Cibuloviny v trávníku

Rubrika: Inspirace

Květy cibulovin se objevují na jaře mezi prvními a poutají pozornost. Zkuste pro ně najít kousek místa i ve své zahradě. Porostou nejen na záhonu, ale také v trávníku.

Cibuloviny do trávníku sázejte pomocí obyčejného kolíku, speciální sazeč zde nevyužijete.

Jarní cibuloviny lze vysazovat také do trávníku, ovšem nikdy se nestanou jeho plnohodnotnou náhradou. Na dobrém místě ovšem mohou vytvořit souvislou kvetoucí plochu. Postarají se o to, aby se bylo na co koukat, než se stébla po zimě vzpamatují. Vývoj drobných cibulovin a trávníku se poměrně dobře doplňuje, alespoň v přírodě. Když ty první kvetou, tráva ještě většinou neroste, proto si navzájem neodčerpávají vodu, živiny ani světlo. V nízkém porostu květy snadno najdou i opylovači, nejčastěji včely. Ne každý trávník je však pro drobné cibuloviny vhodný.

Drobné druhy nepotřebují zvláštní výživu, zcela jim postačí běžná zahradní zemina.

Květnatá louka

Zdálo by se, že cibuloviny a květnatá louka se mohou dobře doplňovat a zahrada bude působit pěkně od časného jara do podzimu. Může to tak být, ale pamatujte, že na takovém místě se rostliny časem střídají – některé se zcela vytratí, jiné je nahradí. Platí to jak pro traviny, tak cibuloviny, i ty někdy zmizí. Pokud to chcete přece jen zkusit, zvolte spíš krokusy a ocúny, jejichž cibule jsou větší a vysazují se hlouběji. Sněženkám ani bledulím hustě zarostlé či zatravněné místo nesvědčí.

Rostliny šest týdnů po konci kvetení vyrýpněte a buď znovu zasaďte nebo s tím počkejte do podzimu.

Klasický okrasný trávník

Intenzivně sečený nízký hustý trávník není pro trvalé pěstování drobných cibulovin příliš vhodný. Neprospívá jim nejen časté zkracování, ale ani opakovaná vertikutace, která mělce uložené cibule poškodí i vytáhne, nebo časté hnojení. Málo pak kvetou. Pokud si je tady přece jen přejete, vyčleňte jim okraj trávníku a ten poprvé sečte až v červnu. Anebo je vysaďte pod dřeviny či na záhon, které s trávníkem sousedí.

Přírodní zahrady

Trávníky v přírodní zahradě jsou vlastně jen občas sečenou zelenou plochou s různými místními rostlinami, kterým se v oblasti daří. Nevadí zde sedmikrásky, jitrocel nebo popenec. A pokud odsunete kosení až na začátek léta, pokvetou tady i cibuloviny – krokusy, ladoňky nebo talovíny. Bude se jim tady dařit lépe než v intenzivně pěstovaném porostu nebo květinové louce.

Jak se starat o cibuloviny v trávníku?

Univerzální návod na pěstování cibulovin v trávníku neexistuje, různé druhy mají odlišné nároky podle míst, odkud pocházejí. Vždy je ale vysazujte do větších skupin, které čítají až desítky rostlin. Při výsadbě do už zapojeného trávníku je vhodné odkrojit rovným rýčem větší část drnů a cibule ve skupině zasadit pod ně. V tomto místě spíš než speciální sazeč na cibuloviny použijte obyčejný kolík. Dáváte-li je pod stromy a do záhonů, vložte cibule do plastových košíků, které usnadní především jejich přesazování. To se provádí nikoli proto, abyste našli místo s lepší půdou, ale protože je potřebujete vytřídit. Postupem času se cibule dělí, slábnou, zanořují hlouběji, objevují se mladé nekvetoucí pacibulky a kvůli tomu všemu méně kvetou. Rostliny se asi šest týdnů po odkvětu vyryjí, cibule vytřídí a buď rovnou zasadí, nebo uloží a do půdy se opět dají na konci léta.

Drobné druhy nepotřebují zvláštní výživu, zcela jim postačí běžná zahradní zemina. Není je třeba ani zalévat, v době květu i později, když se tvoří cibule pro další sezonu, ještě mohou využít zimní vláhu a vodu v zemině. Na vláhu jsou nejnáročnější bledule, které rostou v lužních lesích kolem potoků. Na suchá místa se naopak nejlépe hodí talovíny.

Drobné cibuloviny do trávníku

Talovín jarní (Eranthis hyemalis)
Kvetou v zahradě jako první, někdy i pod sněhem. Listy se objevují výhradně až po odkvětu. Nejde o klasickou cibulovinu, zásobním orgánem jsou hlízky. Dobře se množí i semeny.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
Ačkoli na trhu jsou k dostání kromě klasických i pěkné velko- a plnokvěté druhy, které dorůstají do výšky až dvacet centimetrů, do trávníků raději zvolte základní nižší sněženky.

Krokus jarní (Crocus vernalis)
Pěstuje se v mnoha barevných rázech – bílé, vanilkové, žluté, oranžové i fialové, často s kontrastním žilkováním. Cibule se málo dělí a v trávníku vydrží několik sezon.

Ladoňka sibiřská (Scilla sibirica)
Zvonkovité květy ladoňky mají intenzivní modrou barvu, cibulovina dorůstá do výšky patnáct centimetrů. Pod listnatými stromy často tvoří velké kvetoucí plochy.

Bledule jarní (Leucojum vernum)
Na místě s čerstvou humózní kyprou půdou krásně pokvetou. Do trávníku se hodí jen na okraj, kde není zemina příliš hutná. Daří se jim kolem vodních ploch, mají rády přelétavý stín.

Ocún podzimní (Colchicum autumnale)
Do trávníkové plochy se osvědčuje základní druh, nikoli plnokvětí kříženci. Na rozdíl ostatních kvete na podzim, na jaře se objevují jen jeho mohutné listy. Je jedovatý.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock, profimedia.cz