Permakulturní zahrada budoucnosti

Jestliže se snažíte hospodařit na své zahradě v souladu s přírodou a zahradničení si chcete užít opravdu všemi smysly, je pro vás šitá na míru permakulturní zahrada. Kromě toho, že si na ní vypěstujete zdravou a chutnou úrodu, vás bude doslova těšit a lákat k příjemnému odpočinku. Proč by také ne, vše, co v ní vypěstujete, vyrostlo bez pomoci jakýchkoli chemických přípravků. Pokud jí nebudete bránit, příroda si v takové zahradě nastolí svůj vlastní pořádek a v boji se škůdci si poradí i bez umělých pomocníků.

Permakulturní smíšená výsadba může na mnohé zahrádkáře působit jako zeleninový chaos.

Charakteristika výsadby

V posledních letech média čím dál tím častěji informují o škodlivosti běžných potravin, záplavách chemie v zemědělství a také v zahradnictví. Vše, co se dostane do půdy, se brzy promítne do potravin a potravního řetězce. Jaký to může mít dopad, si jistě umíte představit. Proto je pozitivní, pokud si chcete sami vypěstovat alespoň část nutných potravin, jako třeba ovoce, zeleninu a bylinky. Oprostíte-li se od chemických přípravků a začnete hospodařit v souladu s přírodou, brzy zjistíte, že to jde i bez nich a mnohdy dokonce lépe. Permakultura představuje pokrokový ekologicky laděný směr zahradnictví, který vychází z trvale udržitelného zemědělství. Objevila se již v sedmdesátých letech minulého století, ale k nám se ve velkém dostává spíše několik posledních let. Vše krásné je v permakulturní zahradě zároveň i užitečné, každý kousek pozemku je plnohodnotně využit, nikoli však způsobem, který by půdu a organismy v ní jakkoli degradoval. Prostě a jednoduše – vše má v takové zahradě svůj význam. Vyznavači permakultury nevadí, když v trávníku rostou smetanky a sedmikrásky a sem tam nějaký plevel v záhonech se zeleninou také nepředstavuje problém. Smíšené výsadby se totiž brzy zapojí a plevel nebude mít šanci. Pokud vás permakultura nadchne, nemusíte svou okrasnou zahradu okamžitě celou změnit. Změny mohou začít i u malého záhonku, kde si vedle ovocných keřů do smíšené výsadby vysadíte bylinky a zdravou zeleniny. Chemická hnojiva a postřiky taková výsadba prakticky nezná. K hnojení se využívá pouze zahradní kompost nebo hnůj z chovu zvířat. Rašelinu nahradí starý zetlelý kompost nebo hnůj a moderní mulčovací materiály, jako je kůra, vystřídá praktická štěpka, sláma či dokonce čerstvě posečená tráva. I bez postřiků, které se snadno dostávají do podzemních vod, se brzy obejdete. Zdravá zahrada totiž láká mnoho živočichů, kteří časem nastolí v této na první pohled divoké výsadbě rovnováhu. Zelenina a ovoce navíc bez používání pomocných látek chutnají úplně jinak.

Použité materiály

V permakulturní zahradě se nepoužívají jakékoli materiály, které obsahují chemické příměsi a látky. Pozitivní je, že tato změna s sebou nese i mnohé úspory, které možná nejsou na první pohled zřejmé. Pro zvýšení obsahu živin a zlepšení struktury půdy použijte spíše zahradní kompost, který navíc zvýší ve výsadbách biologickou aktivitu užitečných mikroorganismů. Chemická hnojiva elegantně nahradí užitečné rostliny, které znáte jako zelené hnojení. To dodá do půdy organickou hmotu, kterou půdní mikroorganismy rychle rozloží. Rostliny není nutné ani zapracovat do půdy, pokud je ponecháte na povrchu půdy přes zimu, uchráníte tak život v půdě před nízkými teplotami. Jestliže nevíte, co s posečenou trávou, využijte ji jako mulčovací materiál v užitkové zahradě. Nezapomeňte ji ale rozvrstvit, aby se nezapařila. Další variantou je také sláma nebo dřevěná štěpka či rozdrcené větve. Tyto přírodní materiály mají v permakulturní výsadbě své místo hlavně kvůli tomu, že zamezují zbytečnému výparu vody z půdního profilu. Nemusíte tím pádem téměř zalévat. Permakulturní pěstitelé dokonce uvádějí, že zalévají pouze krátkou dobu po výsadbě nebo v období horkých letních dní. Chemické postřiky a hnojiva nahradíte také bylinnými jíchami, které poskytnou celou škálu živin a účinných látek, které přirozenou cestou bez další degradace půdy ochrání rostliny a vyzbrojí půdu užitečnými látkami.

