Studna na zahradě: mít, či nemít?
Bohové počasí jsou zjevně šílení, klimatičtí aktivisté neví, co dřív, a voda z krajiny mizí stejně tiše jako předposlední účastník večírku těsně před přinesením účtu. Jak se k takové situaci postaví český zahradník? Nechá si vyvrtat studnu… Nebo radši ne?
Foto: Shutterstock
Mít vlastní nezávislý zdroj vody na svém pozemku se zdá být v době soběstačných domů a cenových turbulencí jako vynikající nápad. Před překotným telefonátem hydrogeologovi ale přece jen proveďte drobnější matematickou úlohu. Berme teď, že spotřebu vody v domě u své zahrady vyřešíte z obecního vodovodu, tedy že na sprchování, splachování, vaření a mytí spotřebujete tabulkových 100 litrů pitné vody na osobu a den. Z dat ČHMÚ vyplývá, že průměrný úhrn srážek na území ČR v roce 2023 za vegetativně aktivní měsíce, tedy duben až říjen, byl 420 mm za rok na metr čtvereční. Bilance užitkové vody, kterou v tomto období nachytáte z dešťových srážek, se tak týká 50 až 90 litrů vody, která každý měsíc v závislosti na ročním období naprší na metr čtvereční vaší zahrady, nebo ji zachytíte do barelu z této plochy své střechy. Jste-li detailista, najděte si pro přesnější výpočet maximálního objemu spadlé vody měsíční srážkové úhrny z nejbližší srážkoměrné stanice, a to vynásobte přesnou rozlohou plochy své zahrady/střechy. Například za duben 2023 napršelo na průměrný metr čtvereční plochy ČR 68 litrů vody.
Průměrná zahrada spotřebuje ve vegetačním období asi 2 či 3 litry vody na metr čtvereční denně, tedy 60 až 90 litrů měsíčně, zase v závislosti na tom, jaké a jak vzrostlé rostliny tam pěstujete. Pokud si hýčkáte rozsáhlý anglický trávník, vězte, že klidně spotřebuje i dvakrát tolik vody, než na něj za léto dokáže v české kotlině napršet. Tato čísla ukazují, že při dobrém hospodaření s vodou byste v průměrně srážkově vybaveném měsíci měli na své milované latifundii vyjít bez externího zdroje. Nicméně – pokud si zakládáte na trávníku, zahradničíte v místě s nižšími srážkovými úhrny a větším výparem nebo přemýšlíte o tom, že se coby prepper trhnete od vodárenského korporátu, rozhodně zavolejte hydrogeologa.
Studna – ano!
K matematice z předchozího odstavce přidejte další výpočet, a to cenu studny versus návratnost investice vzhledem k výši vodného a stočného ve vašem domě. Cena studny se odvíjí od vyvrtané hloubky a minimálně se pohybuje kolem částky 2 500 Kč za jeden metr včetně výstroje. K tomu musíte připočítat náklady na práci hydrogeologa, který za vás vyřídí všechna potřebná povolení a zajistí následnou čerpací zkoušku, podle které stanoví, kolik a v jakém režimu můžete ze své studny čerpat vody.
Foto: Shutterstock
Dalšími náklady pak bude osazení vaší studny čerpadlem a zbudování elektrické přípojky a vodovodu od domu ke studni. Cena průměrně hluboké vrtané studny se tak může vyšplhat až k 250 000 Kč, mnohdy i více. Jsou totiž případy, kdy se lidé rozhodnou zbudovat studnu v místě na podzemní vodu chudším, a pak se musí vrtat studna hluboká i sto metrů, což už se na nákladech opravdu projeví. Každopádně tedy počítejte s tím, že návratnost takové investice na vodném a stočném je cca dvacet a více let. Za svoje peníze ale získáte kvalitní zdroj vody, zhodnotíte svoji nemovitost a při dobré péči o studnu ji budete v rodině dědit společně se stříbrnými náušnicemi po babičce.
Vrtejte s profesionály
Vaše zahrada, váš hrad. A na hradě se nešetří. Studna je stavba jako každá jiná, takže se při jejím zařizování vyplatí vyhledat profesionály. Vřele doporučujeme obrátit se stran zbudování studny na hydrogeologa s odbornou způsobilostí, který může dál kontaktovat vrtnou firmu, zkontrolovat na místě její práci a zařídit veškerý související inženýring (tj. povolení k provedení průzkumného vrtu, či rovnou k vodnímu dílu na místně příslušném úřadě, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, čerpací zkoušku) a následně všechny úkony ohlídá.
Od svého hydrogeologa za zaplacený peníz očekávejte, že bude při vrtných pracích přítomen, dohlédne na řádné vystrojení vrtu a sám fyzicky obejde a proměří hladiny podzemní vody ve studnách ve vašem okolí, takže zajistí, že váš zdroj vody nepoškodí ty sousední. Všechny informace sepíše do závěrečné zprávy, kterou projedná na úřadech a vám odevzdá. A vy si ji pečlivě založíte vedle složenek k daním z nemovitosti a budete ji mít po ruce pro případ, že by se změnila situace a někdo nabyl pocit, že mu vaše studna „bere“ vodu.
Foto: Shutterstock
Starejte se o svoji studnu
O zdroj podzemní vody byste měli pečovat stejně jako o celou zahradu. Vrt či studna by měly být pravidelně čerpány, tj. kontinuálně do sběrné nádrže dle doporučení hydrogeologa a na základě provedené čerpací zkoušky, vždy maximálně do třetiny vodního sloupce. Nikdy by se nemělo stát, že studnu vyčerpáte po pátečním příjezdu až k sacímu koši, což bude vaše studna po kapkách zpět vydýchávat celý další týden. Vrt je stavební dílo jako každé jiné a pokud se k němu budete takto chovat, dojde k jeho zapískování, tedy k zanesení perforovaných částí, kterými voda do vrtu proudí, a k celkovému ucpání studny, potrubí a poškození čerpadla.
Pokud vodu používáte i k jiným účelům, než je zálivka zahrady, doporučujeme občas provést chemický rozbor. Nemusíte přitom analyzovat celou Mendělejevovu tabulku prvků – úplně postačí základní mikrobiologický rozbor plus anorganické a organické ukazatele, které prokáží, že se do studny nedostávají bakterie z blízkého septiku nebo ropné látky z parkoviště. Rovněž se hodí občas proměřit hladinu podzemní vody, 2–3× ročně to stačí. Veďte si o tom pravidelný záznam. V případě, kdy by došlo ke změnám z důvodu černé stavby ve vaší blízkosti, bude dobré mít relevantní potvrzený údaj před touto událostí.
Studny nebo prameny byly (krom ohniště) prvním místem lidského setkávání. Dělo se tak ještě před vynálezem hospod a kuřáckých koutků, nicméně v některých zemích studny stále jako komunitní centra fungují. Většinou se jedná o krásné místo, kde se kromě vody dají nabrat i informace a společenské kontakty. Zkuste na to myslet i při budování studny. Ne každý ji potřebuje, a ne každý její kapacitu zcela využije. Řadové domy, kde spolu majitelé nekomunikují, ale každý má osmdesátimetrový vrt „pro strýčka Příhodu“ čerpaný jen nárazově, nejsou pro budoucnost vody v krajině tak dobrou variantou jako smysluplně zbudovaný zdroj vody, třeba sdílený více uživateli. Možná by se podobná komunitní studna dala zbudovat nebo opravit i u vás.
Foto: Shutterstock
Text: Barbora Topinková, foto: Shutterstock
Studna na zahradě: mít, či nemít?
