Skleník nemá nikdy volno

Vyžaduje velkou investicí a trvale zasahuje do podoby zahrady. Využití skleníku by proto mělo být maximální, abyste zde i po hlavní sezoně stále měli co sklízet. Jak to zařídit v praxi?

Foto: Shutterstock

Ve studených sklenících (tedy v nevytápěných modelech, kde jako zdroj tepla slouží pouze slunce) se nejčastěji vysazuje plodová zelenina. Ta ale málokdy vydrží plodit až do mrazů. Hlavní překážku zde vytváří tlak chorob a škůdců: obojí se v teplém a uzavřeném prostoru rychleji množí, navíc díky hustě vysazené monokultuře nacházejí spoustu potravy, tedy našich rostlin. Kupříkladu nákaza okurek jejich nejčastějším škůdcem, tedy sviluškou chmelovou, prakticky nejde spolehlivě zastavit, jen udržet na určité míře. O dalších týdnech ve skleníku vždy rozhodují druhy plodin, které se zde pěstují jako hlavní, a především jejich zdravotní stav.

Které postupy se osvědčily?

Salátové okurky: Pokud jste okurky sázeli v květnu, už nenasazují nové plody, byť v porostu jistě nějaké osamocené najdete. Nemá cenu čekat, až dorostou – výsadbu zrušte a zaměřte se na další týdny. Větší plochu – nejčastěji celou polovinu skleníku – můžete osít třeba špenátem, lepší je ale využít místo a zkusit ještě třeba pár řádků ředkviček a nějaké zelené bylinky, jako je hořčice nebo roketa. Zapomeňte na bazalku, tato teplomilná rostlina (klíčí při 15 °C) by už nedorostla. Můžete ji ale vysít do květináčů a ty postupně nosit domů. Nehodí se sem ani kopr a kerblík – dlouho vzcházejí, často i dva tři týdny, a lepší výsledky má výsev do truhlíků, které můžete lépe chránit.

Rajčata: Kdo rajčata vysazoval už v dubnu, ten je po pěti měsících „zastihne“ na konci jejich vegetace. V lepším stavu se po prázdninách obvykle ocitají rajčata z květnové výsadby, hlavně pokud jste je uchránili před plísní bramborovou. Déle plodí i keře, kterým se nezařezávají špičky – poslední plody pak sklízíte těsně pod stropem. Pokud je ale zkrátíte jako venkovní keře, v září už máte sklizená rajčata do posledních kusu, zbývá vám tedy ještě čas na další využití plochy. Rychle „odcházející“ porost můžete klidně nahradit i časově náročnějšími plodinami, mezi něž spadají rané kedlubny – ty si včas (tedy v době, kdy rajčata ještě plodí) vysejte do truhlíků nebo někam bokem.

Papriky a lilky: V září ve skleníku ještě plně plodí, zvlášť lilky si dávají s úrodou načas a ta nejlepší přichází často až po prázdninách. Stále stojí za to, abyste se o porost dobře starali, tedy ho zalévat, a ještě alespoň jednou do poloviny měsíce trochu přihnojit. Sklizeň nekončí s prvními mrazíky, v chráněném prostoru bývá prodloužena až do konce října. Poté je vhodnější už plochu rekultivovat, tedy vyhnojit kompostem nebo hnojem pro následující sezonu. Podmínkou je ale vždy pořádné vyčištění plochy (případně dezinfekce), prokypření a důkladné zalití.

Další tipy a rady najdete v aktuálním vydání tištěné Flóry, která je momentálně na stáncích. Náš časopis si můžete zakoupit i na www.casopisyknihy.cz nebo v elektronické podobě na www.digiport.cz.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock

Skleník nemá nikdy volno