Letničkové záhony: Vyzrajte na 10 největších rizik při výsevu
V nabídce semenářských firem se v posledních sezonách objevují i směsi letniček pro přímý výsev. Jaká je ale pravděpodobnost, že váš záhon bude vypadat stejně pěkně jako na obrázku?
Foto: Shutterstock
Zdá se to velmi snadné: vysypete sáček semen na vypletou a zkypřenou plochu a za pár týdnů se zapomenutý kout promění v kvetoucí zázrak. V realitě ale všechno bývá poněkud složitější – a i tento způsob pěstování má svoje klady a zápory. Hlavní výhodu asi uhodnete snadno: vyhnete se nutnosti předpěstování, které by vám zabralo čas i prostor. Stranou nemůžeme nechat ani finanční hledisko – při nákupu sazenic byste za tutéž plochu dali i desetinásobek. (Srovnejte sami: zatímco balíček osiva, který vám vystačí na jeden až dva metry čtvereční, stojí kolem šedesáti korun, tutéž plochu byste museli osázet asi dvaceti až třiceti rostlinami, které vás na farmářském trhu vyjdou zhruba na dvacet korun každá.) V redakci jsme letničkové směsi poctivě otestovali na vlastních zahradách, rádi se s vámi tedy podělíme nejen o praktické zkušenosti, ale také o tipy, co si důkladně pohlídat a jak vyzrát na úskalí přímého výsevu. Tady je těch 10 největších rizik i návod na to, jak se s nimi poprat:
1. Nestejnoměrná velikost semen
Při otevření sáčku zjistíte, že obsahuje semena různé velikosti. Obecně platí, že se velká semena sejí lépe. Proto byste si i u těch nejjemnějších semínek měli dát práci s pečlivým a řídkým výsevem, aby jednotlivé mladé rostliny měly kolem sebe dost místa.
2. Neznalost druhů
Právě proto, že každý druh klíční rostliny vypadá jinak (směs jich obsahuje kolem
deseti, často i více), nedají se prakticky plít a prokopat, a dokonce ani jednotit bez rizika, že odstraníte část namíchaného sortimentu. Řídký výsev na široko by měl zaručit vyrovnání podmínek pro život každé rostliny. Další možnost nabízejí řádky vzdálené asi dvacet centimetrů, které umožní udržet na záhonu trochu pořádek. Klad popsaného řešení spočívá i v tom, že pak můžete meziřadí prokopat, a zamezit tak vytvoření pevné krusty za suchých dní.
Foto: Shutterstock
3. Postupný vývoj rostlin
Jistá úskalí přináší i rozdílné tempo vývoje. V důsledku to znamená, že v průběhu léta vypadá záhon trochu jinak, což jistě má svůj půvab. Faktem ale zůstává, že některé druhy mají o dost pomalejší vývoj, takže skončí zastíněné těmi dravěji rostoucími, a někdy tak bez světla a péče ani nevykvetou. Například silný a mohutný hadinec (Echium) a užanka (Cynoglossum) zcela potlačí jemný kalifornský máček (Eschscholzia), který v hustém porostu polehne a rozkvete jen při zemi. Stejně slabou konkurenceschopnost mají i tradiční slaměnky (Helichrysum), a to především v důsledku značně pomalého klíčení.
4. Nepoměr druhů
Další nevýhoda? I když zakoupená směs obsahuje třeba deset až patnáct druhů letniček, nebývají v balení zastoupeny stejným poměrem. Z některých druhů za celé léto objevíte toliko jednoho zástupce, u jiných budete marně čekat i na jediný exemplář.
Foto: Shutterstock
5. Odbornost
Na zadní straně sáčku sice najdete vyjmenované zástupce letniček, ale pouze latinsky. Pokud nepatříte mezi profesionální zahradníky, bez slovníku vám názvy moc neřeknou, z hlavy nejspíš identifikujete jen ty nejznámější, typicky měsíček (Calendula) nebo hvozdík (Dianthus). Navíc můžete často tápat, jak dospělé rostliny vlastně vypadají, neboť na přebalu sáčku najdete jen fotku kvetoucí plochy.
Extra tip: Pokud máte děti nebo vnoučata, můžete si s nimi zahrát botanickou poznávačku a postupně si jednotlivé zástupce odškrtávat podle toho, jak je identifikujete v době květu.
6. Hrozba zaplevelení
Místo, kam hodláte vysévat, musí být naprosto čisté. Problém tkví v tom, že většina pěstitelů nezná podobu mladých rostlin, a tím pádem se neumějí rozhodnout, co vyhodnotit jako plevel a co jako letničku (poté, co začnou semena vzcházet). Pokud se nejedná o notoricky známý plevel, zahrádkáři obvykle nabudou jistotu až v době, kdy se objeví květy.
Foto: Shutterstock
7. Starší semena v kompostu
Pokud na záhon dáváte kompost, ohlídejte si, aby byl propařený a neobsahoval plevel. Pokud byste měli kompost z domácích zdrojů nedostatečně vyzrálý, znamenalo by to, že nechtěně přidáváte do půdy zásobu semen, která se později stanou zdrojem zaplevelení. Totéž se přihodí i s čerstvým hnojem, třeba koňským, který na venkově bývá často k dispozici.
8. Vyplavení semen
Vysetou plochu doporučujeme lehce překopat motyčkou nebo trojhrotým drápkem, aby semena neležela na povrchu. Měli byste se také vyvarovat příliš silného proudu vody při zálivce, který by výsev vyplavil – lepší službu vám udělá ruční konev nebo velmi jemný proud vody ze zahradní hadice. Pozornost také věnujte samotnému výběru záhonu, který musí ležet zcela na rovině, aby nedošlo ke splavování.
Foto: Shutterstock
9. Pozdní nástup kvetení
Výsev letniček připadá nejčastěji na období od začátku dubna do první dekády května, podle průběhu počasí. Sít příliš brzy se nevyplácí, půda ještě bývá studená, vlhká, bez vzduchu – a v takové semena špatně vzchází. První květy se objeví až počátkem prázdnin, záhon ale díky některým druhům pokvete opravdu až do mrazů. Nikdy se to ovšem nepoštěstí u celého spektra rostlin, které balení obsahuje, převládnou jen ty nejodolnější.
10. Ochrana plochy
Doba mezi výsevem a zeleným kobercem mladých rostlin činí asi měsíc. Nakypřená plocha v tomto čase velmi láká kočky, které se zde vyhřívají a hrabou. Proto dává smysl, abyste místo chránili bílou netkanou textilií, která zamezí nejen nezvaným kočičím návštěvám, ale i vysychání půdy. Záhon můžete zalévat přes textilii.
Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock
Letničkové záhony: Vyzrajte na 10 největších rizik při výsevu
