Zakládáme zahradu – Založení trávníku

V pátém díle našeho seriálu o plánování a budování zahrady se budeme věnovat trávníku. Travnatá plocha v zahradě umocňuje všechny kontrasty dřevin, kvetoucích rostlin, zahradních doplňků i staveb. Pěkný trávník je navíc ideální pro děti, jejich hry, lenošení i odpočinek. Všechno však vyžaduje svůj čas a cesta k dokonalému trávníku je sice klikatá, ale výsledek za to stojí.

Různě tvarované záhony vypadají v trávníku sice úžasně, jeho údržbu ale ztěžují.

Pokračujeme v seriálu o zakládání zahrady, v němž si během celého roku postupně projdeme vše potřebné k založení vysněné zahrady. Pátou část si můžete přečíst právě teď.

Doteď jste se po dostavbě domu procházeli po zahradě jako po staveništi. Nastávající jaro je však ideální k založení zelených travnatých ploch, ať už výsevem nebo pokládkou travních koberců. K tomu, abyste byli s trávníkem spokojení, bude ale potřeba ještě hodně práce. Důležitá je zejména příprava podloží, které bylo dosud namáhané a několikrát překopané. Plochu budoucího trávníku je nutné po zavedení zavlažovacího systému a zasypání výkopů s elektrickými kabely urovnat, zbavit všech přebytečných kamenů a větví, případně ošetřit herbicidním postřikem. Jen tak se bude travnímu porostu dařit.

Nákup travního osiva

Po zimě by měl být v půdě dostatek vláhy, kterou ještě doplní případné jarní deště. Vhodnými měsíci k založení trávníku je duben až květen a pak konec srpna až začátek října. Vše záleží na klimatických podmínkách, množství srážek, předpovědi počasí a teplotě. I při 30 °C lze založit trávník, musíte ale dbát na důkladnou a pravidelnou zálivku, aby substrát nevyschl, vyseté osivo se nevysušilo a nevytvořil se přísušek (tvrdý půdní škraloup). Majitelé automatických závlah mohou zakládat trávník kdykoli, přesto je lepší využít doporučená období. Na důkladně zpracovanou a zahradním válcem utuženou půdu můžete vysévat vybrané travní osivo, které lze pro jednodušší manipulaci smíchat se substrátem nebo pískem. Nejdříve si však výsevní plochu přeměřte a podle rozlohy nakupte patřičný počet balíčků osiva. Při nákupu zohledněte polohu vaší zahrady. Existují travní směsi na slunečná stanoviště, do stínu a polostínu, na extrémně zatěžované plochy i do vlhkých partií. Důležité je i plánované využití trávníku – může být rekreační, sportovní, reprezentativní, na golf či jiné. Podle toho vyberte osivo, které vám zajistí trávník, po kterém toužíte. Na trávníku, který má reprezentovat, si totiž fotbal s dětmi nezahrajete, a pokud ano, nebude po zápase vypadat hezky. Hřištní směsi proto obsahují takové druhy trav, které jsou odolné vůči sešlapu a po zátěži se ihned vzpamatují.

Vlastní výsev

Zahradní válec je nářadí, bez kterého se při přípravě plochy pro trávník neobejdete.

Po zakoupení osiva můžete začít s výsevem, a to ručně nebo secím strojem, záleží na velikosti plochy. Ručně vás to však bude víc bavit, semena se rozhazují tzv. na široko. Postačí vám dvě dlouhá a dostatečně široká prkna, na kterých budete střídavě stát a průběžně si je posouvat, abyste nepošlapali připravenou půdu. Po výsevu osivo zapravte do půdy hráběmi a plochu utužte. Potom můžete spustit závlahu. Právě při ní nejlépe zjistíte, jak byl povrch půdy a podklad připravený a jestli se na něm tvoří kaluže, které vyplavují semena. Travní osivo vyklíčí za optimálních podmínek za dva až čtyři týdny. Závlaha však musí být pravidelná, vydatná, ale ne prudká. Po vzejití rostlin plochu zkontrolujte a prázdná místa dosejte. Na trávník nevstupujte, dokud nezesílí a neposečete jej. Pro první seč nastavte nože sekačky vysoko, abyste nevytáhli jemné kořínky travin z půdy. Po posečení trávník zalijte a můžete ho také podpořit startovací dávkou hnojiva s prvky pro vyrovnaný růst a svěží barvu. Díky zelenému trávníku vyniknou okolní stavby, zjemní se celý prostor, sníží se prašnost a zvýší se naopak vzdušná vlhkost. Travnatá plocha vynikne zejména tehdy, když je kompaktní a nevznikají zbytečné malé roztříštěné plochy, které se navíc komplikovaně sečou a ošetřují. Menší místa proto nikdy neosévejte, raději je osaďte půdopokryvnými rostlinami nebo k dotvoření kompozice použijte štěrk či kameny, viz níže.

