Bezpečná zahrada pro psy a kočky


Zahradu si zvířata užívají stejně rádi jako lidi. Ovšem ne vždy je to pro ně místo bezpečné. Ohrožují je jak jedovaté rostliny, tak i jedy, umělá hnojiva nebo ostré předměty. Na toto dávejte pozor, abyste předešli možným nebezpečím a nepříjemnostem.

Pes či kočka na zahradě, to je další důvod pro zahradničení bez jedů. Nebezpečné pro ně mohou být všechny pesticidy – na plochu ošetřenou totálním herbicidem by neměl vstupovat nikdo, ani zvířata. To samé platí pro trávník postříkaný selektivním herbicidem, alespoň po dobu ochranné lhůty, uvedené na přípravku. Lidé s těmito látkami bohužel zacházejí neopatrně a po jedem napuštěné ploše nechají válet se nejen kočky a psy, ale i děti, což u nich může v budoucnu vyvolat zdravotní problémy. Nebezpečné mohou být i insekticidy a fungicidy ošetřené porosty.

Přípravky je samozřejmě třeba skladovat tak, aby se k nim neměla šanci dostat žádná zvířata.

Nebezpečné hubení
Jedy na hraboše, myši a potkany jsou velmi nebezpečné i pro kočky a psy. Svou chutí a vůní je lákají k pozření. Pokud musíte zakročit proti přemnoženým hlodavcům – zvláště u potkanů je to nezbytné, pokud se objeví – volte nejdříve prevenci. Tedy odstraňte volně dostupné potraviny, nastražte pastičky, které jsou k dostání v různých velikostech. I ty je třeba umístit z dosahu psa či kočky, aby si neublížili. Schovat lze sice i jedové návnady, ovšem domácí zvířata ohrozí i pozření již otráveného hlodavce. Toto riziko je nižší u postupně působících jedů na bázi walfarinu, které musí hlodavec pozřít opakovaně.
Pokud se bez návnad neobejdete, je nezbytné uložit je do bezpečně zamknutých stanic a poté zvířata hlídat. U mnohých z nich naštěstí nehrozí, že by hlodavce skutečně pozřeli. Největší riziko je u lovících koček – myši mohou být nejprve jen přiotrávené a nechají se o to snáze chytit. Pokud máte kočku nebo kocoura, kteří jsou schopní lovci, jedy raději nepoužívejte. Množství hlodavců zvládnou kontrolovat sami.

Pozor na hnojiva
Pokud používáte umělá minerální hnojiva, skladujte je dobře uzavřená a mimo dosah zvířat i dětí. Po jejich aplikaci psy hlídejte, nemusí jim sice přímo vonět, ale zvláště u zvědavých štěňat snadno dojde k nehodě. Naopak organická hnojiva žádné riziko nepředstavují. Pes může kvalitní hnůj klidně ochutnat a nic se mu nestane. Někteří dokonce milují granule z fermentovaného hnoje. Zvířatům to problém nedělá, jen pěstitelům – třeba když jim je vyhrabávají kolem pečlivě pohnojených jahod. Pokud budete kvůli opatrnosti volit raději hnojiva organická, prospějeme tím i kvalitě půdy, její úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu – protože právě přírodní hnojení podporuje tvorbu humusu. A půdě prospívá nejen hnůj a kompost, ale také tekutá hnojiva – zkvašené kopřivy a drůbeží trus, elixíry pro rostliny, které jsou zdarma.

Jedovaté rostliny
Nebezpečí na zvířata však čeká i na záhonech – mnohé rostliny jsou totiž pro psy a kočky jedovaté.

Řada druhů škodí i lidem. Dobrá zpráva je, že zvířata se o ně obvykle nezajímají a ani je nenapadne je okusovat – a nebo je jednou ochutnají a zjistí, že jim nechutnají. Většinou se to obejde bez následků.

