Netradiční listová zelenina

Rubrika: rss-feed, Užitková zahrada

Listová zelenina má spoustu výhod – roste rychle, a tak ji můžete začít pěstovat prakticky kdykoli. Konzumuje se hlavně zasyrova, její zpracování tedy zvládne každý. A postupným výsevem si zajistíte čerstvé saláty po celou sezonu.

Listová zelenina je určena přednostně pro využití zasyrova, připravují se z ní hlavně různé saláty. Tomuto pravidlu se vymyká například špenát, který je třeba tepelně zpracovat, a částečně také mangold, jehož řapíky se nejčastěji pouze spařují.

 

Pozor na zalévání

Z listové zeleniny jsou nejoblíbenější hlavně saláty – hlávkový a ledový, ale i listový a římský. Vypěstovat je můžete i na zahradě, pokud splníte několik podmínek. Tato zelenina vyžaduje dostatečnou zásobu živin ve vrchní vrstvě půdy. Málokdy totiž koření hlouběji než do patnácti až dvaceti centimetrů. Řadí se do 2. trati, jako dobrá předplodina poslouží karotka nebo rané kedlubny. Anebo si můžete pomoci menší dávkou kompostu, kterou nezarýváte, jen zapravíte pod povrch motyčkou. Půda by měla mít jemnou drobtovitou strukturu. Listová zelenina je náročná na zálivku, a to hlavně na její pravidelnost. Kolísání dávky nebo dokonce občasné sucho se projeví na kvalitě – sklizená úroda je pak tuhá a nedobrá.

 

Postupný výsev

Saláty lze vzhledem ke krátké době od vzejití do sklizně vysévat postupně po celou sezonu a dopřát si tak čerstvé vitaminy z vlastní sklizně po několik týdnů. Jen je třeba dodržet všechna pravidla postupného výsevu. Ideální jsou týdenní nebo dvoutýdenní odstupy, kdy na pečlivě připravený záhon dáváte maximálně dvacet až třicet semen. Po vzejití a vyjednocení získáte vždy kolem deseti až patnácti silných rostlin, které bez problémů dopěstujete. Tento postup se osvědčuje nejen u salátů, ale také u asijských zelenin typu mizuna či rukola. A nejen tyto netradiční druhy obohatí vaši letní kuchyni.

 

Fenykl řapíkatý (Foeniculum vulgare)

Jde o aromatickou, u nás zatím málo rozšířenou zeleninu. Snadno se pěstuje. Vysévá se od června do poloviny srpna, optimálně se vyvíjí při teplotách kolem dvaceti stupňů, horka ani teploty pod sedm stupňů jí nesvědčí. Sklízíte ji asi po šesti týdnech. Fenykl se vysazuje do řádků vzdálených asi čtyřicet centimetrů, jednotlivé rostliny jsou od sebe vzdálené na čtvrt metru. Fenykl lze pěstovat z přímého výsevu i ze sazenic. Nejlepší úrodu dává na záhonech s hlubokou, dobře zpracovanou půdou a pokud má dostatečnou a pravidelnou zálivku – bez ní jsou bulvy, které se sklízejí podle termínu výsevu od srpna do října, malé a vláknité.

 

Čtyřboč, novozélandský špenát (Tetragonia tetragoinoides)

Na rozdíl od klasického špenátu lze ten novozélandský konzumovat nejen tepelně upravený, ale i syrový. Jde o velkou rostlinu, stonek měří i metr a na plochu metru čtverečního se vejde jen jedna nebo dvě. I čtyřboč lze sklízet postupně, vydrží na záhonu celou sezonu, nemusí se tedy dosévat. Pěstuje se z předpěstovaných sazenic nebo i z přímého výsevu od poloviny května do počátku června. Dospělé rostliny můžete i nařízkovat. Z jedné sklidíte několik kilogramů zelených dužnatých listů. Pro milovníky klasického špenátu je novozélandský výbornou náhradou a doplňkem. První se sklízí na jaře a na podzim, druhý v létě. A z malé plochy získáte velké množství listů.

 

Endivie kadeřavá, štěrbák (Cichorium endivia)

Štěrbák možná znáte spíš pod označením čekanka kadeřavá. Její nahořklé listy si oblíbila hlavně italská kuchyně. Pěstují se buď jako podzimní listová zelenina, nebo zimní se silnějšími listy, které se bělí. Vysévá se v červnu až červenci, doba sklizně pak připadne na konec září až říjen. Vyklíčí asi za deset dní, poté se přesadí do volnějšího sponu 40 × 30 centimetrů. Protože jsou v létě mladé rostliny ohroženy dřepčíky, zpočátku ji přikryjte netkanou textilií. Dejte přednost salátovým podzimním odrůdám, jejichž jemné listy se využívají do salátů. Zimní čekanku neboli eskariol je třeba bělit pod přiklopeným květináčem, což trvá asi dva týdny. Mohutné hlávky pak vydrží na záhonu až do listopadu.

 

Šrucha zelná (Portulaca oleracea)

Jde o rychle rostoucí rostlinu teplých oblastí s mnoha léčivými účinky, která obsahuje hodně minerálních látek. Využívá se hlavně ve středomořské a orientální kuchyni do zeleninových salátů, jako koření do polévek nebo k masu, lze ji připravovat dušenou i na způsob špenátu. Vysévejte ji přímo na záhon v dubnu až srpnu do sponu 20–25 × 4 centimetry. Sklízí se už za šest týdnů a venku vydrží až do prvních mrazíků. Často se sama vysemeňuje, zplaňuje a může se stát i plevelem.

 

Salát chřestový (Lactuca sativa L. var. asparagina)

Tento salát pochází z Asie a podobá se spíš kadeřávku. Mírně kadeřavé listy tvoří růžici. Dužnatý křehký stonek s nahořklou chutí se nakládá nebo tepelně upravuje, chutná trochu jako kedluben. Tento netradiční druh salátu se vysévá od jara až do července, listy se sklízejí postupně.

 

Roketa setá (Eruca sativa)

Tato zelenina je známější pod gastronomickým názvem rukola. Díky její výrazné nezaměnitelné chuti a trochu slizovité struktuře se hodí jako doplněk méně výrazných druhů pokrmů. Má velmi rychlý vývoj, mladé lístky sklízíte už po šesti týdnech. Lze ji postupně vysévat po celý rok do řádků vzdálených od sebe asi dvacet centimetrů. Vyjednocuje se na dva centimetry.

 

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Netradiční listová zelenina