Lesní zahrada

Pozemek o velikosti tisíc metrů čtverečních je pro rodinu naprosto dostatečný, ba přímo ideální. Ale jak to udělat, aby údržba byla jednoduchá a rychlá? Vytvořte zde lesní zahradu.

Původně zde stála víkendová chatička a kolem ní zpustlá zahrada, na kterou se z okolních lesů vysemenily borovice a další dřeviny. Rekonstrukce pozemku proběhla po stavbě domu, který z parcely ubral kolem dvou set metrů čtverečních. Úpravy konzultovali autoři zahrady s architekty domu, aby se obojí navzájem doplňovalo a majitelům dobře sloužilo.

„Požádal mě kamarád s manželkou, abych mu navrhl zahradu kolem nového domu. Seděli jsme u něj v pražském bytě a já si po chvíli všiml, v jaké pohodě se v téhle domácnosti žije. Byt byl útulný, ale nepřečančaný, vše zde probíhalo tak nějak v klidu a přirozeně, bez jakékoliv potřeby předvádět se navenek. I charakter bytu často napoví, jaký směr při projektování zahrady zvolit,“ popisuje Ferdinand Leffler ze studia Flera, který je spolu s kolegyní Kateřinou Svobodovou autorem návrhu lesní zahrady.

Zídka s funkcí lavice

Už při stavbě domu bylo stanovené, že na něj bude navazovat terasa o rozměrech deset krát čtyři a půl metru, což je dostatečně pohodlný prostor pro rodinu se čtyřmi dětmi. Směrem do zahrady ji lemuje kamenná zídka řešící terénní skok, jenž vznikl díky umístění domu do svahu. Kamenná zídka vedle modřínové terasy nejenže vypadá dobře, ale navíc dostala funkci dlouhé sedací lavice, stejně jako masivní dubové schody, kterými je doplněná. Ty jsou dokonce oblíbenější než křesílka. Součástí kamenné zídky je také vodní prvek – krásný kohoutek.

Jedlá zahrada

Ze západní strany zbýval vedle domu jen úzký pruh podél plotu, výstupy z nového domu se nacházely nad terénem, chybělo spojení se zahradou. Úkolem architektů bylo vymyslet, jak dostat obyvatele pohodlně z domu a také čím úzký pruh zabydlet, aby nezůstal jen zapomenutým koutkem. „Velmi často vídám podobné plochy řešené trávníkem. My to však děláme přesně naopak: tato místa hustě a příjemně osázíme vonícími rostlinami, mezi nimi vedeme cestičku a chůze po ní se sama o sobě stane zážitkem a láká k návštěvě. Chybět zde nesmějí různé druhy chutných ovocných bobulovin,“ vysvětluje Ferdinand Leffler. Naprosto tím vyhověl přání majitelky, která chtěla zahradu jedlou a hravou. V té chvíli ještě netušila, že za několik let tady budou pobíhat dokonce čtyři děti, a o zábavu tedy bude postaráno. I na ně se v zahradě myslelo: Místo dětského koutku s plastovou skluzavkou jsou však aktivity pro ně rozprostřené po celém pozemku, proto na pohled nijak neruší. A rodiče po letech nebudou muset řešit, co s nevyužitým zákoutím. Protože je součástí zahrady i les, nebyl problém zavěsit houpačku na vzrostlé stromy a pískoviště olemovat pařezy.

Místo však bude pro děti atraktivní i v jejich teenagerském věku. „Proto jsme sem umístili ohniště. Máme totiž ověřeno, že pokud chcete, aby si rodina povídala, ohniště je nejlepším prostředkem. Kousek od něj se nachází dřevník propojený s kůlnou.

Opěrné zdi před domem

Protože zahradní architekti a autoři domu od začátku spolupracovali, povedlo se vyřešit i příjezd pro auta, což nebylo ve svažitém terénu úplně jednoduché. „Bylo nezbytné vymyslet opěrné stěny, abychom vůbec dokázali vymodelovat nakloněnou rampu pro vjezd do garáže. Taková opěrná zídka před domem dokáže dost výrazně změnit konečný výraz navržené architektury objektu, proto jsme se o těchto detailech radili s architekty domu,“ dodává Ferdinand Leffler.

Magdaléna Krajmerová, foto: Atelier Flera, www.flera.cz

Lesní zahrada