Skleník, zahradníkův ráj – který se vyplatí právě vám?

Kdo propadnul zahradnické vášni, kromě zahrady potřebuje ke štěstí i skleník. Ohromně rozšíří vaše možnosti, a pokud ho využijete naplno, investice se vám stoprocentně vrátí. Nejprve ale zvažte, který model bude ten pravý právě pro vás…

Jak velký  potřebujete?

Pokud milujete vlastnoručně vypěstovanou zeleninu, vyberte si maximální velikost skleníku, kterou vám zahrada a rozpočet dovolí. Umožní vám pěstovat nejen lahodné a výnosné skleníkové odrůdy okurek, rajčat a paprik, ale také předpěstovávat vlastní sazeničky v optimálních podmínkách (a ve velkorysejším množství, než jaké dovoluje okenní parapet). I nevytápěný skleník vám navíc umožní sklízet saláty téměř po celou zimu. Litovat, že jste si pořídili zbytečně velký, určitě nebudete – příliš malým se naopak stane snadno a nastavit ho jen tak nelze. Každopádně si nepořizujte skleník s půdorysem menším než 2,5 x 2 m, v takovém už se nedá rozumně pracovat.

foto Shutterstock

 

Plusy a mínusy polykarbonátu

Na polykarbonátové „skleníky“ dnes narazíte častěji než na ty skutečně, skleněné. V čem spočívá zásadní výhoda tohoto materiálu? Izoluje lépe než sklo. Čím silnější desky skleník má a čím více dutinek obsahují, tím lépe chrání teplo (a tím více za něj pravděpodobně zaplatíte). Pokud plánujete skleník vytápět, polykarbonát lze doporučit jako vhodnější materiál než sklo. I u skleníku temperovaného, ve kterém budete v zimě udržovat nezámrznou teplotu, se vám polykarbonát vyplatí, ale už nejde o nezbytnost. Pokud si přejete minimalizovat tepelné ztráty, záleží i na konstrukci – dobře izoluje plast a dřevo, hůře kov. Kovové konstrukce zase nabízejí největší svobodu ve výběru velikosti a tvaru skleníku za přijatelnou cenu. Mezi další přednosti polykarbonátu také patří fakt, že rozptyluje sluneční paprsky, díky čemuž tak snadno nedojde k popálení rostlin. Má ovšem i nevýhody – světlo nepropouští tak dokonale, oproti sklu vydrží kratší dobu a neoplývá ani jeho nadčasovou krásou.

foto Shutterstock

 

Kdy raději pravé sklo?:

Z tvrzeného skla se naopak dá vykouzlit skleník, který slouží i jako ozdoba zahrady. Oproti polykarbonátu navíc dokonaleji propouští světlo, což se hodí zvláště u částečně zastíněných skleníků nebo u skleníků, které jsou o část svitu ochuzeny, protože jednu jejich stěnu tvoří zeď. Bezvadnou propustnost světla oceníte také při časném jarním pěstování listové zeleniny, která (vzhledem ke své otužilosti) nepotřebuje dokonalou izolaci. Nedostatek světla však vede nejen k horšímu růstu, ale také ke zbytečnému hromadění dusičnanů. (Na případný letní přebytek slunce můžete vyzrát pomocí žaluzií, rohoží či vápenného nátěru.) Sklo se také dá ve srovnání s choulostivějším polykarbonátem snáze čistit. A poslední výhoda? U čirého skla vidíte dovnitř skleníku (či naopak ze skleníku ven zahradu), což vám zpříjemní celý zážitek ze zahradničení. Ptákům to ale naopak může přinášet riziko úrazu i smrti, nezapomeňte tedy opatřit sklo varovnými nálepkami. Nemusí jít o černé siluety dravců, které po pravdě ani neúčinkují, jakmile je nalepíte daleko od sebe. Nehýbou se, a ptákům tudíž nenahánějí strach. Elegantnější řešení nabízejí UV nálepky – pro lidské oko téměř neviditelné, pro ptačí oko jasně modré. Další možnost? Skleník můžete také zkrášlit průsvitnými barvami na sklo. Pokud vytvoříte dostatečně husté obrazce zhruba v deseticentimetrových rozestupech, varujete tím ptactvo před průletem. Při větší vzdálenosti mezi jednotlivými obrázky už se spolehlivost ochrany snižuje.

foto Shutterstock

 

Jaký tvar vám sedne?

