Chuť ořechů
Víte, že při konzumaci ořechů někdy konzumujete luštěniny, jindy stopku nepravého jablka nebo semena borovice?
Pistácie
Řečík pistáciový (Pistacia vera), syn. pistácie pravá, čeleď ledvinovníkovité
Jádra řečíku pistáciového jsou obalená dřevnatou slupkou a tvarem se podobají burským oříškům. Zastarale se také nazývají zelené mandle. Konzumují se čerstvé, sušené i solené. Pistácie mají čtyřikrát méně kalorií než všechny ostatní ořechy. Strom, který plodí řadu let, lze pěstovat i v tuzemsku, potřebuje však chránit před mrazy.
Místo původu: polopouště a subtropická oblast střední Asie a Blízkého východu
Para ořechy
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa), čeleď hrnečníkovité
Plodem juvie ztepilé je tobolka dlouhá deset až dvacet centimetrů, která má v sobě kolem dvaceti podlouhlých semen – para ořechů. Ty jsou velmi bohaté na minerály, především selen, bílkoviny i kvalitní tuky, kterých obsahuje až 70 procent. Většina prodávaných plodů pochází z volného sběru. Název dostaly ořechy podle brazilského přístavu Pará, odkud se vyvážely do Evropy.
Místo původu: deštné pralesy Jižní Ameriky
Arašídy
Podzemnice olejná (Arachis hypogaea), čeleď bobovité
Arašídy nejsou ořechy, ale suché lusky, podobně jako fazole. Jde tedy o luštěninu. Po opylení žlutých květů se zavrtávají do půdy, kde dozrávají – tomuto jevu se říká geokarpismus. Arašídy nepocházejí z dřeviny, jako jiné ořechy, ale z jednoleté rostliny. Lze je vysazovat i u nás, sadbu si předpěstujte ze semen pro výsev, která dva dny předem namočíte. Nesmějí být pražená.
Místo původu: Jižní Amerika
Pekanové ořechy
Ořechovec pekanový (Carya illinoinensis), čeleď ořešákovité
Pekanové ořechy jsou velké, mají sladkou máslovou chuť a jedí se zasyrova i vařené, zpracovávají se do moučníků, zmrzlin, dortů i chleba. Patří do tradiční americké kuchyně. Rostou na stromě, který je blízkým příbuzným evropského ořešáku vlašského, pěstují se desítky vyšlechtěných hojně plodících kultivarů. Z jednoho stromu se sklidí až čtyři sta kilogramů ořechů.
Místo původu: lesy Severní Ameriky
Makadamové ořechy
Makadamie celolistá (Macadamia integrifolia), čeleď proteovité
Makadamovým ořechům se také někdy říká královské. Mají jemnou a lahodnou chuť, proto jsou velmi žádané. A patří k nejdražším. Používají se nejen k jídlu – syrové, vařené, pražené a na výrobu nejrůznějších cukrovinek, ale také se z nich lisuje žádaný hypoalergenní olej, využívaný v kosmetice. Neopadavý dlouhověký strom se pěstuje na plantážích.
Místo původu: tropické deštné pralesy Afriky, Střední Ameriky i Karibiku
Kešu
Ledvinovník západní (Anacardium occidentale), čeleď ledvinovníkovité
Ledvinovník západní má plody, které se skládají ze dvou částí – takzvaného kešu jablka, to ovšem svým tvarem připomíná hrušku. Má žlutou nebo červenou slupku a je jedlé. S větví je spojené ledvinovitě ohnutou stopkou a právě to je kešu ořech. Obsahuje až 45 procent kvalitních tuků a 20 procent bílkovin, dále hořčík nebo bílkoviny. Z nepražených a nesolených kešu ořechů se vyrábí i máslo a různé pasty pro veganskou kuchyni.
Místo původu: severovýchodní Brazílie
Piniové oříšky
Borovice pinie (Pinus pinea), čeleď borovicovité
Semena borovice pinie nemají obvyklé blanité křidélko a nazývají se piňolky nebo také piniové oříšky. Jsou součástí tradiční italské kuchyně, chutí připomínají mandle, používají se pražené a solené. Strom s typickou deštníkovitou korunou potřebuje prohřátou kyprou půdu. Protože nesnáší ani slabý mráz, nelze jej u nás pěstovat. Vysazuje se také jako větrolam.
Místo původu: Středomoří
redakce, foto Shuttestock, profimedia.cz
Chuť ořechů
