Stálezelené rostliny patří do každé zahrady

Holé větvě a bílý sníh sice působí několik dnů romanticky, ale koukat na ně několik týdnů či měsíců už nudí. Doplňte proto zahradu jehličnany, neopadavými listnáči nebo třeba stálezelenými trvalkami. Víte, které rostou nejrychleji a které keře se na zimu přebarvují?

Tis červený

Stálezelené rostliny do zahrady patří, vysadit si z nich můžete živý plot, stanou se i zajímavým solitérem, některé se dají také libovolně tvarovat. Aby nepůsobily nudně, což se vytýká hlavně jehličnanům, musíte pro ně najít správné místo a vhodné kombinace.

 

Nejen zlatá borovice

Většina stálezelených dřevin během roku mění svou podobu jen minimálně, pokud byste vysadili na zahradou pouze tyto druhy, vypadala by pořád stejně a brzy začala nudit. Výjimku tvoří spíše listnaté dřeviny a trvalky, které během jara nebo léta kvetou. Ale i u stálezelených stromů a keřů najdete výjimky, které se ovšem barví nikoliv na podzim, ale na začátku zimy, kdy více klesnou teploty. Jde například o borovici kleč (Pinus mugo) kultivar ´Winter Gold´, jejíž zelené jehlice se přebarví do zlatavých tónů. Anebo zkuste mikrobiotu křižmovstřícnou (Microbiota decussata) – neopadavý půdopokryvný jehličnan zima změní do bronzova. Tyto druhy jsou však výjimkami, větší rozdíly od nich během roku nečekejte.

Cypřišovec Leylandův

Zelené živé ploty

Původní rostliny na našem území měly spíš opadavé jehlice i listy, což bylo dáno poměrně tuhými zimami. Se změnou klimatu se dají pěstovat i stálezelené druhy, z nichž lze vytvořit třeba zajímavé živé ploty. Je proto škoda, že mnoho majitelů domů si stále vybírá zeravy (Thuja), jehličnany, které se dají dobře tvarovat a mají přežít i ve ztížených podmínkách, což ale není tak úplně pravda. Zvláště v posledních letech totiž trpí houbovými chorobami. Dobrou náhradou jsou třeba tisy červené (Taxus baccata), které sice rostou pomaleji, ale můžete je vysadit i do stínu. V nabídce zahradnictví objevíte i sloupovité kultivary, jako například ʼDavidʼ, které není nutné tak často tvarovat po stranách, stačí jen zastřihávat jejich vrcholy. Na plot jsou ale lepší semenáče původního druhu, neboť rostou mnohem více do šířky. Neprůhlednou stěnu tak vytvoří brzy a s menším množstvím sazenic. Za nejvhodnější jehličnan do živých plotů se povařuje cypřišovec Leylandův (x Cupressocyparis leylandii), který roste nejrychleji. Proto se doporučuje ho dvakrát do roka stříhat.

U pravidelně tvarovaného živého plotu počítejte s tím, že na zahradě může opravdu působit nudně a stále stejně. Mnohem přirozeněji působí neopadavé listnaté keře, například bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), na chráněná místa se hodí i příbuzná bobkovišeň portugalská (P. lusitanica), která u nás není zatím příliš známá.

Levandule lékařská

Do trvalkových záhonů

Ne vždy je na zahradě tolik místa, že se tam vejde živý plot. Částečně ho ale mohou nahradit stálezelené popínavky, které také umějí vytvořit pohledovou clonu. Vyzkoušejte třeba zimolez Henryův (Lonicera henryi) nebo břečťan popínavý (Hedera helix), u prvního se doporučuje po letech zmlazovací, u druhého pravidelný tvarovací řez. Zajímavé je také použití pomalu rostoucích stálezelených keřů. Ty budou krásné jako nízký živý plotu na okraji trvalkových záhonů nebo je můžete vytvarovat třeba do koule a vysadit je přímo mezi trvalky. V zimě tady budou krásně vidět. Zkuste to třeba se zimostrázem vždyzeleným (Buxus sempervirens), kterému stačí i jediný tvarovací řez během sezony.

Hlohyně šarlatová

Sedm tipů pro použití stálezelených dřevin

1 Stálezelené dřeviny do zahrady patří, ale určitě by tady neměly převažovat nad kvetoucími druhy.

2 Neomezujte se pouze na jehličnany, které vypadají během roku stejně, doplňte je i neopadavými listnáči.

3 Zajímavým zpestřením budou v zimě také zelené trvalky.

4 Druhy s kožovitými listy, jako je bobkovišeň nebo pěnišník, bývají v posledních letech napadány larvami lalokonosce rýhovaného, proti kterému je nutné včas zasáhnout například pomocí dravých hlístic.

5 Oblíbený zimostráz napadá housenka zavlečeného motýla obaleče zimostrázového, která celé rostliny dokáže zničit během několika málo dní.

6 Většina stálezelených dřevin přežije i teploty hluboko pod nulou. Holomrazy je ovšem mohou zničit, proto by se měly vysazovat spíše na chráněná stanoviště.

7 Před stálezelené živé ploty vysaďte pestrobarevné trvalky, krásně tady vyniknou.

Mateřídouška úzkolistá

Co můžete pěstovat?

Stálezelené trvalky
Čistec vlnatý – Stachys byzantina
Levandule lékařská – Lavandula angustifolia
Mateřídouška úzkolistá – Thymus serpyllum
Netřesky – Sempervivum sp.
Šalvěj lékařská – Salvia officinalis
Kapradina– Polystichum munitum

Stálezelené jehličnany
Borovice kleč – Pinus mugo
Cypřišovec Leylandův – x Cupressocyparis leylandii
Jalovec chvojka – Juniperus sabina ´Tamariscifolia´
Mikrobiota křižmovstřícná – Microbiota decussata
Pajehličník přeslenitý – Sciadopitys verticillata
Tis červený – Taxus baccata

Stálezelené listnáče
Bobkovišeň lékařská – Prunus laurocerasus
Dřišťál Frikartův – Berberis x frikartii
Hlohyně šarlatová – Pyracantha coccinea
Kalina pražská – Viburnum x pragense
Pieris japonský – Pieris japonica
Zimostráz vždyzelený – Buxus sempervirens

 

Lucie Peukertová

Stálezelené rostliny patří do každé zahrady