Království slavného britského architekta


Na první pohled zahrada Denmans zaujme poklidnou a uvolněnou atmosférou. Určitě ale nepatří mezi místa, která je možné plně docenit při povrchní a zběžné prohlídce.

Působivá kombinace rostlin zajímavých tvarů a stálezelených keřů.

Působivá kombinace rostlin zajímavých tvarů a stálezelených keřů.

Tento nádherný prostor o ploše čtyři akry se nachází poblíž Chichestru v západním Sussexu. Pozorný návštěvník snadno rozezná inteligentní a promyšlený design, který dokonale odráží osobnosti svých tvůrců – talentované milovnice rostlin Joyce Robinsonové a průkopníka moderního přístupu k tvorbě zahrad Johna Brookse.

První ve Velké Británii
§Joyce Robinsonová vtiskla zahradě Denmans podobu středomořského stylu, je bohatě osazená suchomilnými sukulentními a stříbrnolistými rostlinami. Zdejší neutrální, štěrkovitá a dobře propustná půda jim dokonale vyhovovala. Zajímavá byla zvlášť část nazývaná Walled garden, což lze přeložit jako zahrada ohraničená zdí. Autorka tento prostor vytvořila jako štěrkovou zahradu s naturalistickým osazením, umožňující volný pohyb přímo mezi rostlinami. Toto řešení bylo v době svého vzniku neobvyklým počinem a Walled garden se tak zařadila mezi vůbec první štěrkové zahrady ve Velké Británii. Když místo před třiceti lety převzal do své péče slavný zahradní architekt John Brookes, rozhodl se zachovat typickou uvolněnou přirozenou atmosféru Denmans. Svým přístupem spíše podpořil soudržnost a jednotu zahrady tak, aby případný návštěvník při průchodu prostorem vnímal přechody mezi jednotlivými částmi – zahradními „pokoji“ – jako plynulé a nenásilné. Inspirován prací Thomase D. Churche a Roberta B. Marxe přeformoval prostor zahrady použitím velkorysých vlnících se křivek vymezujících plochy štěrkových cest, trávníků a prostorných záhonů.

Štěrková cestička se vine stinnou částí pozemku.

Štěrková cestička se vine
stinnou částí pozemku.

Cesty plynou jako řeky
Zvláště štěrkové cesty procházející trávníkovými plochami tak evokují představu pomalu meandrující řeky. Tento pocit umocňuje i to, že linie ohraničující pěšiny nikdy nevedou rovnoběžně, ale jejich šířka se neustále dynamicky mění. Těmto křivkám se přizpůsobuje i režim sečení trávníků. Na některých místech poblíž cest se tráva stříhá pravidelně každých sedm dnů. Zbylé části s vyšším travním porostem se udržují jen jednou za tři nebo čtyři týdny. Tyto plochy jsou také podsazeny cibulovinami, jako jsou například česneky sicilské (Nectaroscordum siculum), T na cestách které k nim ještě více přitahují pozornost návštěvníků. Také další použité prvky designu jsou pečlivě promyšlené a jejich význam je mnohem hlubší, než je na první pohled zřejmé.

Vítejte v zahradním pokoji
Zajímavé je i použití obřích zimostrázových koulí, které John Brookes využívá jako pohledové předěly v osazení, ukončující jeden zahradní „pokoj“ a uvádějící následující. Podobný význam zde mají dekorace, například předimenzovaná keramická váza tvoří dominantu jedné se sekcí, a navíc pomáhá opticky rozčlenit dlouhý průhled štěrkovou zahradou. Tuto funkci umocňuje i kruhové ohraničení okolního prostoru cihlovou dlažbou. Jiné keramické nádoby pak architekt rozmístil jako rozcestníky v místech, kde se sbíhají nebo dělí cesty vedoucí do dalších částí zahrady, a tím účinně vybízí návštěvníky k objevování dalších pokojů. Mimo tyto obří amfory jsou v Denmans využity jako dominanty jednotlivých prostorů také různé skulptury, sochy i drobnější sošky. Jejich promyšlené a citlivé zakomponování do zahradního prostoru tato místa nejen zkrášluje, ale také oživuje a napomáhá k vytvoření atmosféry jednotlivých zákoutí – od zasněné zádumčivosti až po komediální nadsázku. Neobvyklé je i řešení příjezdové cesty k domu, kterou architekt zanořil pod úroveň okolního terénu tak, aby měl ze své pracovny výhled jen na zdánlivě jednolitou plochu trávníku.