Před pokládkou koberců

Pokud se vám na vzejití travního osiva nechce čekat, můžete trávník založit položením travních koberců. Je to sice finančně nákladnější postup, ale trávník máte už druhý den a jeho využívání uspíšíte o několik týdnů. Samotná příprava podloží před pokládkou travních koberců je stejná jako před výsevem. Dokonalé vyčištění plochy je základem dlouhodobě prosperujícího trávníku. Plocha musí být utužená a pevná tak, že když po ní přejedete zahradním válcem, nesmíte se bořit do půdy a neměly by po vás zůstávat žádné stopy. Doporučuje se pod trávník použít i sítě proti krtkům, kteří jsou po plevelech jedinými nepřáteli dokonalého trávníku. Pokud jste už krtka na zahradě měli, použijte síť určitě. Jde o plastovou pevnou síť s oky 16 x 16 milimetrů, která je široká jeden nebo dva metry a balená v rolích po 200 metrech. Klade se přímo na povrch půdy, můžete ji ale ještě mírně zasypat výživným substrátem, a na ni se už pokládají travní koberce. Síť se jistí a připevňuje plastovými hřeby, které zůstávají natrvalo v půdě a s jejichž pomocí zasíťujete i prudší svahy. Při pokládce se snažte síť průběžně vyrovnávat a dbejte na to, aby se jednotlivé pásy překrývaly. Případný krtek bude sice dělat chodby v zemi, ale na trávníku krtinec nevytvoří. A pokud se nedostane na povrch, raději vaši zahradu opustí.

Ukládání koberců

Pokládka travních koberců je rychlá, práci je ale třeba dobře zorganizovat, aby travní koberce neležely dlouho na slunci. Jde o živé rostliny, nikoli opravdový koberec.

Travní koberce zakoupíte stočené v rolích a uložené na paletách. Objednávejte si je vždy na den pokládky, nejlépe na ráno, aby v týž den už byly vyrovnané na určené ploše. V případě, že je nestihnete položit, přeneste je do stínu a zavlažte. Bude se vám s nimi pak sice pracovat hůře, protože budou nasáklé vodou, ale je to lepší, než aby uschly. K pokládce budete potřebovat víc lidí – někdo musí role vozit, další dva je budou pokládat. Koberce pokládejte podélně a cihlovým vzorem, aby jejich konce nebyly v jedné linii. Jednotlivé koberce, které následují těsně za sebou, k sobě dobře přitáhněte a spojte tak, aby ani po zaschnutí okrajů mezi nimi nevznikla mezera. Máte-li na zahradě automatickou závlahu, klaďte koberce podle jejích sekcí a ihned je zavlažujte. Nezapomeňte na vyřezání otvorů okolo trysek závlahy. Odřezky koberců použijte na doplnění oblouků nebo k ukončení trávníku v odlehlejší části zahrady. Po správném vyměření a položení koberců by neměla zůstat na ploše určené trávníku žádná holá místa. Po pokládce trávník opět přejeďte zahradním válcem, aby byly kořeny v kontaktu s půdou. Zakořenění koberců potrvá dva až tři týdny a po tuto dobu byste neměli na trávník zbytečně vstupovat, jen ho průběžně zavlažujte. Míru prokořenění zjistíte jemným nadzdvihnutím vybraného kobercového pásu. Pokud nejde zvednout, zakořenil. Pak už můžete na trávník libovolně vstupovat a pohnojit ho hnojivem s vyšším obsahem dusíku. Podle podmínek je možné jej začít i sekat, poprvé ho sečte na výšku pět až šest centimetrů. Nože sekačky by měly být ostré, tupé se odrazí na vzhledu travních listů a stébel, které budou vypadat jako sežvýkané a jejich konce budou zasychat. Následující seče už nastavte na požadovanou výšku, kterou určete podle růstu trávníku, počasí a dodatečné závlahy. Při automatické závlaze poroste trávník rychleji a bude potřeba ho častěji sekat. Jestliže se vám časem travní koberce nějakým způsobem posunou a vzniknou prázdná místa, což by se při správné pokládce stát nemělo, zasypte vzniklé holiny substrátem a dosejte. Navzdory tomu, že jste pozemek před pokládkou postříkali herbicidy, může se v trávníku objevit plevel. Jeho semena na trávník rozšířili nejspíše ptáci nebo vítr. Tyto plevele jednoduše vypichujte a odstraňujte i s kořenem nebo použijte celoplošný postřik proti dvouděložným plevelům. Vhodné jsou například Bofix, Starane 250 EC nebo Lontrel 300.

Další nutná péče

Výsevem nebo pokládkou koberců péče o trávník ale nekončí. Kromě pravidelné zálivky a sečení vás čeká provzdušňování trávníku, jeho přihnojování, průběžná ochrana proti plevelům, někdy i odstraňování mechu a pískování. Ideální termíny hnojení neexistují. Musíte si všímat, jak trávník vypadá a co potřebuje. Zpravidla ale platí, že od jara do podzimu vyžaduje v různé míře dusík, fosfor a draslík. Na jaře se aplikují hnojiva s vyšším obsahem dusíku, v létě fosforu a na podzim draslíku. První hnojení proveďte v dubnu, poslední v říjnu.

