Když jsou květiny na prvním místě

Rubrika: Okrasná zahrada, rss-feed, Zahradní architektura

Mnoho lidí si vybírá parcelu podle toho, aby z ní měli ten nejlepší výhled do okolí. Ale víte, jaké květiny vysadit na takový pozemek, aby vám nic nebránilo v rozhledu a zahrada vypadala mnohem větší? Živý plot kolem dokola to určitě není. Inspirujte se zde.

Velkou devízou tohoto pozemku je krásný výhled. Okolní krajinu se majitelé snažili dostat i do zahrady a navzájem obojí propojit. Proto ty terénní vlny v trávníku přirozeně navazují na kopce, které jsou k vidění v dálce. Zahrada tak vypadá na pohled větší, než ve  skutečnosti je. Zatímco v části u domu rostou barevnější trvalky, při pohledu z posezení směrem do krajiny jsou v zorném poli osázené traviny inspirované okolním porostem. Vypadají krásně i v zimním období, navíc svou barvou v závěru léta a na podzim připomínají nedaleké obilné lány a dávají tak pozemku nekonečný rozměr.

Převládajícími barvami květin jsou záměrně červená a bílá, aby byly sladěné s barvou domu.

 

Trvalky v barvě domu

„Trvalky, keře a cibuloviny jsme zvolili takové, aby kvetly po celý rok. Od tulipánů přes denivky až po hortenzie. Svými barvami symbolizují okolní louky,“ vysvětluje Roman Dvořáček, majitel zahrady a zároveň stejnojmenné firmy specializující se na realizace zahrad. V průběhu roku se barevnost trvalkové louky v závislosti na ročním období mění, ale převládajícími barvami jsou záměrně červená a bílá, aby byly sladěné s barvou domu.

Přípravou půdy to začalo

Na plochu sedm set metrů čtverečních, kde převládala kameni tá půda, majitelé navezli kompostový substrát, který používají raději než rašelinu. Její těžba není právě ekologická a v této zahradě, stejně jako domě, se snaží žít v souladu s přírodou. Díky tomu zde vznikl i dobrý základ pro pěstování trvalek, které jsou na kvalitu půdy poměrně náročné. V prvních letech samozřejmě bylo nutné záhony zbavovat plevele, jak se ale jednotlivé sazenice rozrůstaly a volná půda mezi nimi mizela, této práce ubývalo. Nyní je třeba hlavně kontrolovat, zda se nějaká trvalka nerozrůstá na úkor jiných, a někdy ji redukovat, případně dosazovat nové za ty uhynulé.

Při pohledu z posezení směrem do krajiny jsou v zorném poli osázené traviny inspirované okolním porostem.

 

Zahradní lehátko není umístěné mezi rostlinami náhodou a rozhodně ho sem majitelé nedali proto, že jinde nenašli lepší místo. „Byl to záměr, pokud se na něj položíte a jste květy obklopeni, vnímáte kvetoucí rostliny z jiné perspektivy, než když na ně koukáte zdálky,“ konstatuje Roman Dvořáček.

www.zahradadvoracek.cz

 

Jako Fénix z popela

Jako povstal fénix z popela – podobně je koncipovaná i tato zahrada. „V tomto místě kdysi býval borový les. My jsme se tím nechali inspirovat, kmeny borovic vylovili z přehrady a jejich mrtvé dřevo použili jako dekorace v části zahrady. Mrtvá torza stromů postupně pohlcuje živá svěží zeleň, a jako fénix povstal z popela, i tato zahrada dokazuje, že i z mrtvého může opět vzniknout život,“ vysvětluje majitel a pokračuje: „Propojení těchto dvou světů představují skleněné koule, které jsou zároveň na pomezí mezi konkrétním a abstraktním, a to nejen díky obrazům, které se v nich odrážejí. Tyto stříbřité koule plavou u slunné terasy ve vodním prvku a postupně se jako bubliny vznášejí z vodní hladiny. Ty větší se nacházejí v trvalkové louce. To je ta určitá paralela s fénixem, který se každé ráno rodí z mrtvého popela a přes den roste do krásy.“ Svou historii však mají i samotné skleněné koule. Nikdo je neuměl vyrobit, až jsme objevili sklárnu A je to! patřící firmě Lasvit, kde dříve působil Bořek Šípek. S průměrem šedesát centimetrů jsou to největší skleněné koule, které lze vyfouknout. A umí to pouze tato jedna sklárna na světě, která je vyváží do Spojených států a mnoha dalších zemí. I bez této historie jsou lesklé koule zajímavým prvkem zahrady. Jde o doplněk, který si člověk zapamatuje hned a jen tak na něj nezapomene.“

Voda pro krásu i užitek

Dekorativní nádrž je vyrobená systémem ztraceného bednění zvenku a opatřená extrémně tvrdou stěrkou, určenou hlavně do koupelen, která vydrží i venkovní prostředí. Voda proudí v uzavřeném systému s přepadem, rozhodně tedy nejde o systém náročný a neekologický. S vodou se zde zachází opatrně a efektivně. Aby si trávník zachoval krásnou zelenou barvu v zahradě orientované na jihozápad, musí být pravidelně zavlažován. „Dům má střešní zahradu, která v létě chladí, v zimě hřeje a tím je šetrná k životnímu prostředí. Voda, která se nevsákne, je sbírána do nádrže zapuštěné do terénu, odkud se čerpá do automatického závlahového systému. Ten se stará o zálivku nejen trávníku,“ říká majitel. Nechybí zde ani bazén. „Nejprve jsme uvažovali o koupacím jezírku, které by se sem více hodilo, ale zvítězil bazén. A to z několika důvodů. Starat se o něj je nutné jen v sezoně, zatímco o jezírko celý rok. A také máme rádi teplejší vodu,“ dodávají vlastníci. I při stavbě bazénu se chtěli vyhnout plastové fólii, proto zvolili keramický kompozit, o němž výrobce tvrdí, že je v 3D barvě. Stěny kompozitu jsou obohaceny o nenápadné třpytky, které společně se sluncem vytvářejí odlesky, díky nimž má voda barvu velmi podobnou té v moři. V zahradě tedy vypadá lépe a přirozeněji než v bazénu s modrou fólií uvnitř.

Stříbřité koule plavou u slunné terasy ve vodním prvku a postupně se jako bubliny vznášejí z vodní hladiny. Ty větší se nacházejí v trvalkové louce.

 

Když jsou květiny na prvním místě