Křen a wasabi

Český i japonský křen jsou jako dva bratři z čeledi brukvovitých. Každý vypadá trochu jinak, mají rozdílné nároky, ale jedno je spojuje – při ochutnání pálí na jazyku a dávají pokrmům správný říz.

Japonský křen využijete od kořene až po listy.

Český křen
Pěstování křenu (Armoracia rusticana, syn. Cochlearia armoracia) začíná získáním vhodných kořenových řízků. Sluší se přiznat, že sadba křenu se pro malospotřebitele nikde oficiálně nepěstuje a jedinou cestou je solidární výměna řízků mezi zahrádkáři. Při troše štěstí lze sehnat řízek tradiční a kdysi slavné odrůdy ´Malínský´ nebo novější odrůdy ´Krenox´, která vyniká nejen vhodným tvarem kořene, ale především jemnou nasládlou, i když výraznou chutí a kořenitou vůní. Pro jednoletou výsadbu vybírejte 0,5–1 centimetr tlusté a 25 až 30 centimetrů dlouhé boční kořeny a uložte je přes zimu ve sklepě do písku. V březnu z nich pak odrhněte tenké kořínky a řízky vysaďte. Do půdy je sázejte mírně šikmo a na vzdálenost asi 60 centimetrů. Horní konec řízku přitom musí směřovat k povrchu půdy, aby mohl rychle vyrůst nad zem a vytvořit listovou růžici. Spodní konec řízku, který bude směřovat dolů, si proto pro snazší orientaci seřízněte šikmým řezem. Tvorbě kvalitních křenových kořenů hodně prospěje, když vzrostlé rostliny zbavíte květenství a nenecháte je vykvést. V malé zahrádce se křen rychle rozmnoží, ale je možné tomu zabránit. Vysaďte ho do velké nádoby (s odtokovým otvorem) o objemu alespoň deset litrů a tu zapusťte až po okraj do země. Nezapomeňte ale na její dno dát předem drenáž. Výhodou tohoto způsobu pěstování je, že se rostlina nerozrůstá po okolí a vytváří kratší a tlustší kořeny. Křen se sklízí na podzim a ukládá se k zimní spotřebě, když vnější listy začínají hnědnout.

Japonský křen
Rostlinu Eutrema japonica (syn. Wasabia japonica) znají příznivci japonské kuchyně pod názvem wasabi. Ostrou nenapodobitelnou chutí neodmyslitelně doprovází sushi, jídla s nudlemi, mořskými plody apod. Japonský křen se ve své domovině pěstuje výhradně na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú, kde jsou relativně nízké teploty a dostatečně vlhká půda. V našich podmínkách ho lze pěstovat jako přenosnou rostlinu v květináči, v němž bez úhony přežije venkovní mrazy například v zimní zahradě nebo v bytě a v létě ho můžete umístit na okraj jezírka či potoka. Pro křen wasabi je důležité stinné stanoviště a stále vlhká humózní zemina. V létě, kdy se teploty pohybují nad 20 °C, vytváří menší listy, roste pomaleji, až zastavuje růst. Na podzim díky nízkým teplotám (8–18 °C) a menší intenzitě světla začne rostlina opět bujně růst, tvoří pěkné velké listy a kořeny nabývají na síle. Půdu udržujte stále vlhkou a křen můžete i přihnojit. Zajímavostí je, že silné aroma wasabi, které dráždí sliznici, přivedlo vědce na nápad vynalézt požární alarm pro sluchově postižené osoby. Pokud tento alarm totiž detekuje požár, vypustí do místnosti oblak prášku wasabi a ten spící osobu probudí.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Křen a wasabi

Křen a wasabi