Okraje trávníku

Trávník by měl být dokonalý až po okraj. Ideální je, když plynule navazuje na určitou zpevněnou plochu nebo na záhon ve stejné úrovni. Důvodem je nejen vzhled, ale i praktická údržba. Šířka okraje by měla být na kolečko sekačky, případně větší, aby se po něm dalo i přejít. Nevzniknou tak neposečená místa, která byste jinak museli dodatečně stříhat ručně nebo posekat strunovou sekačkou. Někdo má rád vysoké dřevěné obruby záhonů, které se však špatně ošetřují a trávník v jejich okolí nelze plynule posekat. Nejpraktičtější jsou naplocho pokládané obrubníky, terakotová dlažba nebo cihly. Existují také speciální trávníkové obrubníky různých velikostí a barev, s jejichž pomocí vytvoříte i oblouky. Jednotlivé díly mají totiž oblé výřezy, kterými do sebe zapadají. Trvalky na okolních záhonech se snažte vysázet tak, aby časem nepřerostly za obrubník a neztěžovaly tak sečení. Pokud nechcete chodit přímo po trávníku a zbytečně ho zatěžovat, můžete v něm pomocí různých nášlapných kamenů, desek či dlaždic vytvořit chodníček. Nejfrekventovanější trasy byste do něj časem stejně vyšlapali, a cesty či podobné prvky vám navíc pomohou dotvořit zahradu. Pozor však na jejich umístění, směr i linii. Plánujete-li obdélníkové záhony, zvlněný chodník celou koncepci pokazí. Více jsme o chodníčcích a jejich stavbě psali ve třetím třetím díle našeho seriálu. Nezapomeňte, že by se měly vytvářet ještě před založením trávníku.

Zatravňovací dlaždice

Tento typ dlaždic se používá především na příjezdovou cestu ke garáži nebo plochu určenou k venkovnímu parkování. Jde o plastové nebo betonové zatravňovací dlaždice, které se uloží do půdy, zasypou substrátem tak, aby byly zpevněné a v rovině, utuží se a osejí travním osivem. Parkovací místo tak zůstane zpevněné a současně ozeleněné. Zatravněnou plochu lze zalévat, hnojit a (je-li v dokonalé rovině) sekat. Při správné péči se trávník rozroste časem tak, že si dlaždic všimnete jen při sečení nebo v zimě.

Trvalková alternativa

Trávníku se nebude dařit v tmavém stínu, pod existující hustou výsadbou stromů a keřů (pod ořešákem neporoste nikdy), na vlhkých až bažinatých místech a extrémně suchých a skalnatých plochách. Nepraktické je zakládat trávník také na prudkých a erozivních svazích, příliš osluněných plochách bez závlahy a malých prostranstvích nepravidelných tvarů.V suchých místech dejte přednost štěrku a kamenům různých velikostí, vybírat můžete i z různých barev. K dispozici jsou v obchodech různé drtě, oblázky i vetší kameny sněhobílé, růžové až tmavé barvy. Nezapomeňte pod ně ale umístit textilii, která zabrání prorůstání plevelů. Na takto upravenou plochu pak vysaďte okrasné trávy, nízké poléhavé jehličnany nebo jiné kompaktní trvalky, které během celého roku prostor zpestří. Na dalších místech, kde nemůže růst tráva, vysázejte půdopokryvné rostliny (dřeviny i trvalky), které jsou schopné svým rozpínavým růstem vytvořit sezonní nebo trvalé pokrytí volné půdy. Z jehličnanů je vhodný jalovec (Juniperus horizontalis) a jeho kultivary. Pěkný je i skalník (Cotoneaster dammeri), brslen (Euonymus fortunei), brečťan (Hedera helix), barvínek (Vinca) a drobné trvalky, které nahradí trávník na suchých a sluncem zalitých místech, například rožec (Cerastium). Do stínu pod stromy můžete vysadit bohyšku (Hosta) a její kultivary, bergénii (Bergenia) nebo kapradiny. Nevýhodou podobných ploch je, že se po nich už nelze procházet, na druhou stranu nezůstanou prázdné a vystavené náletu plevelů.

Postup při přípravě půdy

1. Odstraňte z pozemku veškerý odpad, kameny, větve a stavební materiál.

2. Povrch zahrady srovnejte, případně na ni dosypte či navezte půdu.

3. V této fázi můžete modelovat terén různými navážkami, vytvářet vyvýšeniny, zhutnění nebo terénní deprese.

4. Aplikujte herbicidy k likvidaci plevelů, starého trávníku či jiných porostů, jinak vás čeká manuální pletí a vypichování dvouděložných plevelů, a to i v prvních letech po založení travnaté plochy.

5. Zjistěte si, za jak dlouho po postřiku můžete opět začít pracovat s půdou, případně s výsevem. Ideální je počkat asi dva týdny, než chemické látky způsobí odumření plevelů. Uschlé zbytky rostlin je třeba vyhrabat a povrch půdy znovu urovnat.

6. Následuje příprava půdy pro výsev či pokládku travních koberců.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Zakládáme zahradu – Založení trávníku

Zakládáme zahradu – Založení trávníku