Klasické i moderní oplocení

Před tím, než se rozhodnete postavit plot, si ujasněte, co od něj očekáváte. Má vás chránit, vymezovat hranice pozemku, nebo jen zajímavě doplňovat dům? Dnes už úlohu plotu při zabezpečení domu přebírají moderní mechanické a elektronické systémy, máte tedy možnost soustředit se především na vzhled plotu, jeho materiál a provedení.

Alternativou klasického oplocení je živý plot, který při správné péči vytvoří neproniknutelnou zeď.

Co zohlednit

Od funkce plotu se odvíjí i jeho velikost. Ochranné ploty mohou měřit dva metry, symbolické jen polovinu a na ulici se většinu setkáte s výškou někde mezi. Plot by ale měl vždy výškově i materiálově odpovídat domu, ke kterému patří. To platí i o vrátkách a vjezdových vratech. Úplně nejlepší je vybrat si nejdříve systém otevírání vrat a k němu pak odpovídající typ plotu.

Nabídka materiálu

Plot je možné postavit jak z klasických materiálů, jako je dřevo, kámen nebo beton, tak ze stále oblíbenějšího plastu nebo kovu. Podle prodejců majitelé čím dál tím častěji volí ploty, které nevyžadují pravidelnou údržbu, stojí méně a vypadají jako přírodní materiál. Z čeho tedy vybírat?

• Beton – dnes už neslouží beton jen ke kotvení sloupků, ale staví se z něj rovnou celé ploty. Vytlačuje tak ostatní materiály, které se snaží vzhledem napodobit. Výhodou betonu je navíc tvarová a barevná stálost, odolnost vůči počasí i opotřebení, nižší cena oproti dřevu či kamenu a rychlá stavba plotu
• Cihly – ani ploty z lícových cihel nevyžadují zvláštní údržbu, mají minimální nasákavost, jsou vysoce pevné a prodávají se v řadě barevných variant a povrchových úprav.
• Kov – svůj návrat prožívá i kov. Nejznámější a nejlevnější variantou je jistě drátěné pletivo, které se dnes už prodává jen poplastované a v několika výškách a barevných provedeních. Speciální antikorozní drát hraje roli i v gabionech, z nichž se staví ploty především u moderních novostaveb. Životnost a vlastnosti těchto stavebních prvků závisí zejména na druhu výplňového kamene, který by měl být dostatečně tvrdý. Z kovu se vyrábějí i jednotlivé plotové dílce či rovnou celá pole. Vzhled mohou mít jednoduchý i zdobný, možností jsou i rámy vyplněné prolamovaným pletivem.
• Plast – pro plot z plastu mluví jeho nulová údržba a nízká cena. Vzhled závisí na výrobě – levnější typ je vyrobený z recyklátu, dražší se označuje jako dutý plast a liší se kvalitou a povrchovým provedením.
• Dřevo – dřevěný plot se staví nejčastěji z jednotlivých latěk, prodávají se ale i připravená celá pole. Levnější je dřevo z jehličnanů. Odborníci doporučují kupovat dřevo už tlakově naimpregnované než si ho natírat doma. Je sice dražší, má však delší životnost. S tím souvisí i podezdívka, která by měla být základem každého laťkového plotu. Jako její optimální výška se uvádí 60 centimetrů. Dřevo tak nebude ve vlhku, ani když napadne sníh. Sloupky jsou nejvhodnější kovové nebo betonové
• Kámen – kamenné ploty jsou neuvěřitelně odolné, některé vydržely i celá staletí, a nevyžadují žádnou údržbu. Postavit kamenný plot je však časově náročné a pracné, zejména hledání správných kamenů a jejich umísťování do správných míst, a tím pádem i nákladné.

Vjezdová vrata

Součástí plotů jsou vrátka a vrata neboli vjezdové brány. Materiál a vzhled vybírejte podle plotu a domu, způsob otevírání závisí na velikosti vjezdu a vašem pohodlí. Brány se dělí na křídlové, zvané také otočné, a posuvné. První mohou být jednokřídlé či dvoukřídlé, přičemž délka jednoho ramene může být maximálně tři metry. Soustřeďme se na žádanější posuvné brány, které se vyznačují stabilní konstrukcí a dělí se na brány pojezdové a samonosné. Pojezdová brána se pohybuje na kolečkách v kolejnici. Ta se však může zanášet štěrkem a listím a nejnáročnější údržbu vyžaduje v zimě. Šířka pojezdové brány odpovídá šířce průjezdu. Princip samonosné brány spočívá v upevnění plotového pole na nosný profil, který se pohybuje po dvou vozících přišroubovaných k betonovému bloku. Samonosná brána se pohybuje až deset centimetrů nad zemí, a menší množství sněhu tak nemá vliv na její funkčnost. Nevýhodou je, že celková délka brány musí být minimálně o jednu třetinu delší než šířka průjezdu. Nelze ji tedy instalovat tam, kde je po stranách průjezdu málo místa. Její variantou je samonosná teleskopická brána, která se skládá ze dvou křídel navzájem propojených, kde jedno křídlo je posouváno automatickým pohonem a druhé křídlo přes pomocný převod. Výhodou teleskopické brány je potřeba menšího bočního prostoru, kam brána zajíždí (úspora představuje asi 33 % místa). Otevírání posuvných bran může být ruční nebo pomocí elektrického pohonu. Běžné posuvné brány s pohonem se otevírají pomocí dálkového ovladače, klíčového spínače nebo tlačítka, u složitějších systémů magnetickou kartou, číselnou klávesnicí nebo mobilním telefonem.

FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIRMY BEVES

Klasické i moderní oplocení

Klasické i moderní oplocení