Skleník se svislými bočními stěnami vám umožní dokonalé využití prostoru uvnitř. Když ho vybavíte praktickými regály nebo policemi na stěnách, můžete na nich předpěstovávat sazenice (a v pokročilé sezóně je případně sklopit nebo odmontovat). Skleník se skosenými stěnami, takzvaný japan, zase skýtá jinou výhodu – šikmé stěny odrážejí méně světla. A pokud bude prosklená plocha obrácená k jihu, báječně využije zimní, nízké sluneční paprsky. Šikmé stěny se proto dají doporučit u skleníku, který vám má sloužit jako zimní útočiště přenosných rostlin. Plochu šikmostěnného skleníku beze zbytku využijete jen při pěstování nízkých rostlin, nebo při jejich šikovné kombinaci s těmi vysokými. Z předností šikmých stěn ve velké míře těží takzvané solární, asymetrické skleníky. Co největší šikmá plocha nastavená k jihu totiž přivádí maximum zimních slunečních paprsků. Naopak v létě, kdy slunce svítí shora, paprsky zčásti odráží lomená špice, což zmírňuje riziko přehřívání.
Skleníky různého tvaru mohou být dále oboustranné, tedy volně stojící, nebo pultové, přiléhající ke zdi. Stěna akumuluje teplo a v noci ho uvolňuje zpět, což přispívá k tepelné pohodě rostlin – i když teplota klesne pod nulu, zdivo mnohdy dokáže zabránit promrznutí nevytápěného skleníku. Nevýhody naopak spočívají v menším přísunu světla – orientace zdi musí směřovat na jih, jihovýchod nebo jihozápad – a v nutnosti připravit betonové základy, bez nichž se volně stojící skleníky obejdou.

foto Shutterstock

Kde to  skleníku sluší?

Skleník se řadí mezi velmi výrazné zahradní prvky, umístění se tedy hodí dobře promyslet. Místo byste měli zvolit slunné – zatímco případný letní přebytek slunce lze vyrovnat stíněním, nedostatek už se napravit nedá. Nejhorší službu vám udělá stínění stavbou nebo stálezelenou dřevinou, částečné zastínění listnatým stromem se naopak dá pokládat za přijatelnější. Na jaře holé větve propustí dostatek světla, v plném létě pak stínící listí nevadí za předpokladu, že ho sluneční paprsky alespoň na část dne obejdou. U dlouhých skleníků má na budoucí využívání vliv i poloha půdorysu. Podélné stěny orientované k jihu využijí maximum světla a tepla, což se vám vyplatí na jaře a na podzim. V létě však musíte o to intenzivněji stínit a větrat.

Ať slouží 365 dní v roce

Chcete dobrou zprávu hned na úvod? Jde to i bez nákladného vytápění! Pokud do skleníku na sklonku léta zasejete či vysadíte listovou zeleninu, budete ji za příznivých podmínek sklízet postupně po celou zimu. Další můžete sít již v únoru, nebo vysadit doma v teple předpěstovanou sadbu. Saláty, listové hořčice, čínské zelí či roketa patří mezi otužilce mezi rostlinami – při mrazu sice zastaví růst, ale přežijí. Za časného jara můžete do skleníku přesunout sazeničky, které vzešly v teple domova. Například rajčata a řada další zeleniny klíčí dobře při pokojové teplotě, ovšem později sazenicím jedině prospěje nižší teplota a dostatek světla. I do nevytápěného skleníku můžete teplomilnou zeleninu vysazovat až o dva měsíce dříve než ven. V případě mrazů, které by pronikly i dovnitř skleníku, lze sazeničky odnést domů a výsadby chránit netkanou textilií. Další varianta? Teplotu uvnitř skleníku zvládnete o pár stupňů zvýšit i bez techniky – postačí zapálit třeba hřbitovní svíčky. Aby teplo z plamínků ihned neunikalo vzhůru, umístěte nad svíčky obrácené hliněné květináče. Za slunných dní pomůže proti nočním mrazíkům i samotná akumulační schopnost půdy – vlhká uchová tepla více. Střádání tepla můžete také podpořit pomocí cihlových cestiček a kamenů.

Dlouhodobě teplotu zvýší pařeniště, které můžete založit přímo ve skleníku. Čerstvý hnůj vyhřívá vrstvu zeminy nad ním (měla by být alespoň 20 centimetrů silná, aby čerstvý hnůj nespálil kořínky). Zkušení zahradníci zakládají ve skleníku i kompost, který při dodržení správného postupu zahřívá sazeničky na něm položené a uvolňuje mírné teplo i do okolí. Dnes si místo něj můžete pořídit i elektrické topné podložky – dají se zprovoznit okamžitě, ovšem spotřebovávají elektrickou energii. Při správném používání však poměrně málo – stačí, když mírně hřejí, nemusí sálat horko. Ani v zimě nezapomínejte skleník větrat, jakmile to v teplejší části dne půjde. Automatické otvírání oken bývá v tomto ohledu málo vnímavé pro potřeby časně jarního, podzimního či zimního pěstování – ponechejte si proto možnost otevírat alespoň některá okna i ručně.


Ekologický tip:
Skleník se dá považovat za poměrně ekologickou investici do budoucna. Bude sloužit desítky let a výrazně zvýší produktivitu vaší zahrady, aniž by k tomu nutně žádal další vklady. Může vám také usnadnit pěstování v době klimatických změn a nepředvídatelného počasí.

foto Shutterstock


Tip ze Středomoří:
I v nevytápěném skleníku můžete na zimu ubytovat rozmarýn, vavřín, olivovník a další středomořské rostliny, které nesnesou dlouhodobé silné mrazy, ale lehčí a kratší ano. Pěstujete-li náročnější exempláře, teplotu už musíte udržet nad 0 °C, tedy skleník temperovat.


 

 

Text Viola Martínková, foto Shutterstock

Skleník, zahradníkův ráj – který se vyplatí právě vám?

Zajímavé