Všechny potenciálně jedovaté rostliny není potřeba ze zahrady odstraňovat, ovšem je dobré o nich vědět. Například by se psi nikdy neměli dostat k uskladněným cibulím okrasných rostlin, které by mohli považovat za dobrou hračku a při tom je i sníst. Ostatně ani česnek a cibule kuchyňská pro ně není bezpečnou potravou, způsobuje rozpad červených krvinek. Zvířata by se neměla ani hrabat v záhoně, kde jsou vysazené. Mezi další nebezpečné druhy rostlin patří například: blín, bolehlav, durman, lýkovec, náprstník, oměj, pryskyřník, olenadr, štědřenec zlatý déšť, skočec, sotorek, čemeřice, durman, kosatec, klejicha, zimostráz, tabák, brambořk, lantana, plamének, rododendron.

Jedovaté plody mohou představovat nebezpečí pro psy, kteří rádi jedí ovoce. Neměli by pojídat plody brslenu, tisu, břečtanu, jalovce, kustovnice a je pro ně toxické i hroznové víno. Naopak bezpečné jsou pro ně jablka, třešně, hrušky nebo slívy. Téměř žádné riziko nehrozí u koček, rostliny nejedí – ovšem o šantu kočičí se rády otírají. Pokud je chcete potěšit, vysaďte ji.

Pro podporu trávení dávají psi i kočky přednost trávě. Ovšem ne na každé zahradě vyšší stébla najdou. Dopřejte jim proto pár trsů vzrostlé trávy neošetřené pesticidy, aby zbytečně nehledali náhradu. Pokud máte květinovou louku, obvykle je na ní vhodných stébel stále dost. Trávu pro kočky i psy lze vysít i do květináče, potěší je i v domě, když zahradu pokryje sníh.

Hladoví paraziti
Mezi přirozená nebezpečí, číhající na zahradě, patří také klíšťata. Jsou nejen nepříjemná, ale i na psy mohou přenést řadu nebezpečných nemocí, jako je klíšťová paralýza, babezióza, ehrlichióza. Na zvířata dokonce číhá více klíšťat, než na lidi. Používání preventivních ochranných prostředků nemocem předejdete a psa ušetříte nepříjemného odstraňování klíšťat. A podobně lze chránit i kočky. Na výběr jsou spreje, pipety a obojky, které fungují po celou sezónu, účinné látky se z nich do kůže uvolňují postupně. Na počátku je však třeba kontrolovat, zda obojek psa nedráždí. Přírodní prostředky, jako jsou silice levandule, skořice a další, účinkují bohužel krátkodobě a méně spolehlivě a psům i kočkám může intenzivní vůně vadit.

Pes zahradníkem
Nebezpečná je nejen zahrada pro zvířata, ale také ona sama často dokážou způsobit škodu na záhonech a vysazených rostlinách. Zvlášť psi rádi norují. Někteří zahradníci je naučili vyhrabávat jamky na přání – ukáží na místo, pes je vyhrabe a pěstitel vysadí rostlinu. Ne každému se však takové praktické zacílení norování podaří. Psi raději hrabou tam, kde cítí kořist, například hraboše, kterého také mnohdy opravdu uloví. Nemá smysl psovi tuto činnost zcela zakazovat, měl by však být schopen naučit se, kde norovat může a kde nesmí, například tím, že bude zahrada jasně rozdělené třeba pomocí plůtků. Ty mohou být docela nízké a nijak nerušit celkový vzhled, psa lze ovšem naučit, že za ně nesmí. Kdo však nesnese vyhrabanou díru na jakékoli části dokonale upravené zahrady, neměl by si zvíře vůbec pořizovat.

Ne všichni psi se vyžívají v hrabání. Ale téměř všichni svědomitě obíhají své teritorium, když ho brání před kolemjdoucími. Kolem plotu se časem objeví vyšlapaná cestička, i když zvířeti dopřáváte vydatné procházky. Odnaučit ho to nelze, lepší je počítat s tím a záhony zakládat až kousek od plotu. Podobně patníky, například větší kameny v rozích, lákají ke značkování a ušetří keře kolem.

 

Viola Martinková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Komentáře

Napsat komentář