdy v okolí rajčat a přispívá k lepšímu růstu kořenového systému.

Cibule vedle rajčat, kopr u okurek, bazalka u dýní – takovými kombinacemi neježe maximálně využijete plochu záhonu, ale společné pěstování s dalšími druhy zajistí plodové zelenině ochranu před chorobami i škůdci. Udržuje také půdu v dobré kvalitě a s vyváženým obsahem živin, což obojí vede k vyšší úrodě.

Květiny vysazené poblíž plodové zeleniny přilákají opylovače.

Rajčata

Rajčata stejně jako ostatní druhy plodové zeleniny potřebují hodně slunce. Na zastíněném místě nejenže málo plodí, ale jsou zde ohrožena plísní bramborovou. Rostliny potřebují hodně živin, ale při přehnojení tvoří jen minimum květů. Mají dlouhý a silný kořenový systém, proto si velkou část živin a také vody obstarají z okolí, není třeba je zalévat každý den. Na pěstování jsou proto méně náročné než třeba dýně či okurky. Jen jim při vysazování dopřejte dost místa, měl by mezi nimi zůstat prostor alespoň půl metru. K tyčkovým odrůdám už při výsadbě přidejte opory – měly by zasahovat třicet až čtyřicet centimetrů hluboko, pokud byste to udělali později, potrhali byste krátké kořeny. Rajčata můžete sázet několik způsoby:

Výsadba na vodu – nejdříve vykopejte v asi půlmetrových rozestupech dostatečně hluboké jamky a do každé nalijte zhruba tři až pět litrů vody, která se nasákne do hlubších vrstev, sazenice se pak lépe ujmou. Kořeny se překryjí blátem. Celé místo pak zasypte suchou půdou, aby se voda uvnitř neodpařila.

Výsadba do brázd – tento způsob využívá schopnost rajčat dobře zakořenit. Hodí se hlavně pro vytáhlé a přerostlé sazenice. Motyčkou vyhloubíte hlubší rýhu asi 15 až 20 centimetrů hlubokou a do ní jednoduše položíte sazenici. Zahrnete ji půdou až po dva poslední páry listů, které vyčnívají na povrch. Nemusíte si dělat starosti s jejich vodorovnou polohou – vrchol rostliny se do druhého dne zase napřímí. I tady můžete samozřejmě do rýhy nalít vodu. Takto zasazená rajčata budou mít silné a bohaté kořeny, což využijí hlavně na místech s méně kvalitní kamenitou půdou. Opět je třeba zachovávat doporučené rozestupy.

Při výsadbě rajčat nešetřete vodou, podpoříte tak tvorbu dalších kořenů.

Jaké rostliny vám pomohou pěstovat rajčata v biokvalitě?

Předplodina: hořčice, špenát, raný salát, polníček, kedluben

Společné pěstování: mrkev, cibule, pór, fazol, měsíček – vzdálenost jejich řádků od rajčat je 40 centimetrů na každou stranu, pokud za nimi následují další plodiny, je odstup menší, asi 30 centimetrů

Následná kultura: špenát

Okurky na záhony

Pro okurky si připravte půdu bohatou na organickou hmotu, proto smíchejte kompost s rozloženým hnojem nebo jiným zdrojem živin. Rostliny do něj sázejte v rozestupech asi 40 centimetrů. Pokud chcete polní okurky teprve vysévat, tuto živinami obohacenou zeminu zaryjte také do řádek, a to na hloubku rýče. Semena – u nakládaček i polních druhů je to stejné – dávejte do vyšší vrstvy jemně prosáté zahradní půdy, a to do hnízd po třech. K oběma typům je dobré po prvním zaštípnutí instalovat sítě, jde o takzvané vertiko pěstování, aby plody neležely na zemi a dobře se sklízely. Navíc tak uspoříte místo. Rozestup řádků na záhonu je 120 centimetrů, při pěstování na sítích poloviční. Úroda ze stejně velké plochy tak může být i dvojnásobná.

Okurky potřebují kyprou a teplou půdu, mají velmi jemné kořeny, které v těžké zemině zasychají a nevětví se. Čím více organické hmoty obsahuje, tím snáze udrží vodu, kterou potřebují více než rajčata. Nikdy je nezalévejte na list, vyvarujete se tak napadení plísní, ani přímo ke krčku, to by je zase nezničila fuzarióza. Pravidelné zaštipování bočních výhonů za druhým listem udrží plodnost do podzimu. Zdravou ji udržíte i aromatickými rostlinami, které ničí půdní háďátka, to jsou koriandr, kmín, estragon či petržel.

Jaké rostliny vám pomohou pěstovat okurky v biokvalitě?

Předplodina – většinou se nevyužívá, pro okurky se připravuje speciální záhon; možností je ale špenát setý loni na podzim a bob zahradní, který v druhé polovině května už doplodí

Společné pěstování: jsou koriandr, kmín, estragon, petržel, bazalka, fenykl, salát, celer, cibule, tyčkový fazol, kopr – ten přivábí opylovače, které ale nepotřebujete u takzvaných partenokarpických odrůd

Následná plodina: špenát, polníček

Přerostlé sazenice rajčat z domácího množení se dávají hodně hluboko.

Tykve a dýně

Ačkoli mají jinou dobu sklizně a nabízejí různé možnosti skladování, pěstují se tykve a dýně stejně. Tykve, kterým se říká zeleninové nebo i letní, nelze skladovat. Netvoří dlouhé odnože, a tak se hodí na malé zahrady. Dýně jsou naopak určeny pro skladování, a to i dlouhodobé. Pro jejich pěstování ale potřebujete hodně místa, a to až do podzimu, jsou tedy vhodné jen na velké zahrady. Doporučuje se je také vysazovat vedle kompostu, výhony veďte na něj – listy jej chrání před vysušením. Dobře uskladněné dýně vydrží řadu měsíců. Pokud chcete sklízet opravdu velké dýně, je třeba šlahouny zaříznout za druhým nebo třetím květem, tedy za budoucím plodem.

Pěstování této plodové zeleniny se podobá pěstování okurek. Má velké nároky především na zálivku, a to hlavně tykve, které jsou velmi plodné, z jedné rostliny sklízíte za sezonu i deset až patnáct plodů. Nedávejte je pod stromy ani třeba pod maliníky – budou zde trpět plísněni listů i plodů. Jaké rostliny vám pomohou pěstovat tykve a dýně v biokvalitě?

Předplodina: špenát, jarní salát, kedlubny

Společné pěstování: bazalka, heřmánek, fazol, cibule

Následná plodina: hořčice na zelené hnojení

Keříčkové tykve dobře prospívají ve společnosti cibulové zeleniny.


Tyčková, nebo keříčková?

Nevíte, jaká rajčata letos pěstovat – zda budou lepší tyčková nebo keříčková? Základní rozdíl není ve výšce či v nutnosti vyštipování, ale ve sklizni. U tyčkových probíhá postupně a déle, u keříčkových dozrávají všechny plody v podobném termínu. Výběr jejich odrůd není tak široký, chuťově jsou vhodné především na pyré či kečupy. K sušení se ale nehodí, nejsou tak aromatická a obsahují i méně sušiny.

Jejich výběr přizpůsobte také tomu, kde je budete pěstovat: tyčková jsou vhodné do volné půdy, keříčková se hodí do nádob a také do chladnějších oblastí právě proto, že se sklízejí během krátké doby.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock

Pěstujte zeleninu podle návodu ekozahradníků