Lichořeřišnice – léčivka nahrazující penicilin

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, rss-feed, Zdravá zahrada

Lichořeřišnice pochází ze Střední a Jižní Ameriky, odkud ji přivezli do Evropy holandští námořníci už v 16. století. Potom se často pěstovala v klášterech, dnes ji najdete skoro v každé zahradě. Nejen proto, že obsahuje hodně vitaminů C a B a krásné ozdobí saláty.

Lidový název kapucínka získala lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) nejen proto, že se pěstovala v klášterních zahradách. Také dlouhá ostruha na zadní části květu může připomínat mnišskou kápi. Zajímavý původ má ovšem i latinské jméno Tropaeolum, které dal rostlině botanik Linné. Pochází z řeckého tropain, tedy vítězství, které bylo vyjadřováno štíty nesenými na kopích válečníků. A ty mohou připomínat i listy lichořeřišnice. Oblibu však této rostlině více než zajímavá jména přináší snadné pěstování a léčivé účinky.

 

Bohatá na vitaminy

Lichořeřišnice posiluje obranyschopnost organismu, mírní potíže při infekci močového traktu a dýchacích cest. Obsahuje hodně vitaminů C a B i dalších látek. Nejcennější z nich je hořčičný glykosid, protože brzdí množení bakterií, virů i mikroskopických hub, které jsou z těla vylučovány plicemi a močí. Proto rostlina pomáhá právě při jejich onemocnění. Stačí pouhých deset gramů čerstvé byliny, aby působila na tyto orgány jako antibiotika. Je proto považována za jakousi náhražku penicilinu, ovšem na rozdíl od něj nevyvolává alergie ani nevede k vytvoření rezistence při častém užívání, kdy tělo přestává na léky reagovat, což se stává u syntetických léčiv. Antiseptické účinky rostliny se využívají i k ošetření pleti s akné a těžko se hojících ran. Bylina také dokáže organismus povzbudit k tvorbě nových krevních buněk, což je cenné hlavně při rekonvalescenci.

Od květů až po semena

Léčivé účinky má celá nadzemní část rostliny, sbírat ji můžete po celou sezonu, tedy od května až do října. Oproti jiným bylinám se její nať používá především čerstvá, suší se málokdy, navíc pokud byste si z ní uvařili čaj, ztratí lichořeřišnice své léčivé účinky. Chcete-li ji uchovat i na zimu, naložte ji do octového nálevu nebo alkoholu a vyrobte z ní tinkturu. Při léčbě infekcí močového ústrojí lze jíst také sušená a podrcená semena. Pro vnější užívání si ale zápar připravit můžete.

Na okrasu i k jídlu

Výrazné květy ve žluté, oranžové či červené barvě se rozvíjejí i při zatažené obloze. Třebaže nemají příliš dlouhé stonky, můžete je nastříhat a přidat do letních kytic. Zaujmou tam jak svým neobvyklým tvarem, tak výraznou barvou. Jsou jedlé, čehož s oblibou využívají kuchaři, kteří květy i poupaty zdobí letní saláty a pomazánky. Jako pikantní koření připomínající třeba pažitku se používají rovněž nadrobno posekané listy i dužnaté lodyhy. Poupata lze také zavařovat do octa, chutnají pak podobně jako kapary.

 

Pěstování a sběr

Jednoduché pěstování dělá z lichořeřišnice jednu z nejoblíbenějších rostlin. Velká světlá semena s typickým zvrásněním se dávají dva centimetry hluboko, ovšem až po polovině května. Nejenže už je půda aspoň trochu prohřátá, ale také nehrozí mrazy. Lichořeřišnici totiž mohou zcela zničit i teploty těsně nad nulou. Navíc jí pozdní setí nevadí, roste rychle, první květy se objeví už šest týdnů po výsevu. Lze ji i předpěstovat, s výsevem začněte v březnu, pokvete už koncem května. Ale je to zbytečné.

Lichořeřišnice má dlouhé dužnaté lodyhy, které se rychle rozrůstají do okolí. Funguje proto jako půdopokryvná rostlina, čímž chrání záhon před vysycháním. Využívá se i pro zakrytí různých nevzhledných míst. Do výšky se nepne pomocí dužnatých lodyh, ale částečně ovíjivých řapíků listů. Hodí se do závěsných nádob. Roste prakticky všude, potřebuje dostatek vody a slunce.

 

Tip redakce

Pro děti

Díky rychlému růstu a nápadným květům lichořeřišnici rády pěstují i děti. Mohou ji vysadit do truhlíků i mezi zeleninu do užitkových záhonů. Květy přitahují nejrůznější hmyz, který je zábavné a zajímavé pozorovat.

 


Léčivé přípravky

Užívání při infekcích

Čajovou lžičku usušených a v hmoždíři rozmělněných semen přelijte šálkem vroucí vody a nechte vychladnout. Pijte při potížích s močovými cestami dvakrát až třikrát denně.

Léčivý ocet

Hrst květů nasypte do sklenice o objemu 330 mililitrů a zalijte kvalitním octem. Přibližně za týden se vytvoří pikantní kořeněný nálev, který můžete používat jako klasický ocet i jako léčivo pro povzbuzení látkové výměny. Ve druhém případě dvě čajové lžičky smíchejte se skleničkou vody a vypijte. Tento roztok funguje i jako kloktadlo při zánětech v krku. Více naředěný se zase stává vlasovou vodou při problémech s lupy či mastnými vlasy.

Pro růst vlasů

Pro předcházení nebo zmírnění vypadávání vlasů zalijte dvě hrsti listů a květů lichořeřišnice půl litrem studené vody. Směs vařte deset minut. Po vychladnutí roztok sceďte a uchovejte v chladu. Přípravek denně vmasírujte do pokožky hlavy.

Parní lázeň

Nasypte hrst jemně nasekané kvetoucí nati do širší misky a spařte litrem vody. Obličej skloňte nad misku, přikryjte si celou hlavu ručníkem a vydržte deset minut. Uvolňující se léčivá pára pleť dezinfikuje a čistí.

Mast na akné

Najemno nasekanou kvetoucí nať dejte do řídkého plátna a kroucením z ní vymáčkněte pět až deset mililitrů čerstvé šťávy. Tu přimíchejte do padesáti gramů nepříliš mastného pleťového krému – pokud by obsahoval příliš tukových částic, šťáva by se s jím nespojila. Zánětlivou pleť pravidelně ošetřujte.

Tinktura pro okamžité použití

Do klasické zavařovací sklenice nasypte květy a listy, vejdou se sem asi tři smáčknuté hrsti, a zalijte kvalitní pálenkou nebo lihem. Nádobu zavřete a nechte na slunci asi měsíc macerovat, občas protřepte. Poté přeceďte, vzniklý extrakt nalijte do tmavších skleniček a dejte do lednice. Při potížích s infekcí močových cest užívejte třikrát denně asi 25 až 30 kapek. Tinktura působí brzy, již po dvou až třech hodinách.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Lichořeřišnice – léčivka nahrazující penicilin