Nenáročné višně


Višně patří ohledně pěstování mezi nejméně náročné druhy ovoce. Pravidelně dávají bohatou úrodu, dobře odolávají chorobám a škůdcům, lze je tedy pěstovat jen s minimální chemickou ochranou. Protože je nezničí ani mrazy, vysadit je můžete téměř kdekoli. Zkusíte to i na vaší zahradě?

Višně se pěstují v klasických korunkových tvarech, které jsou základem pro každoroční bohatou úrodu. Existuje mnoho odrůd, ačkoli v zahradních centrech narazíte jen na dvě či tři. Ve speciálních obchodech a školkách je však nabídka mnohem širší. Zde je několik tipů nejen na starší osvědčené odrůdy, ale i zajímavé novinky.

‚Morella pozdní‘


Jde o francouzskou odrůdu, která se pěstuje ve všech evropských státech. Kvete postupně, spíš později, takže ji nezničí jarní mrazy. Středně velké višně mají tmavočervenou barvu, šťavnatou dužninu s výborně barvící šťávou a jemně mandlovým aroma. Plody nepraskají, odrůda se hodí i pro pěstování ve středních i vyšších polohách, je spolehlivě samosprašná.

‚Cerco‘
Tato slabě až zakrsle rostoucí odrůda je určena pro pěstování v menších zahradách, zasadit ji můžete dokonce i do nádob. Dá se tvarovat do prostorově úsporného sloupovitého tvaru. Plody jsou velmi šťavnaté a mají sladkokyselou chuť. Odrůdu ocení hlavně ti, kteří nemají dostatek prostoru pro klasický strom s větší korunou.

‚Érdi Bötermö‘
Tato nenáročná a osvědčená maďarská odrůda se řadí mezi polorané stromy, dozrává v první dekádě července. Zářivě červené plody jsou velké, mají typickou višňovou sladkokyselou chuť. Strom je velmi úrodný a k jeho výhodám patří i samosprašnost.

‚North Star‘


Jde o odolnou odrůdu, která se dá pěstovat všude. Brzy vstupuje do plodnosti, dává vysokou a pravidelnou úrodu, a to na přelomu června a července. Višně mají pěknou červenou barvu a výraznou kyselinku, jsou proto vhodné hlavně pro výrobu šťáv, sirupů a likérů.

‚Novella‘


Ruská odrůda roste mírně, stromy mají výšku jen dva a půl až tři metry, je ale velmi úrodná. Tvoří kulovitou, vzdušnou a otevřenou korunu. Velké černé plody, které dosahují váhy až pěti gramů, se sklízejí začátkem července. Mají šťavnatou a velmi chutnou tmavě červenou dužninu. Vynikají velmi dobrou odolností proti praskání, a to i v deštivém počasí. Odrůda je samosprašná a vysoce odolná proti chorobám i škůdcům.

‚Oblačinská‘
Tato aromatická odrůda se u nás pěstuje poměrně málo, v Srbsku, odkud pochází, je ale velmi rozšířená. Višně se používají hlavně pro výrobu pralinek. Strom roste středně rychle, spíš do šířky než výšky. Plody jsou jasně červené, kulovité, s kyselejší chutí a se silným aroma, dozrávají koncem července, vydrží kvalitní až čtyři dny po sklizni a také dobře snášejí transport. Odrůda brzy vstupuje do plodnosti a velmi dobře snáší nízké teploty v zimě i jarní mrazíky.

‚Piemont‘


Tato zakrslá forma višně potřebuje jen minimum prostoru, proto se hodí i pro pěstování v nádobách. Velmi dobře se tvaruje. Z malého stromu ovšem sklízíte velké množství plodů střední velikosti s příjemnou chutí.

‚Turgeněvka‘


Jde o středně silně rostoucí mrazuvzdornou odrůdu, jejíž květy jsou částečně samosprašné, ale pro dobrou úrodu k ní potřebujete ještě další odrůdu kvetoucí ve stejném termínu. Plody o hmotnosti až pět gramů dozrávají rovnoměrně, mají tmavě červenou barvu a příjemnou šťavnatou chuť. Odrůda je ideální pro výrobu kompotů.

‚Újfehertoi Fűrtös‘
Poloraná maďarská odrůda dozrává v polovině července. Plody jsou středně velké až velké, tmavě červené s jemnou, šťavnatou a aromatickou dužninou. Plodí velmi časně, pravidelně a hodně. Je spolehlivě samosprašná a lze ji pěstovat téměř kdekoli.

‚Vodena‘


Moderní řecká odrůda zaujme velikými sladkokyselými plody, u nichž sladká chuť převažuje. Má velké lesklé plody. Odrůda je velmi raná a úrodná, k přednostem patří i odolnost plodů proti praskání, zdravý růst stromů a samosprašnost.

‚Zagarvišňa‘
Zagarvišňa pochází z pobaltských států. Středně velké sladší višně dozrávají na počátku července. Stromy rostou pomaleji, charakteristické jsou pro ně převislé větve. Odrůda je odolná proti nízkým teplotám, patří k samosprašným a hodně plodí.

Mahalebka
Okrajově se ještě stále můžete setkat i s planě rostoucím druhem višně, který se označuje jako mahalebka (Prunus mahaleb). V porovnání s kulturními odrůdami roste silněji, má ale malé višně. V zahradách se proto už téměř nepěstuje, setkat se s ní můžete ještě v lesích, remízcích nebo bývá součástí alejí podél cest. Mahalebka je ale nepostradatelná pro školkaře, využívá jako podnož pro višně a třešně.


Višeň, nebo třešeň?
Tyto dva druhy ovoce jsou si velmi podobné a často se zaměňují. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

  • višeň na rozdíl od třešně chutná sladkokysele
  • je méně náročná na kvalitní půdu a teplo
  • lépe snáší sucho
  • zatímco mrazy mohou třešeň zničit, višeň většinou nepoškodí, a to ani květy na jaře
  • višně také tolik nerostou, zaberou méně místa a lze je pěstovat i v nádobách
  • většinou jsou samosprašné, takže odpadá starost s opylovači
  • višně rodí hlavně na jednoletých výhonech

 

Marián Komžík, foto autor a Shutterstock

Komentáře

Napsat komentář