Optické rozdělení dlouhého průhledu pomocí vhodné dominanty Ukázkový příklad citlivého zakomponování - keramické nádoby.

Optické rozdělení dlouhého
průhledu pomocí vhodné dominanty
Ukázkový příklad citlivého zakomponování
– keramické nádoby.

Nos potěší medová vůně
Nejvíce je ale vliv Brooksova inovativního přístupu k tvorbě zahrad zřejmý ve výběru osazení Denmans. Zejména použití nápadných architektonických rostlin, které jsou charakteristické svými výraznými tvary nebo zajímavou texturou listů je nesporným přínosem k vytvoření atmosféry bujného a nespoutaného růstu rostlin. V této zahradě tak můžete obdivovat například choulostivý medokvět širokolistý (Melianthus major), vyznačující se navíc sladkou medovou vůní listů. Také impozantní pryšec statný (Euphorbia characias subsp. wulfenii), dramatická dračinka australská (Cordyline australis) tvarem připomínající stromovou juku nebo exoticky působící lenovníky novozélandské (Phormium tenax) k sobě bezpečně přitáhnou pozornost návštěvníků. Dalším dobře známým rysem návrhů zahrad Johna Brookse je také promyšlené použití velkého množství stálezelených rostlin. Tento přístup je lehce rozpoznatelný také tady. Neopadavé rostliny, tvořící kostru celého osazení, se samozřejmě nejvíce uplatňují během zimy. V tomto ročním období totiž fungují i jako pozadí pro otužilé kvetoucí rostliny. Přestože John Brookes v Denmans téměř nepoužil jehličnany, zahrada se i v mrazivých měsících může pochlubit všudypřítomnou zelení neopadavých keřů. Mezi nejvýraznější patří například chojzia trojčetná (Choisia ternata), latnatce (Ceanothus), cesmíny (Ilex), rozmarýny (Rosmarinus), skimie (Skimia japonica), arálie japonská (Fatsia japonica) nebo slizoplod (Pittosporum). Většina zde použitých stálezelených keřů by bohužel nepřežila naše kontinentální mrazivé zimy. Nicméně i tak tento přístup může inspirovat k experimentování se stálezelenými dřevinami, které chladné dny neohrozí.

Laboratoř zahradního designu
Inspirace – to je to, co si návštěvníci z návštěvy Denmans nejčastěji odnášejí. Tvorba této zahrady se totiž vždy podřizovala požadavkům kladeným na praktičnost a estetiku dnešních zahrad. Ačkoliv je otevřená veřejnosti, zůstává Denmans v první řadě soukromou zahradou s funkčním řešením prostoru a velmi intimní pokojnou atmosférou. Důsledným dělením prostoru na menší „zahradní pokoje“ se i velikostí jednotlivých částí přiblížila běžným zahradám. Navíc tato zahrada Johnu Brooksovi už více než čtvrt století slouží i jako cvičná: Kde si v reálných podmínkách zkouší nové designérské nápady, které pak používá v zahradách klientů. Návštěva Denmans tak zůstává mimořádným zážitkem nejen pro zasvěcené znalce zahradního designu, ale také pro běžné návštěvníky potýkající se s tvorbou vlastních zahrad a zahrádek a hledající nové přístupy k jejich vylepšení nebo přetvoření.

Kdo je John Brookes

  • Celosvětově uznávaný zahradní architekt
  • Během padesáti let praxe vytvořil více než 1000 návrhů zahrad v Evropě i Americe
  • Založil vlastní školu zahradního designu v UK a Argentině
  • Proslavil se zejména tvorbou zahrad v souladu se stylem domu s ohledem na okolní prostředí a splňující funkční a estetické požadavky klientů
  • Vyhledávaný a plodný autor mnoha úspěšných knih a nesčetných článků týkajících se zahradní architektury
  • Dlouholetý předseda britské společnosti zahradních architektů
  • V roce 2004 mu byl udělen Řád britského impéria

Zahrada Denmans

  • Nachází se poblíž Fontwelu (mezi Chichestrem a Arundelem) v anglickém hrabství Sussex
  • Otevřena po celý rok kromě 25. 12., 26. 12. a 1. 1.
  • PO–PÁ 10:00–16:00, SO a NE 10:00–16:30
  • Vstupné: Dospělí: 4,95 libry, děti (4–14 let): 3,95 libry
  • Občerstvení a prodejna rostlin jsou zde otevřeny

FOTO: AUTORKA

Království slavného britského architekta


Komentáře

Napsat komentář