Náročnost údržby

Pokud nevíte, kam s posečenou trávou, zkuste ji použít jako mulč. V tenké vrstvě se nezapaří a po rozložení obohatí půdu o organickou hmotu.

Trvale udržitelná výsadba nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Jestliže záhon zamulčujete vhodným materiálem, nebudete muset prakticky vůbec sáhnout po těžkých konvích ani po hadici. Ačkoli je v klasické okrasné zahradě běžné pravidelné a úmorné pletí, zde si s tím nemusíte moc lámat hlavu. Smíšená výsadba se rychle zapojí. Pozornost si zaslouží spíše vytrvalé plevele jako pýr. I vytrhané plevele se ale mohou stát praktickým mulčem – pokud je po vytržení uložíte kořeny vzhůru, už se neujmou. Svou hmotou povrch zamulčují, sníží tak výpar vody a půdní mikroorganismy je brzy rozloží na látky přijatelné rostlinami. Jistou práci samozřejmě přináší doplňování nebo dokonce obměňování rostlin ve výsadbě. Záleží na druzích, které použijete. Obměna se týká pouze odumřelých jednoletých a dvouletých druhů. Na obdělávání a přípravu půdy pro založení kultury má každý zahradník jiný názor. Permakulturní zahrádkáři na to jdou ovšem od lesa. Půdu do hloubky neobdělávají, pouze kypří její horní vrstvu. Rytí totiž narušuje půdní strukturu, ovlivňuje život v půdě, a pokud se provede těsně před zimou, zaručí spíše promrzání půdy a tím i úhyn užitečných živočichů a mikroorganismů.

Rostlinný sortiment

Permakulturní výsadby mívají různý charakter. Pro ukázku byla navržena smíšená výsadba jednoleté zeleniny, vytrvalých bylinek a ovocných dřevin.

Permakulturní výsadby mívají různý charakter. Pro ukázku byla navržena smíšená výsadba jednoleté zeleniny, vytrvalých bylinek a ovocných dřevin.

Použití rostlin je prakticky neomezené. Zjednodušeně je možné říct, že lze pěstovat všechny rostliny, které jsou užitečné a které máte rádi. To ale neznamená, že permakulturní zahrada strádá na kráse. Opak je pravdou. V rostlinném sortimentu totiž najdete mnoho druhů ovocných keřů a bylinek, které jsou zdravé a vypadají velice dobře. V jednom záhonku můžete vedle sebe vysadit jednoleté i vytrvalé druhy. V podrostu ovocných keřů se daří mnohým druhům zeleniny nebo léčivých rostlin. Rozmyslete si spíše použití ryze okrasných druhů, které vyžadují zásahy chemickými prostředky, nebo těch, které jsou nadmíru náchylné na choroby a škůdce. V posledních letech se objevují zahradníci, kteří se pustili do pěstování starých odrůd ovocných dřevin. Jejich obrovskou výhodou je rezistence na novodobé choroby. Objednejte si tedy třeba jabloně, které pěstovali naši předci na dávno zapomenutých zahradách.

FOTO: AUTORKA A SHUTTERSTOCK

Permakulturní zahrada budoucnosti

Permakulturní zahrada budoucnosti